Jedná se o sběr informací v tom nejširším slova smyslu. Ať už informací z různých oborů, které se jednou mohou hodit, nebo specifických a konkrétních informací o nějakém aktuálním problému, který firma zrovna řeší. Technik a metod, jak sbírat informace, zpracovávat je a vyhodnocovat, je více. několIk let sbírám články o vynálezech a různých událostech a ukládám si je v počítači do složek podle tematických okruhů: vynálezy, objevy, zdraví, filozofie, demokracie, kapitalismus, různé, psychologie, sociologie, nanotechnologie apod. Seznamte se s některými mými metodami a nechte se inspirovat. Autoři popisující kreativní metody řešení problémů doporučují podrobný monitoring zpráv o technologiích a novinkách z vlastního oboru i oborů příbuzných či o zajímavých vynálezech z naprosto jiných odvětví, jejichž principy by mohly být nějakým způsobem využity i ve vašem oboru. Označení těchto materiálů by mělo obsahovat: • časový údaj; • základní charakteristiku a technická data; • možný přínos; • podněty k zamyšlení, kontext. Kartotéka vlastních a cizích nápadů je ideálním východiskem pro příští řešení problémů. V mnohém ulehčuje práci a urychluje fázi sběru dat. Pokud budete tyto novinky pravidelně ukládat, budete jich mít více, než kdybyste pak náhodně hledali ve vyhledávači podle klíčových slov. Stává se totiž, že v názvu článku je uvedeno úplně něco jiného, než by si téma zasloužilo. Proto je moudré používat chytré vyhledávače, které pracují na jiném principu. Vychází se z původní verze Johna Haefelea z Procter & Gamble z roku 1962. Jeho cílem bylo zvýšit kreativitu celé firmy při vymýšlení nových nápadů. Výhodou je, že každý účastník vidí před sebou celý proces, je stimulován k novým myšlenkám a cítí svůj individuální přínos pro celek. Nevýhodou je obrovský zápřah manažera inovací a jeho pomocníků. Jak to funguje? Každý z účastníků je vybaven blokem, ve kterém je popsán princip metody a základní problém či téma. Záznamník obsahuje i doporučení, např. • metody transformační (minimalizace, maximalizace, reverze, principiální transformace); • metody výzkumné (vytváření seznamu podobných problémů); • metody vzdálených asociací (náhodné využívání všech pěti smyslů, hledání neočekávaných konotací, asociační řady, analogie). Realizace v praxi: • Každý den každý z účastníků napíše jeden nápad do svého záznamníku. To provádí celý měsíc. • Každý týden se všichni zainteresovaní sejdou a dostanou od expertů nové informace. Mohou probíhat paralelní semináře a školení. • Jednou týdně si na speciálním semináři účastníci čtou ze svých nápadů a diskutují mezi sebou či s experty. • Po čtyřech týdnech každý ze zúčastněných seznámí ostatní se stručným výtahem svých poznámek (vyjmenuje nejlepší nápady k řešení problému, podněty k dalšímu přemýšlení, které se váží nejen k řešenému problému, ale i jiným rozpracovaným projektům, a jakékoliv jiné myšlenky o věcech, které třeba vůbec s daným problémem nesouvisejí). • Poznámkové bloky se pak sesbírají, koordinátor je zpracuje a roztřídí. • Účastníci jsou pak seznámeni s výstupy a následuje kolektivní diskuse nad výsledky. • Celý proces se může zopakovat. Vynikající pomůckou je tzv. DEVONthink, což je velmi chytrý software na sběr, ukládání a vyhodnocování informací. Můžete tam ukládat články, úryvky knih, sloupky, grafy a poznámky. Právě spojením informací s vašimi poznámkami se z toho stává něco mnohem více než jen databáze. Jak to funguje? DEVONthink má důvtipný algoritmus, který registruje delikátní sémantické vazby mezi různými úseky textu. Je natolik inteligentní, že se dokáže vyvarovat typického nedostatku webových vyhledávačů, které vyžadují přemíru specifičnosti – například vyhledají všechny výrazy „kluk“, a přitom pominou výrazy „chlapec“ či vyhledají jen zadané slovo „dům“, a nikoliv už slova „stavba“, „chalupa“, „vila“ apod. Moderní indexační software jako DEVONthink se učí souvislostem mezi jednotlivými slovy tak, že sleduje frekvenci, s jakou se slova vyskytují poblíž sebe. Někdy vám pak systém nabídne zajímavé spojitosti, které by vás vůbec nenapadly. Prostě vám navrhne slovo či větu, které na první pohled vypadají jako omyl, ale když si je dáte do širšího kontextu s tím, co právě řešíte, zjistíte, že vám systém nabídl tzv. serendipity, tedy něco, co jste vlastně nehledali, ale jste rádi, že jste to našli, protože je to nějak důležité. Když například napíšete do systému DEVONthink část článku o pozoruhodné schopnosti mozku rozeznávat lidské tváře, a požádáte systém o obsahově podobné pasáže, tak vám najde hesla, která se týkají nervové architektury, evoluční historie úsměvu, expresivity výrazů šimpanzů či pojednání o asymetrii obličejů, o malířství, o chorobách a úrazech, které blokují rozpoznávání obličejů apod. DEVONthink provádí takovou zvláštní rekognoskaci – mapování. Někdy se ve výsledku opravdu vyskytne slepá ulička, ale většinou vám nabídne tzv. šťastné náhody a nečekané objevy. Široký rozptyl výsledků vyhledávání je naopak předností tohoto softwaru. Prvek serendipity (nacházím něco, co nehledám, šťastnou náhodou) tohoto systému je dílem dvou různých sil. Jednak asociační síly sémantických algoritmů, které jsou poněkud nepředvídatelné. A dále vykazují jistou úroveň randomizace, chaotického šumu, díky čemuž jsou výsledky tak překvapivé – což je v tvořivosti to důležité. DEVONthink je softwarem, který naplno využívá generativních kombinací lidských snových stavů. Pokud člověk používá jen Facebook či Twitter a obvyklé vyhledávače, tak vylučuje prvek serendipity – náhodnosti a dostává výsledky tzv. stádního smýšlení. Někteří odborníci píší, že masivní rozšíření chytrých telefonů s následným headlinovým listováním internetem často vede ke stádnímu headlinovému myšlení a stádnímu chování, což má za následek pokles náhodných objevů. Druhým významným faktorem DEVONthink je probírání příbuzných oblastí a hledání „něčeho“, co by vám mohlo pomoci. Již dávno jsou pryč doby, kdy člověk procházel regály knihovny a tu a tam se začetl do náhodně nalistované stránky a odstavce. Dnes to za vás udělá DEVONthink a nabídne vám šťastnou náhodu, která je v procesu inovací a objevování nepostradatelná. Právě takzvaná „pomalá tušení“ vaše a jiných lidí se prostřednictvím DEVONthink mohou rozvíjet, šířit a rekombinovat. Existují i jiné nástroje na posuzování nápadů a pomalých tušení. Např. Google má svůj celofiremní email, na němž mohou zaměstnanci navrhovat nové funkce či produkty a každý návrh může dostat známku od 0 (nebezpečný, škodlivý) až do 5 (super nápad, realizovat). Softwarová firma Salesforce.com provozuje oblíbenou službu IdeaExchange, jejímž prostřednictvím mohou zákazníci navrhovat nové vlastnosti produktů firmy. Tato platforma umožňuje cirkulaci a střetávání pomalých tušení a také sleduje jejich „osud“ od nápadu po realizaci. DEVONthink lze spojit s tzv. zápisníky, na něž nedali dopustit Darwin, Bacon, Milton a Locke. Zápisník obsahoval jimi zapsané zajímavé a inspirativní pasáže z právě čtených knih a tvořil vlastní personalizovanou encyklopedii citátů a poznámek k nim. John Locke si začal pořizovat zápisky od roku 1652 během svého prvního roku studia na Oxfordu. Za dalších deset let si vypracoval a zdokonalil rafinovaný systém indexace svých deníků. Locke považoval svou metodu za tak důležitou, že ji vtělil do své věhlasné „Eseje o lidském rozumu“. Lockeova metoda byla tak slavná, že o sto let později ji nakladatel John Bell vydal pod názvem „Bellův všednodenní zápisník inspirovaný panem Lockem“ a používalo ji mnoho vlivných lidí. Jak toho dnes můžeme využít v oblasti kreativity a inovací? Při každém pročítání předchozích myšlenek, nápadů a postřehů docházíte k novým poznatkům. Ty si znovu zapisujete a po čase se k nim zase vracíte a ony vám nabídnou novou inspiraci, nová tušení, překvapivé souvislosti, podle toho, jak ty předešlé budou ve vás krystalizovat, klíčit a reagovat na nové podněty. Každé nahlédnutí do deníku skýtá příslib toho, že některé zapomenuté tušení naváže nové spojení s čerstvou intelektuální inspirací. Pokud propojíte svůj deník s DEVONthink, to znamená, že si jej povedete v tomto systému, získáte obrovskou konkurenční výhodu před ostatními, protože jim zůstanou jen „hloupé databázové vyhledávače“. Vám se obohatí myšlenkový svět o netušené možnosti.
PhDr. Karel Červený, MSc., MBa; veDoucí leKtor Kurzu MaSter of BuSineSS creativity