U příležitosti uzavírání prvního období působení mezinárodní sítě pro podporu podnikání Enterprise Europe Network v České republice, které se datuje od počátku roku 2008 do konce roku 2014, jsme se setkali s Ing. Danielou Váchovou, vedoucí Oddělení rozvoje podnikání v Technologickém centru AV ČR a zároveň koordinátorkou sítě Enterprise Europe Network v České republice. Zeptali jsme se jí na začátky sítě celosvětově, vývoj aktivit v uplynulých sedmi letech a výzvy, které síť čekají v příštím období, i na její osobní zkušenosti s koordinací sítě v ČR. www.tc.cz, www.een.cz
Vznik sítě Enterprise Europe Network iniciovala Evropská komise, co je k tomu vedlo? Evropská komise dříve koordinovala několik sítí, které měly v podstatě stejné poslání, a to podporu podnikatelské sféry, inovací a spolupráci průmyslu s výzkumem. To mnohdy vedlo k roztříštěnosti těchto aktivit a nezřídka k jejich překryvu, nemluvě samozřejmě o neuspokojivé efektivitě, bráno z hlediska ekonomického. Proto Komise rozhodla, že v novém Rámcovém programu EU pro konkurenceschopnost vytvoří podmínky pro sloučení všech takových síťových iniciativ a zformuje jednu síť, která bude pokračovat v těchto aktivitách, ale navíc bude plnit nové úkoly, především zaměřených na rozvoj tzv. vnitřního trhu EU. Jaká byla očekávání a jak byla naplněna? Původním úkolem a cílem této evropské sítě bylo poskytovat takové služby a informace firmám, které by jim vytvořily dobré informační zázemí pro rozšíření podnikatelských aktivit na vnitřním trhu EU. To v podstatě znamenalo, že propojením hostitelských organizací sítě, vznikl velmi dobrý potenciál pro vyhledávání zahraničních partnerů pro evropské firmy, které se chtějí dostat na některý z trhů zemí EU a asociovaných států. Zapojení zúčastněných organizací zformovalo aktivní informační zázemí, které velmi efektivně a rychle umožnilo poskytovat firmě služby a informace o zahraničním trhu, které by jinak získávala velmi obtížně a zdlouhavě. Tento rychle se rozvíjející informační efekt pak doslova přilákal i některé ostatní státy ze zemí mimo EU, které chtěly se zeměmi EU rozvíjet nebo navázat úspěšné obchodní vztahy. V současné době síť, která byla původně konstruována jako „evropská“, se rozrostla až do 54 zemí, což znamená, že téměř polovina zúčastněných zemí reprezentuje tzv. třetí trhy. Můžete nám, prosím, shrnout, co síť dělá pro české podniky? Primárním zaměřením sítě je podpora mezinárodní spolupráce, a to v oblasti obchodní, technologické i projektové. Samozřejmě, pokud chceme podporovat podnikatelskou sféru, je třeba poskytovat firmám i další služby a informace, které firemní aktivity na mezinárodních trzích doplňují, nebo pro ně pomáhají vytvořit dobré podmínky. Jsou to například otázky podnikatelské legislativy, financování rozvoje firem, podpora inovačních aktivit, spolupráce s výzkumem či ochrana duševního vlastnictví. Zvláště v poslední době je kladen stále větší důraz na informování o finančních možnostech a podporách, které mohou firmy využít, pokud potřebují další finanční kapitál pro svůj rozvoj. Z jakých oborů jsou nejčastěji firmy, které se na vás obrací s žádostí o spolupráci? Celosvětově se na Enterprise Europe Network obrací firmy z oborů ICT, životní prostředí, automobilový průmysl, doprava a služby a obchod. Co se týče velikosti firem, které nejvíce požadují služby Enterprise Europe Network, pak jsou to především malé firmy do 50 zaměstnanců, které tvoří 68 % všech našich klientů. Je vidět, že malé firmy nejvíce potřebují podporu a pomoc pro jejich růst. V České republice se nejvíce našich klientů rekrutuje z oboru strojírenství, energetika a biotechnologie. Nicméně stále přibývá firem a výzkumných institucí, které se specializují na nové hi-tech obory, jako je např. mikro a nanotechnologie. Samozřejmě my jsme otevření jakémukoliv oboru, obrátit se na nás může kdokoliv se zájmem o zahraniční spolupráci, nebo související informace. Jak tedy vypadá typická spolupráce s Vaším klientem? Prvotní kontakt může být iniciován jak ze strany firmy, či instituce, tak i na základě oslovení z naší strany. Potkáváme klienty na konferencích, odborných setkáních, veletrzích, často prezentujeme možnosti poskytované sítí na různých akcích a v médiích. Následně si domluvíme osobní schůzku, během které se zjistí možnosti a potřeby dané firmy a specifikují se obecné služby, případně služby tzv. šité na míru. S většinou našich klientů spolupracujeme dlouhodobě a jednotlivé služby se mohou postupně měnit na základě jejich aktuálních potřeb. S jakou zemí nejčastěji spolupracujete a o které trhy je největší zájem? Nejvíce mezinárodních spoluprací, které se uskutečnily za pomoci českých partnerů Enterprise Europe Network, bylo uzavřeno mezi českými a německými subjekty, následně s britskými, slovenskými a španělskými. Kromě těchto evropských trhů a samozřejmě tradičních trhů v sousedních zemích a zemích západní Evropy, vidíme velký zájem o Čínu, Japonsko a Jižní Koreu. V budoucnu vidíme hodně možností ke spolupráci s firmami ze severní Afriky, Jižní Ameriky a Mexika. V České republice máme několik asociací či organizací, které se zabývají podporou mezinárodního obchodu, transferem technologií či inovacemi. Jaké máte zkušenosti se spoluprací s nimi? S mnohými institucemi, které se zabývají stejným, nebo podobným oborem činnosti, úspěšně a dlouhodobě spolupracujeme a v poskytovaných službách se velmi dobře doplňujeme. Nerada přiznávám, že jsou instituce, se kterými naše spolupráce úplně nejlepší není. Naší snahou ale je spolupracovat se všemi organizacemi z oblasti podpory podnikání a inovací a hledat synergické aktivity, protože takovéto spojené úsilí přinese ještě větší prospěch českým firmám. Co vidíte jako největší změny, které síť v následujících letech čekají? Tak jako se vyvíjí strategie Evropské komise a její zaměření na účinné metody podpory evropské ekonomiky, mění se i požadavky na úkoly sítě a stanovené cíle. Z toho vyplývá stále větší důraz na užší spolupráci s každou firmou podle jejích konkrétních potřeb. Další velkou prioritou je rozvoj inovačního potenciálu firem a z toho plynoucí otázky financování. Znamená to pro náš tým naučit se nové nástroje financování rozvoje firem, kromě dotačních programů EU hlavně kapitálové financování a možnosti soukromých finančních zdrojů. A teď také trochu o vás osobně. Máte zkušenosti s řízením lidí v soukromých podnicích, koordinovala jste předchozí inovační sítě v České republice, ale přeci jen těch uplynulých sedm let ve vedení sítě Enterprise Europe Network v České republice je jistě velká zkušenost. Co byste teď udělala jinak? Asi bych nic úplně jinak nedělala. Zaměření sítě se vyvíjelo tak, jak se vyvíjelo postavení EU v rámci světových trhů a jak se vyvíjela strategie EU z ekonomického pohledu. Mnohdy bylo obtížné se rychle přeorientovat na nové úkoly, které na nás Komise kladla bez přípravy, ale zvládli jsme to a bylo to pro všechny kolegy, kteří se podíleli na práci sítě velmi přínosné. Je třeba, abychom se všichni stále učili a byli opravdu přínosem pro naše firmy a věřím, že nám k tomu bude intensivně pomáhat i přímé vedení Evropské komise. V čem vám byly zkušenosti z komerční sféry prospěšné? Já jsem většinu svého profesního života pracovala v průmyslových firmách, jak v přímém provozu, tak v top managementu, takže by se dalo říci, že komerční sféra je mi velmi blízká. Dovedu vnímat její problémy, její denní těžkosti, technologické i obchodní záležitosti. Mohu tedy vřele doporučit všem, kteří se staví do role podporovatele podnikání a inovací, aby alespoň na rok šli do nějaké firmy pracovat. Pak by se všechny strategie, politiky a opatření staly opravdu efektivními nástroji, které firmy povedou k daleko výraznějším úspěchům. Co pro vás osobně bylo nejnáročnější?? Přestože se Evropské komise snažila poskytnout nám financování a další podmínky a informace pro naši úspěšnou práci, mnohdy se jí povedlo různými nařízeními, administrativními pravidly a nastavením méně smysluplných indikátorů nám práci lehce zkomplikovat. Mimo jiné, evropští úředníci také patří do skupiny odborníků, kteří by měli nejméně roční praxí ve firmě projít. Ale dobré vztahy s našimi klienty, firmami a ostatními institucemi, nám pomohly všechna administrativní úskalí překonat. Co bylo podle vás největším úspěchem v České republice? Nevím, jestli největším, ale v každém přídě velkým úspěchem podle mě bylo podpoření téměř 330 úspěšných dohod o mezinárodní spolupráci českých a zahraničních firem a výzkumných institucí. Mnohé firmy a výzkumné instituce pokračují v této spolupráci dodnes. Mnozí naši klienti se k nám vrací pro další konzultace, informace a služby. Doufám, že to bude pokračovat i v dalším období a naše portfolio úspěšných klientů stále poroste. Služby Enterprise Europe Network jsou v Česku poskytovány zdarma a jsem ráda, že tomu tak bude i v příštím období.