Na otázky ohledně konkurenceschopnosti, perspektivnosti čínského trhu, problematičnosti legislativy EU v oblasti veřejných zakázek, inovačního tlaku na přebudování výrobního programu nebo pozice českého strojírenství v Evropě odpovídá generální ředitel akciové společnosti TOS VARNSDORF Ing. Jan Rýdl ml., MBA. Firma založená v roce 1903 je předním světovým výrobcem obráběcích strojů se specializací na výrobu horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů a obráběcích center. Jak vnímáte svoji vlastní konkurenceschopnost vzhledem k zahraničním velkým podnikům, holdingům a různým jiným uskupením? Jsou tyto velké společnosti pro Vás, z globálního hlediska spíše malého českého výrobce, do budoucna ohrožením? V rámci konkurenčního boje není až tak rozhodující velikost. Zcela jistě najdeme řadu výhod, kterých umějí dosáhnout pouze velké mezinárodní podniky, na druhé straně je zase pružnost a rychlost podniků malých. TOS VARNSDORF stojí svojí velikostí někde mezi kategorií MSP a globálních podniků. Mým cílem je, abychom dokázali využít předností obou forem podniků, tj. být rychlí v zavádění inovací, pružně reagovat na změněné požadavky zákazníků a měnící se podmínky trhu, ale zároveň využít své velikosti při vyjednávání podmínek u dodavatelů a využívat schopnosti globálního působení na trhu, tj. schopnosti poskytovat služby zákazníkům po celém světě ve stejné kvalitě jako na domácím trhu – rychle, spolehlivě a efektivně. Pokud se nám toto podaří úspěšně realizovat, konkurence se nebojím. ce vůči zahraničním teritoriím? Naše společnost byla vždy orientována převážně na export, kdy podíl exportu přesahoval hranici 90 %, a to především z důvodu toho, že kapacita českého trhu je pro naše obraty malá. V loňském roce se nám však na domácím trhu velice dařilo. Prodej do ČR dosáhl bezmála 20 %. Jak velký podíl Vaší produkce představuje výrobní závod v Číně? Myslíte, že se tam časem přesune podstatná část produkce, do budoucna možná i veškerá? Prodej našich strojů vyráběných v dceřiné společnosti v čínském Kunmingu se pohybuje mezi 25 až 30 stroji ročně. Mimo to ale v poslední době roste podíl přímých dodávek z mateřského podniku k čínským zákazníkům. Je to dáno změnou postojů konečných zákazníků, kteří si – pro nás možná z těžko pochopitelných důvodů – stále častěji kupují evropskou značku namísto čínské i za cenu navýšení ceny. Netroufám si odhadnout, zda se jedná o nějaký dlouhodobější posun v nákupních zvyklostech, ale rozhodně to nenahrává úvahám o přesunu celkové výroby z Čech do Číny. Obecně platí, že naším cílem je udržení a rozvoj výroby špičkových obráběcích strojů ve Varnsdorfu, kde máme vybudovanou výrobní základnu, do které každoročně investujeme desítky milionů korun a kde především máme vychovány špičkové pracovníky, kteří jsou nositeli našeho know-how. Je Čína stále tak perspektivním teritoriem pro české výrobce obráběcích strojů, i přes současný hospodářský útlum na jedné straně a vlastní čínský technologický pokrok na straně druhé? Jednoznačně ano. Stále platí neúprosná statistická čísla o spotřebě obráběcích strojů. Čína spotřebuje více jak 40 % všech obráběcích strojů vyrobených na celém světě, a proto si ten, kdo chce na trhu působit globálně, nemůže dovolit ve své prodejní strategii tento trh opomenout. Platí zde pravidla úspěchu jako na všech jiných trzích – nabídnout takové řešení pro uspokojení potřeb zákazníka, které mu přinese maximální přidanou hodnotu za odpovídající cenu, výhodnou pro obě smluvní strany. Jaká vývozní teritoria vidíte jako perspektivní? A co tuzemský trh? Neměli by se čeští výrobci primárně snažit prodávat doma? I přes současné problémy na ruském trhu stále vnímám tento trh jako jeden z nejperspektivnějších. Velký potenciál pro naše stroje rovněž vidím v již zmiňované Číně, v Brazílii nebo Mexiku. Nelze ale opominout ani střední Evropu s domácím trhem. Kde bychom měli být schopni nejlépe vyhovět našim zákazníkům, když ne doma. Primární orientace na domácí trh je omezena dvěma základními faktory. Prvním je již zmiňovaná kapacita trhu, která je relativně malá. Druhým omezujícím faktorem je evropská legislativa, která neumožňuje protekcionismus. To je principiálně v pořádku, avšak co mi nepřipadá rozumné, je např. striktní požadavek u veřejných výběrových řízení pro vybavení technických škol na dosažení nejnižší ceny bez možnosti zohlednit např. dostupnost servisu, náhradních dílů, zaškolení apod. Pak se často stává, že na úkor rozvoje našich firem a práce pro naše zaměstnance z unijních peněz podporujeme dovoz levné a ne vždy kvalitní asijské techniky do škol, kde na ní seznamujeme naše děti s prací na obráběcích strojích. TOS VARNSDORF bývá udáván za příklad firmy, která trvale dbá na inovace a neustále své produkty vylepšuje – ne „produktovými revolucemi“, ale soustavnou prací na inovacích stávajícího produktového portfolia. Jak vnímáte tento současný inovační tlak? Je těžké najít „zlatou střední cestu“ mezi investicemi do vědy a výzkumu a nepřetržitou výrobou, která generuje zisk? V letošním roce si v TOS VARNSDORF připomínáme stoleté výročí výroby první horizontky ve Varnsdorfu. Přestože základní uspořádání skupin současných našich strojů je v podstatě totožné s první horizontkou, nelze zjednodušeně konstatovat, že se jedná o postupné vylepšování původního řešení. Jak jde čas, snažíme se držet krok s nejnovějšími trendy ve způsobu obrábění, technickými parametry nástrojového vybavení a neustále se rozrůstající škálou technologického příslušenství. Každoročně investujeme desítky milionů korun do technického rozvoje, bez kterého si nelze představit dlouhodobě udržitelnou strategii rozvoje firmy. Jenom v minulém roce jsme představili tři zcela nové prototypy strojů, které rozšířily naše portfolio produktů. Dá se očekávat, že se v blízké budoucnosti světový trh s obráběcími stroji natolik změní (jak z hlediska trendu fúzování společností, tak i z hlediska vývoje poptávky), že i TOS VARNSDORF bude nucen výrazněji přebudovat svůj výrobní program? Musím se přiznat, že trend spojování firem do větších celků umožňující uspokojení širokého spektra technologických potřeb zákazníků jsem skutečně očekával již před několika lety. Domníval jsem se, že obor strojírenství bude následovat tendence, které byly zjevné v průběhu 90. let v automobilovém průmyslu. Když se však nyní s odstupem času podíváme na současnou situaci u předních výrobců obráběcích strojů, tak až na výjimky, jako je např. společnost DMG MORI, k žádným velkým fúzím nedošlo. Neznamená to, že pro fúze společností zde není prostor, je to jen důkaz toho, že stávající společnosti jsou schopny se dostatečně přizpůsobit nejnovějším požadavkům zákazníků a vydobýt si své místo na trhu. A to je i naše současná strategie. Máte nějaké nové konkrétní plány na rozvoj společnosti, o kterých můžete mluvit a které by mohly být inspirací pro ostatní? Plánů máme celou řadu a všechny směřují k naplnění naší vize: „Patřit mezi špičkové výrobce obráběcích strojů, kteří umějí nabídnout komplexní řešení obrábění dílců s rozměrem větším než 1m3, vyžadující přesnost obrobení do 0,01 mm.“ Naše aktivity směřují k tomu, abychom z pozice středně velké strojírenské firmy byli schopni nabídnout předprodejní, prodejní a poprodejní servis zákazníkům kdekoliv na světě v kvalitě, spolehlivosti a rychlosti, jakou by očekávali od místního výrobce. Co by se podle Vašeho názoru u nás mělo a dalo změnit, aby byla Česká republika opět tou strojařskou velmocí, které se po revoluci obávali i naši západní sousedé? Nebo je už tato pozice definitivně ztracena? Jsem pevně přesvědčen, že pozice českého strojírenství v Evropě není ztracena. Máme obrovskou výhodu, že naši předkové nám vybudovali pevné základy, na kterých stále ještě dnes stavíme. Problémem však je současný obraz strojírenství ve společnosti a systém podpory technického školství v České republice. Vím, že firmy, jako je TOS VARNSDORF, mohou udělat mnohem více pro popularizaci technických oborů mezi mladými lidmi a snažit se více je ke studiu technických oborů přilákat především zviditelňováním úspěchů lidí, kteří se podílejí na vynikajících výsledcích, ale bez podpory vlády ČR a jednotlivých krajů jako zřizovatelů místních škol se neobejdeme. Všichni bychom si měli uvědomit, že zástupy vystudovaných manažerů turistického ruchu, animátorů s maturitou, právníků, ekonomů a dalších absolventů humanitních oborů možná pozvednou intelektuální hladinu populace ČR, ale celkový příspěvek k tvorbě HDP bez reálné tvorby produktu s vysokou přidanou hodnotou si bez technických oborů lze představit jen těžko.
Andrea Cejnarová