Firma Eyb und Wallwitz v Mnichově, jež se zabývá správou majetku a má ve svém portfoliu i akcie takových firem jako ABB, Kuka či Fanuc, hodnotí současný růst výroby a odbytu robotů na světovém trhu samozřejmě coby přirozený doprovod globálního oživení ekonomiky. V. Plichta
Avšak není to jediný důvod, proč dnes firmy v zemích s tradičním průmyslem i v zemích, které se v průmyslové výrobě dostávají do čela celosvětových žebříčků, nakupují a instalují více robotů než před deseti lety, před příchodem hospodářské stagnace. Georg von Wallwitz, jednatel firmy, vidí i další příčiny obnoveného zájmu o roboty, především o ty průmyslové. Outsourcing ztrácí účinnost Jednou z nich jsou rostoucí výrobní náklady v zemích, kam ještě nedávno výrobci z Evropy a Severní Ameriky či z Japonska přenášeli své výroby. To proto, aby v tamních pobočkách mohli produkovat s nižšími náklady, jichž se dosahovalo tím, že tamní osazenstvo závodů dostávalo podstatně nižší mzdy a platy než pracovníci, kteří by stejnou práci vykonávali v mateřských zemích západních firem. Tato výhoda oproti výrobě doma se sice zatím úplně nevytratila, nicméně se citelně zmenšila. Wallwitz uvádí, že třeba v Číně, kam mnozí převedli své výroby, v posledních letech rostly mzdy a platy průměrně o desetinu ročně (aniž by se ale výrazněji zvyšovala produktivita). V takové situaci mnoho firem omezuje svoje aktivity, které dříve outsourcingem převádělo do této a jiných zemí s expandujícím průmyslem, a převádí je zpět domů. Aby snížily náklady, kvůli jejichž výši kdysi převáděly výroby do zahraničí, orientují se více na robotizaci, jež nabízí výrobu ve velkém při nižší potřebě pracovních sil. Ty sice pro obsluhu robotů musejí mít patřičnou kvalifikaci a dle toho je nutno je slušně zaplatit, nicméně dnes už to v mnoha případech vychází americké či evropské podnikatele levněji než vyrábět na jiných kontinentech. Je otázkou, do jaké míry a na jak dlouho to západním producentům vystačí. Země, které dnes v Asii a Jižní Americe zaznamenávají ekonomický růst a zvyšování technologické úrovně, rovněž začínají ve velkém robotizovat. Největším současným odbytištěm průmyslových robotů je Čína. Dříve či později nastane situace, že evropští a američtí (i japonští) výrobci používající roboty budou soupeřit s čínskými, používajícími rovněž roboty, s nimiž budou pracovat lidé placení poněkud hůře než ti, kdo obsluhují roboty na Západě, takže vcelku budou finální výrobky pořád levnější než výrobky západní. Příznačný údaj, který dokládá zájem firem na Dálném východě o roboty: výrobce iPhonů firma Foxconn objednala nedávno pro své závody v ČLR a Hongkongu deset tisíc robotů. druhy reakce Na daný stav je možno reagovat v zemích s dlouhou tradicí průmyslové výroby dvojím způsobem: snažit se o rozšíření robotizace do všech možných oborů, i tam, kde je jejich podíl malý, a tím zvýšit jak množství, tak kvalitu výrobků při snížení výrobních nákladů, neboť roboty sice mají vysoké pořizovací náklady, ale rychle se amortizují. A kromě toho se důsledně věnovat inovacím a technickému vývoji robotů. Pokud jde o aplikační oblasti robotů, jsou ve velkém zastoupeny v automobilovém průmyslu – u všech velkých světových výrobců aut. Nejvíce je to v Japonsku, kde připadá na montážních pásech v automobilkách na tisíc pracovníků 150 i více robotů. Ale v jiných oborech je to podstatně méně, a to jak v Japonsku, tak v USA nebo v západní Evropě, i když právě v posledních letech se situace rychle mění k lepšímu. To proto, že ceny robotů v průměru zlevnily natolik, že si je kromě velkých firem pořizují i středně velké a menší podniky. Stále je to sice pro ně veliká finanční zátěž, nicméně jejich manažeři poznali, že ve stále tvrdší konkurenci se bez robotizace neobejdou. Velké rezervy pro robotizaci jsou stále v elektrotechnice a elektronice, leteckém průmyslu, logistice, v branži balení, resp. obalové techniky, v textilkách a v potravinářství anebo v medicíně. Lépe rychleji, více Pokud jde o vývoj a zdokonalování robotů, dosáhlo se ne nápadných, ale v praxi užitečných řešení, jež roboty učinily přijatelnějšími pro uživatele. To je dle Wallwitze příčinou toho, proč je o roboty větší zájem než v minulém desetiletí. Z dřívějška jsou známy prototypy robotů s nižší hmotností základního korpusu, na němž jsou namontována ramena. To proto, že se tento díl vyráběl jako dutý (přičemž výsledky ale nebyly jednoznačné). Jiným trendem z minulosti, resp. trvalým, je omezování počtu kloubů u kloubových robotů či možnost pohybu pracovního ramene robota v širším akčním rádiu. LBR a tandem „člověk-stroj“ Hodně nadějí se vkládá do lehkých robotů (Leichtbauroboter – LBR). Ty nejsou nebezpečné člověku, pokud se s ním dostanou do kontaktu, a konstruují se tak, aby u pásů fungovaly vedle lidí a spolupracovaly s nimi. Na určitém místě tedy bude probíhat dělba práce mezi robotem a pracovníkem, jde o tandem „člověk-stroj“. Frank Kirchner, expert na robotiku v Německém středisku pro výzkum umělé inteligence, tvrdí, že do pěti let budou LBR tvořit více než třetinu celkového počtu robotů v Německu. Aktivita Googlu Proto nepřekvapí, že o vstup do lukrativní branže robotiky projevují zájem i další výrobci. Nejvýraznější změnu navodila aktivita Googlu, jenž koupil osm inovačních firem (start-upů) zabývajících se vývojem a výrobou robotů. Snahou Googlu je vyvinout software, který bude fungovat na různých robotech, podobně jako Android může fungovat na všech smartphonech. Obsluha robotů by se tím usnadnila. Konzultantská agentura McKinsey tvrdí, že v příštích deseti letech bude automatizační technika na světovém trhu dosahovat obratů nad dvě miliardy dolarů ročně. V roce 2013 se na světě prodalo 179 tisíc průmyslových robotů, o 40 % víc než začátkem tohoto desetiletí.