V nedávných dnech se uskutečnil v Mnichově tradiční veletrh Automatica 2014. Zúčastnilo se ho 731 vystavovatelů ze 42 zemí a navštívilo jej přes 35 tisíc návštěvníků. U tohoto odborného veletrhu je to rekordní návštěva za dobu jeho existence. Není se ale čemu divit, veletrh, který v rámci automatizace zahrnuje i servisní a asistenční roboty, je záležitostí nás všech. Evropská populace stárne a nikdo neví, kdy takový robot bude jeho užitečným pomocníkem.
Servisní roboty jako „chytří“ pomocníci nacházejí stále více svou úlohu u nejrůznějších druhů lidské činnosti. Prožívají období svého rozmachu a i na veletrhu Automatica 2014 patřily ke stěžejním námětům. Statistické podklady o jejich počtech, které dává k dispozici International Federation of Robotics IFR, nejsou vždy nejpřesnější, stejně tak jako je mnohdy rozdílný pohled na uplatnění robotů jako profesionálních a těch ostatních (třeba i těch, co máme v domácnosti). Na sto tisíc servisních profesionálních robotů trh zaplní (jak uvádějí statistiky IFR) už do roku 2012, v letech 2012 až 2015 se má svět pak obohatit o dalších 93 800 kusů v hodnotě 12,5 miliard eur. Na pomyslnou špici zájmu se dostávají servisní roboty pro medicínu, s nárůstem ročního obratu v roce 2012 oproti předchozímu roku o 20 %. Rozhodující podíl na výši obratu v tomto oboru má zvláště cena chirurgických operačních robotů, která se pohybuje kolem 1,5 milionů dolarů (mnohdy bývá kritizována přílišným zatěžováním provozních nákladů operace, která se tím má prodražovat; tak je tomu i v podmínkách našeho zdravotnictví u servisních operačních robotů daVinci. K této situaci dochází ale pouze tam, kde robot není plně využit po celou pracovní dobu a většinu času odpočívá. Pak rozpis amortizace investice na menší počet operací jednotlivé procesy logicky prodražuje). Stárneme Tak jak se dožívá stále vyššího věku lidská populace, kupříkladu v Německu odhadují, že v roce 2035 bude každý třetí občan starší šedesáti let, a jak přibývá zdravotního poškození po nejrůznějších úrazech, vyvíjí se i větší tlak na vývoj asistenčních a servisních robotů pro obslužné procesy, pro podporu terapie a zlepšování fyzické a kognitivní funkce. V posledních letech roste význam tzv. exoskeletů, které posilují končetiny člověka a pomáhají mu při rehabilitaci po různých nehodách, mozkových příhodách nebo prostě tam, kde je zapotřebí obnovit funkci končetiny. Při jejich nasazení se vychází ze snímání nervových signálů, vysílaných mozkem, které určují, jak který sval se má smrštit, napnout, o kolik, kam apod. V EU nyní ale zavedli na tomto principu zvláštní projekt „Robo-Mate“, kde funkci exoskeletu využívají podniky i k růstu produktivity ve výrobě nebo k podpoře trvalé výkonnosti pracovníků při montážních úkonech. Projekt testují v současné době ve virtuálním prostředí na IPA a zdá se, že v zájmu podnikové sféry, možná kontra zdraví pracovníků, bude mít svou budoucnost. V EU by svalová onemocnění měla působit ročně ztrátu přes 240 miliard eur. Proto je i tento úkol z EU dotován částkou 4,5 miliony eur. V porovnání s tím výše podpory EU pro celou evropskou robotiku v rámci programu Horizont 2020, která činí 700 milionů eur a kterou při zahájení veletrhu Automatica 2014 při schválení dohody mezi EU a neziskovou organizací euRobotics AISBL oficiálně potvrdila místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroes, není zas tak převratná. Pomoc v nouzi U robotů, které pomáhají člověku v nouzi, se často zapomíná na jejich dvojí význam. Kromě praktické podpory není nikterak menší z pohledu na psychiku v případě obsluhovaného pacienta nebo osoby, odkázané na tuto pomoc. Roboty mnohdy dokážou alespoň zčásti vrátit člověku jeho lidskou důstojnost, vrátit mu chuť do života a dát mu naději, že možná jednou, až technika zase krůček postoupí, bude ještě lépe. Snad nejkomplikovanější, ale proto i nejzáslužnější jsou v tomto směru postupy, spojené se snahou využít k ovládání servisního robotu jen sílu lidské myšlenky. Už klasickým příkladem tady může být funkce asistenčního robotu Brain2Robot z Fraunhofer Institutu FIRST, který po voperování elektrod do mozku pomohl už pět let ochrnutému pacientovi při práci s počítačem. Impulzy pro řízení robotu vycházely od mozkových podnětů pacienta a přes ovládání ramena robotu postačovaly pro práci s kurzorem i odesílání a přijímání zpráv. Pokračováním tohoto vývoje byla pak snaha obdobným způsobem pomoci pacientovi při náročnějším 3D pohybu robotu v prostoru. Takový technický zázrak se tentokrát konal za spolupráce německého centra DLR na klinice v USA u už patnáct let ochrnuté pacientky při pokusu o pití kávy z láhve s brčkem. Při dosavadním výčtu uplatnění servisních robotů se nedostalo ještě ani na roboty ve funkci automatických transportních prostředků v podnikové intralogistice, servisních robotů v zemědělství (s rozvojem navigačních systémů tvoří celých 33 % všech profesionálních servisních robotů), robotů pro stavebnictví včetně destrukčních, různých typů záchranných robotů či servisních robotů v mnoha jiných oborech. Řadu z nich si můžeme připomenut a obdivovat jejich technickou dokonalost při každodenní činnosti. Stejné uznání sklízí vesměs všechny exponáty veletrhu. Často se tu ale vkrádá při rozhovorech s vystavovateli nebo vývojáři i jeden otazník. Jaké to bude s vývojem nebo výrobou dál, za rok, za dva. Často chybí společenská objednávka. Kolik už bylo za léta předvedeno servisních humanoidních robotů – a kolik je jich nasazeno v praxi? Technici jsou ale věční optimisté, a tak doufejme, že se situace po už zmíněné dotaci z EU přece jenom zlepší. (sch)