Na přelomu starého a na počátku nového roku se v médiích vždy roztrhne příslovečný pytel s nejrůznějšími predikcemi. Pro daný rok, pro určitý stát, pro konkrétní obor. Neopomíjí ani nanejvýš strategickou energetiku. Mezi nejfundovanější analýzy nepochybně patří Světové energetické výhledy (WEO). Tyto komplexní rozbory energetických trhů, oborových vědecko-technických trendů, výrobních, zpracovatelských, exportních i importních aktivit (včetně shrnutí jejich významu pro energetickou bezpečnost, ekonomický rozvoj zemí a ochranu životního prostředí) připravuje Mezinárodní energetická agentura (IEA). Pozastavme se u některých zjištění detailněji. Fosilní „trojka“ to nevzdává Nárůst poptávky po energiích o 37 % do roku 2040 vyvine podle WEO řadu tlaků na energetický systém. Co se týká struktury exploatovaných zdrojů, trio ekologicky nejproblematičtějších (uhlí, ropa, plyn) si udrží silné pozice i v citovaném roce 2040. Jejich největšími spotřebiteli se mají stát Čína a Indie. Velký rozmach však IEA přisuzuje nefosilním zdrojům, zejména fotovoltaice a eolice. Pokračující exploatace fosilních zdrojů bohužel vygeneruje nemalá kvanta emisí, mj. oxidu uhličitého (CO2). Ty by se mohly zvětšit až o 1/5. Světu, pokud urychleně nezabezpečí razantní opatření, hrozí dlouhodobý nárůst průměrné teploty, a to o 3,6 °C. Aby bylo dosaženo nárůstu teploty „jen“ o 2 °C, nesměli bychom emitovat více než 1 000 gigatun CO2. Aktuálně jsme svědky velkých změn v celosvětové těžbě a spotřebě uhlí, ropy a plynu. Redukce jejich spotřeby ve vyspělých státech, nástup nových technologií, rozvoj jaderné energetiky, boom elektromobility jsou žádoucí. Nikoliv všemocné. Kupř. na každý barel ropy, který se dnes nespotřebuje ve státech OECD, se další dva barely spotřebují v zemích mimo OECD. Zvýšená spotřeba ropy pro dopravu a petrochemickou produkci posílí poptávku z 90 mil. barelů za den (v roce 2013) na 104 mil. barelů za den v roce 2040. Těžit a zpracovávat tenčící se zdroje fosilních energetických vstupů si v budoucnu vyžádá také nemalé investice. Vztaženo výlučně na ropu a plyn, pro III. dekádu XXI. století odhady oscilují v rozmezí 880–925 mld. USD ročně. Neustrne ani poptávka po zemním plynu. Podle WEO vzroste o více než 1/2, nejrychleji ze všech fosilních paliv. Ochranu proti riziku výpadků dodávek má nabídnout stále flexibilnější obchod se zkapalněným zemním plynem (LNG). Zvětší se jak okruh mezinárodních dodavatelů suroviny, tak se téměř ztrojnásobí počet zařízení na zkapalňování zemního plynu. Zatímco uhlí je v půli nynější dekády relativně dost a jeho dodávky jsou jisté, jeho budoucí využití budou omezovat opatření pro boj se znečištěním a snižováním emisí CO2. Celosvětová poptávka po uhlí se i přesto do roku 2040 zvýší, a to o 15 %. Současné nízké ceny uhlí vyvinuly na producenty tlak ke snižování nákladů. Více než 70 % celosvětové produkce uhlí budou do roku 2040 kontrolovat Čína, Indie, Indonésie a Austrálie. Zavedení vysoce účinných technologií na výrobu energie z uhlí a na zachycování a ukládání CO2 se proto musí stát nejenom dočasným cílem, ale i prozíravou strategií k zajištění bezproblémového přechodu na nízkouhlíkové energetické systémy. Sázka na jádro a vodík? Technický vyspělý stát analyzuje možnosti přechodu k nízkouhlíkovým formám a k celkové transformaci současné energetiky. Stále více vědců a politiků upíná pozornost na nové technologie pro jadernou energetiku a na nástup vodíkové energetiky okolo roku 2040. Co se týká jádra, IEA odhaduje nárůst instalovaných kapacit do té doby až o 60 %. Hlavně v Číně, Indii a RF. Důležitou roli může jaderná energetika podle IEA sehrát nejenom při zabezpečování rostoucí poptávky po čisté energii a při ozdravování kontaminovaného ovzduší, ale i při posilování energetické bezpečnosti států. V případě vodíku je největším lákadlem jeho takřka univerzální využitelnost: od nasazení v dopravě, v chemickém a farmaceutickém průmyslu až po bezprostřední využití v energetice nebo při tvorbě záložních zdrojů. Vodík lze spolehlivě aplikovat i při konstrukci palivových článků. V přírodě je ho dostatek. Při jeho spalování nevznikají žádné emise. Změny se dotknou i nás K zásadní transformaci nynější energetické a teplárenské báze bude muset v příštích 25 letech přistoupit rovněž ČR. Zásoby základních fosilních surovin se zmenšují. Energetická zátěž životního prostředí je i přes podniknutá opatření značná. Vláda vloni přijala aktualizovanou Státní energetickou koncepci a Národní akční plán jaderné energetiky. Transformační proces s vysokými nároky na věcné, vědecko- -výzkumné, legislativní, personální i investiční zabezpečení bude vyžadovat široký národní konsensus. Nemáme však na vybranou. S dostatkem čisté a bezpečné energie naše děti a vnuky čeká pozitivní budoucnost. Budeme-li lelkovat, uvrhneme je do stagnace. /wa/