Pro dnešní výrobce robotů světové třídy je automatika spíše cestou k vyšší efektivitě a flexibilitě, než aby nahrazovala pracovníky. S ohledem na to, že výrobci mají problémy najít kvalifikované pracovníky, roboty tuto mezeru zaplňují a přebírají také úkoly, které lze provádět bezpečněji nebo s menším zatížením pro člověka.současným trendům podporujícím využívání robotiky patří zejména nižší náklady na robotickou technologii, vyšší spolehlivost robotů a senzorových technologií a rychlejší a flexibilnější schopnosti těchto asistentů. Lineární pohyb s kloubovým robotem Rostoucí požadavky na větší flexibilitu robotu vedly k hybridnímu spojení lineární jednotky RVL od firmy Reis Robotics s kloubovým robotem KUKA KR 16-2 na způsob obdoby portálového pracoviště. Úpravou se zvyšuje rozsah robotizovaného pracoviště, které je při pouhé výměně nástroje v hlavici robotu možné použít pro řadu rozsáhlejších technologií, než jaké dával samotný robot. Reis takovou spolupráci demonstruje na příkladu navařování práškových kovů, hybridního svařování, laserového řezání kompozitních materiálů nebo různých montáží. Systém řízení pracoviště je prostřednictvím intuitivního systému Reis PAD. Malé roboty s velkými možnostmi Kromě svařování je dalším z hlavních důvodů investice do robotické automatizace také manipulace s materiálem. Pro manipulační možnosti robotu je podstatným ukazatelem počet stupňů volnosti, tedy počet os, podle kterých se hlavice robotu může volně pohybovat. U kloubových průmyslových robotů se ještě nedávno za vrchol považovala konstrukce se šesti stupni volnosti a výjimkou byl snad jen sedmiosý kloubový robot KUKA KR 150 F, postavený speciálně pro potřeby sléváren při odlévání kovů. Letos se ale představilo v provedení se sedmi stupni volnosti hned několik typů kloubových robotů a z toho dva typy v sortimentu tzv. malých robotů. Zaměření na malé roboty tu není nijak náhodné a odpovídá dnes preferovanému užití u kooperačních robotických pracovišť, kde se pohybová kinematika se sedmi stupni volnosti co nejvíce blíží funkci lidské ruky. Výrobce KUKA takový robot s označením LBR iiwa v kombinaci s vhodnými typy senzorů nabízí ve dvou základních variantách o nosnosti 7 a 14 kg pro co nejširší využití. A to nejen pro klasické průmyslové aplikace, většinou montáže, ale třeba i pro útvary stravovacích zařízení pro manipulaci s jídelními paletami nebo pro videostudia k ovládání studiové kamerové techniky. Každá osa robotu je v kloubech vybavena integrovanou momentovou senzorikou s programovatelnou citlivostí. Protože tyto roboty se dnes už aplikují bez pevných zábran, bývají vybavené i takovými senzory, které při jen náznaku kolize s člověkem včas chod robotu zpomalí a až poté, pokud nebezpečí kolize trvá, chod přímo přeruší. Na rychlost reakce tu příznivě působí i volba lehkých hliníkových slitin pro tělo robotu. Vzhledem podobný sedmiosý robot MS005N uvedla na trh i japonská firma Kawasaki Robotics. Na rozdíl od předchozího lehkého typu jde tentokrát ale o účelově zaměřený robot pro potřeby farmaceutického průmyslu, a tak je tu materiálem těla nerezavějící ocel. „Sedmistupňový“ robot plní úkoly i na ISS Vedle vývoje průmyslových robotů stojí za zmínku i funkce kloubového robotu se sedmi stupni volnosti na Mezinárodní kosmické stanici ISS. Osvědčil se i nedávno, letošního 15. července, kdy se ke stanici ISS připojila zásobovací kosmická loď Cygnus Orbita 2. V této fázi zásobování kosmické stanice je to už druhá dodávka pomocí bezpilotních lodí od soukromých společností, které nastoupily po ukončení programu kosmických raketoplánů. Zásobovací loď odstartovala na raketě Antares o dva dny předem a po dosažení určité oběžné dráhy ještě s naváděním od pozemského řídicího střediska se vlastní přibližovací manévr už odehrával v režii posádky kosmické stanice. Pro závěrečné pevné zachycení „dodávky“ a uložení lodě do nákladového prostoru výrazně pomohl právě na stanici umístěný kloubový robot Canadarm 2 s dosahem uchopení až 17 m. Robot je výrobkem Kanadské kosmické agentury a na stanici ISS hraje důležitou roli při manipulaci s nákladem mimo prostor stanice, a navíc podporuje venkovní pohyb astronautů. Robot má sedm motorizovaných ohybových kloubů a dosahuje nosnosti postačující pro manipulaci i s nejtěžšími moduly stanice (22 tun) nebo dříve třeba i s kosmickým raketoplánem (70 tun). Transportní loď přivezla na stanici vedle zásob i nový technický a vědecký materiál, na zpáteční cestu převezme odpadový materiál a s ním při sestupu shoří v hustších vrstvách atmosféry.