Pro zvýšení konkurenceschopnosti českého strojírenství na zahraničních trzích je podle ředitelů strojírenských firem třeba inovovat výrobu a zvýšit její přidanou hodnotu. Proto by se měl stát a potažmo nová vláda zaměřit na snížení administrativní zátěže firem a efektivněji propojit technické školství s praxí. Naopak nejmenší důležitost přikládají ředitelé strojírenských firem zlepšení podmínek pojištění a financování exportu a aktivnější ekonomické diplomacii v zahraničí. Vyplývá to ze Studie českého strojírenství 2017/H2 zpracované analytickou společností CEEC Research. V rámci aktuálního výzkumu odpovídali ředitelé významných strojírenských firem na otázku, jaké kroky ze strany státu by aktuálně nejvíce podpořily konkurenceschopnost českého strojírenství v zahraničí – tedy kroky, které by podpořily zvýšení inovativnosti výroby a její přidané hodnoty. Největší důležitost zde ředitelé strojírenských společností přikládají podpoře většího propojení technického školství s praxí, kterému na stupnici od 0 do 10, kde desítka vyjadřuje maximální přínos pro zvýšení konkurenceschopnosti v zahraničí, přiřadili průměrnou známku 9,0 bodu. Sázka na vývoj a inovace Důležitost inovací a kvalitního technického vzdělání dlouhodobě zdůrazňuje Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace: „V globální ekonomice uspěje jenom ten, kdo vsadí na vývoj a inovace, na podporu výzkumu. Vláda by měla klást důraz na podporu aplikovaného, ale přirozeně i základního výzkumu, na výrobu s vysokou přidanou hodnotou v sektorech, ve kterých máme silnou tradici a know-how, nebo které jsou perspektivní do budoucna. Musíme pokračovat v debatě s podnikovou sférou o jejích potřebách. ČR nemá bohaté nerostné zdroje, nejsme – co do velikosti – zajímavým trhem, a proto v budoucnu budeme závislí na špičkových a inovativních mozcích. Tomu bychom také měli uzpůsobit systém vzdělávání a podporovat kroky vlády vedoucí k jeho zlepšování. Zde máme velký vnitřní dluh. Přestože máme národní šampiony, kteří se v některých oborech stali dokonce globálními lídry, situace ve vzdělávání tomu příliš neodpovídá. Proto musí každá další vláda podporovat investice do změny vzdělávacího systému tak, aby skutečně odpovídal potřebám ekonomiky. S motivovanými odborníky a důrazem na inovativnost budeme umět produkovat výrobky nebo služby s vysokou přidanou hodnotou, a můžeme být konkurenceschopným hráčem na globálním hřišti.“ Znak reprezentace firmy Podrobně pak současnou situaci českého průmyslu a exportu rozebírá Ladislav Verner, majitel a generální ředitel SOMA Engineering: „Inovace a finální produkt jsou nejen skutečným znakem reprezentace firmy, ale i důležitým a efektivním faktorem pro domácí ekonomiku. Naše republika, která má malou a otevřenou ekonomiku, by měla mít hospodářství založené na společnostech, jež inovují své finální výrobky, měla by usilovat o formování podnikatelského prostředí s vyšší přidanou hodnotou, směřovat podnikatele ke konečným odběratelům namísto toho, aby byli pouze jedním článkem v monstrózním řetězci subdodávek. Vláda by měla v budoucnu podporovat malé a střední firmy s vlastními finálními výrobky a podporovat výrobu a profese o vysoké přidané hodnotě lidského umu. Jedině tak dokážeme zúročit potenciál nejprůmyslovější země Evropy.“ Důležitost kvalitního vzdělání pro udržení konkurenceschopnosti tradičního odvětví českého strojírenství zmiňuje i Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie: „Obor obráběcích a tvářecích strojů je charakteristický vysokou odbornou úrovní všech profesí, které se zde uplatňují. Jedná se z velké části o vývoj a výrobu finálních produktů. Má-li tento obor nadále udržet své dosavadní pozice, musí tomu odpovídat podpora státu v oblasti školství, výzkumu a vývoje a příslušné legislativy. Tyto oblasti jsou klíčové a nelze je řešit na úrovni našich výrobců, kteří patří převážně mezi středně velké podniky.“ Nejdůležitější kroky K technickému školství se váží i další důležité kroky, které by podle ředitelů strojírenských firem měla příští vláda sledovat. Patří k nim především zvýšení prestiže technického školství (8,7 bodu z 10), zlepšení financování technického školství (8,5 bodu z 10) a podpora vybavenosti škol moderními technologiemi (8,3 bodu z 10). Dalším významným opatřením ze strany státu by mělo být snížení administrativní náročnosti, a to zejména pokud jde proces čerpání dotací na inovace nebo stavbu a modernizace strojírenské výroby (8,7 bodu z 10). „Na podporu strojírenství je třeba v oblasti vzdělávání znovu zavést polytechnickou výchovu, počínaje od mateřských a základních škol, zrušit deváté třídy, okamžitě zavést maturitu z matematiky, na učňovských školách zrušit maturitu (místo toho mistrovskou zkoušku), zřídit učňovské školy při větších firmách, zvýšit koeficient technických vysokých škol. Dále je potřeba výrazně zvýšit podporu aplikovaného výzkumu a vývoje (v dnešní terminologii – průmyslového výzkumu) a inovací,“ popisuje konkrétní praktické kroky Miroslav Václavík, generální ředitel VÚTS. Souhlasí s ním Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: „Nutná je především reforma českého školství. To znamená – znovuzavedení prvků duálního vzdělávání, obnovení dílen na základních školách a podpora technických oborů na vysokých školách. Neméně důležitá je také příprava na čtvrtou průmyslovou revoluci v oblasti automatizace, robotizace, virtuální reality a využívaní big dat.“ Další opatření, která by pomohla situaci v technickém školství do budoucna zlepšit, navrhuje Zbyněk Frolík, zakladatel a generální ředitel LINET: „Zavést pobídky pro studenty technických vysokých škol. Lépe bonifikovat technické školy oproti ostatním. Školy máme, možná ne úplně perfektní, ale nemáme do nich studenty. Ti studují ekonomii, právo, měkké vědy, a přitom na technických fakultách máme volné kapacity.“ Zjednodušit čerpání dotací Přání zjednodušit administrativu spojenou s čerpáním dotací na inovace vyslovuje Martin Belza, generální ředitel Strojíren Prostějov: „Ocenil bych zvýšení podpory nových technologií, TAČR, zjednodušení a zajištění jasných parametrů pro daňový odpočet nákladů na vývoj.“ Důležitost příznivého prostředí pro inovace a výzkum a vývoj zdůrazňuje i Jan Czudek, generální ředitel a předseda představenstva Třineckých železáren: „Největším přínosem by bylo zjednodušení legislativy a snížení administrativní zátěže, větší podpora výzkumu a vývoje, zlepšení infrastruktury a efektivnější využívání finančních prostředků.“ Svůj pohled na věc a přehled aktivit svého resortu přidává i Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj ČR: „Intenzivně se věnujeme problematice zjednodušování administrace evropských dotací. Vyjmuli jsme některé výdaje z povinnosti příjemců dotací provádět CBA (cost benefit analýzu), pro lepší přehled o dotačních možnostech jsme nastavili roční plánování výzev. Vše navíc probíhá, na rozdíl od předchozího programového období, elektronicky. Pro příjemce také pořádáme užitečné semináře. Vydáváme příručky, které firmám pomáhají se v problematice zorientovat. Zjednodušení administrativy je jednou z našich priorit pro další programové období po roce 2020 – o něm právě probíhají debaty jak na národní, tak i na evropské úrovni.“ Co je méně důležité Naopak nejméně důležitá opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti českého strojírenství v zahraničí vidí ředitelé firem v nutnosti lepších podmínek pojištění a financování exportu (5,7 bodu z 10) a aktivnější ekonomické diplomacie v zahraničí (6,0 bodu z 10). Výrazněji by konkurenceschopnosti českého strojírenství nepomohlo podle ředitelů strojírenských firem ani zlepšení vyjednávací pozice v rámci EU (6,1 bodu z 10). Důležitost firem investovat do inovací jako základ úspěchu pro jejich konkurenceschopnost a nespoléhat pouze na podporu státních institucí potvrzuje Marek Svoboda, ředitel Odboru ekonomické diplomacie MZV ČR: „Ekonomická diplomacie nemůže řešit systémové bariéry růstu, jako jsou problémy technického školství a nedostatek pracovních sil. Základ konkurenceschopnosti vychází také ze zdravého podnikatelského prostředí, které stát do určité míry ovlivnit může. Avšak důležitým aspektem je strategie firem samých a jejich vize a odvaha investovat do inovací.“ Vedle pomoci exportním firmám od státních organizací existuje alternativa, která si zakládá na větší flexibilitě a rychlosti, upozorňuje Hynek Rasocha, ředitel Renomia Trade Credit: „Exportérům můžeme pomoci nalézt na zahraničním pojistném trhu alternativu k produktům státní exportní pojišťovny EGAP, které klienti v řadě případů nutně potřebují pro zajištění financování svých projektů. Naším cílem je nabídnout exportérům další varianty k produktům EGAPu, jehož role je určitě nezastupitelná. Výhodou komerčního pojistného trhu je větší flexibilita a rychlost, neexistují zde omezení, která jsou aplikována na státní exportní pojišťovnu, zejména co se týče teritorií nebo podílu českého zboží.“ /pj/