Útok na dokonale propojenou chytrou domácnost způsobil, že v několika státech USA některé digitální služby jako hudební Spotify nebo filmová Netflix přestaly najednou fungovat. Veletrh IFA Berlín 2016 ukázal, že je potřeba věnovat pozornost kybernetickému zabezpečení spotřební elektroniky. Útok přišel z ledničky Před několika týdny zažili lidé na východním pobřeží USA doslova šok – plné dvě hodiny byli bez internetu, tedy bez hudby z digitální služby Spotify, bez Twitteru, bez Netflixu a asi desítky dalších oblíbených aplikací. Buď vůbec nebyly k dosažení, nebo byly velice pomalé. Americký provozovatel internetu, společnost Dyn se sídlem ve státě New Hampshire, se totiž stal obětí útoku na svou infrastrukturu. Bílý dům označil útok za velmi vážný a ministerstvo pro vnitřní bezpečnost zahájilo vyšetřování. Novináři hovořili o zkoušce na kybernetickou válku. Nyní se už ví, co se stalo. Jak Dyn potvrdil, zažil celkem tři útočné vlny na své vlastní servery. Jednalo se o útoky Distributed-Denial-of-Service (DDoS), to znamená, že byly vedeny z mnoha různých přístrojů na jeden nebo více serverů, až jej zahltily, takže prodloužily odezvy nebo způsobily nedostupnost služby. Tak byly přerušeny funkce řady digitálních aplikací, ale došlo též k poškození statisíců přístrojů připojených k internetu. Tyto koordinované útoky pocházely z domácích spotřebičů připojených k tzv. internetu věcí, tedy z bezpečnostních kamer, ledniček, termostatů, digitálních videorekordérů, čili z těch nevinných, nenápadných pomocníků v domácnostech, na jejichž služby jsme si už zvykli. Tyto přístroje byly v různých částech světa propojeny, což vedlo nakonec k výpadku internetového spojení v několika amerických státech. Jak k tomu mohlo dojít? Odpověď leží někde mezi kriminalitou, ignorancí, drzostí a nezodpovědností. Jak později vysvětlila firma Dyn, útok byl částečně veden na botnetové síti, jež byla infikována škodlivým virem Mirai (japonsky: budoucnost). Botnet je vlastně velký počet internetem propojených a navzájem komunikujících počítačů. Někdo nezákonně vytvoří takovou ilegální síť statisíců přístrojů bez vědomí jejich vlastníků a může ji kontrolovat a řídit. Například jim zadá rozkaz, aby se přihlásily na jistou adresu a tu přetíží tak, až zkolabuje. Dosud byly takové botnetové sítě vytvářeny z osobních počítačů infikovaných viry. Nyní se k tomu už využívá i internet věcí. K poslednímu útoku se přihlásila skupina hackerů, která vyhrožovala, že je to teprve začátek budoucí kybernetické války. Jejich hrozbu neberou odborníci v oblasti kyberkriminality na lehkou váhu. IFA myslí na bezpečnost Popravdě je třeba přiznat, že výrobci spotřební elektroniky dosud nevěnovali kybernetické bezpečnosti dostatečnou pozornost. Jak ukázal letošní berlínský veletrh IFA, situace se zlepšuje. Berlín potvrdil, že propojování domácích spotřebičů už není přechodnou módou, ale skutečným trendem. Odborníci americké společnosti Gartner, jež se zabývá výzkumem trhu, uvádějí zajímavou prognózu: do konce letošního roku bude na světě připojeno k internetu věcí 6,4 mld. spotřebičů. To je obrovský trh, který byl z hlediska bezpečnostních systémů dosud podceňován. Lednička jako člen rodiny Ani slova o útoku z ledničky nejsou přehnaná. Na veletrhu totiž většina vystavovatelů domácích spotřebičů umístila řídicí jednotku právě do ní. Zdá se, že teprve s chytrou ledničkou má chytrá domácnost smysl. Lednička se stala téměř členem rodiny, jakousi její centrálou. Mívá průhledné dveře, abychom sami viděli, na co se máme těšit. Na nich je také umístěn dotykový displej s mnoha údaji – od hodin, kalendáře a počasí přes stav zásob až po nabídku, co je třeba objednat. A pověstnou třešničkou je vyvěšení vzkazu – chybí pivo! Samozřejmě vše je propojeno se smartphonem, takže člověk má přehled o stavu ledničky vždy po ruce. A navíc prostřednictvím této aplikace může ovládat i bezpečnostní kamery, větrání, topení, osvětlení či otvírání dveří. A co je podle průzkumů pro lidi nejvíc důležité – informace o tom, zda jsou dveře správně zavřeny nebo zda se někdo nepovolaný nepokouší vniknout do objektu. Všichni výrobci spotřební elektroniky se zaměřují na chytré řízení bytů a domů. Těm velkým trvalo určitou dobu, než se rozhodli pro tento sortiment. Většinou váhali, zda se nebude jednat jen o přechodnou módní vlnu. Přebudovat výrobní linky totiž vyžaduje velké investice. Siemens Hausgeräte si proto ve spolupráci s londýnskou univerzitou Goldsmiths nechal vypracovat mezinárodní studii zaměřenou na vztah lidí k „prosíťování“ jejich domovů. Celkem 81 % ze 7 000 dotázaných v Německu, Francii, Velké Británii, Rusku a v Číně potvrdilo, že si přejí větší integraci moderní techniky do svých domovů, což experti nazvali SeamlessLife čili „život bez švů nebo spár“. Siemens tak na veletrhu předvedl futuristický scénář, kdy dron objednaný z chytré domácnosti mobilním telefonem doručí potřebný nákup. V praxi má být tento projekt zaveden už na jaře příštího roku. Vše se bude řídit hlasem Výzkumníci trhu renomované firmy Deloitte předpokládají, že v roce 2020 bude v německých domácnostech nasazen asi 1 mil. chytrých přístrojů, zatímco v roce 2013 jich bylo jen asi 300 tisíc. Trojnásobné zvýšení je dokladem úspěšného rozvoje elektroniky. A ledničky, pračky, sporáky, myčky, kávovary, vinotéky nebo meteostanice se navzájem propojují a dají se ovládat „vyťukáváním“ povelů. IFA ukázala, že to brzy bude možné taky hlasem. Německý Telecom představil na veletrhu novou nabídku Magenta SmartHome. Hlasová asistentka Alexa na požádání informuje o tom, zda jsou třeba světla zhasnuta a topení je zapnuto na stupeň komfort. Může totiž ovládat všechny naše domácí přístroje, i když jsou od různých výrobců. Nebo jí můžeme poručit: „Alexo, řekni domácnosti na shledanou.“ Na tento pokyn se v bytě vypnou všechna světla a zapne se bezpečnostní alarm. Kromě integrace spotřebičů od různých firem má systém ještě jednu výhodu – je velmi flexibilní. Nejsou zapotřebí žádné kabely a drahé instalace, takže se hodí zvláště pro starší zástavbu a pro nájemní byty. Stačí jednotlivé přístroje vybalit, rozmístit a zapnout. Samy se propojí a na telefonním displeji se ukáže aktuální stav. /Karel Sedláček, Berlín/