Koncept „Průmysl 4.0“ dostal svůj název podle 4. průmyslové revoluce, která právě probíhá. Tyto pojmy bývají často ztotožňovány; to je ale omyl. „Průmysl 4.0“ je koncept, který vznikl před pár lety v Německu a jehož posláním je reagovat na novou situaci, kterou způsobila 4. průmyslová revoluce. „Průmysl 4.0“ ale ani není „produkt“, který by bylo možné si koupit a vyřešit tak problémy, které vznikají v důsledku 4. průmyslové revoluce – to je druhý nejčastější omyl. „Průmysl 4.0“ je koncept, rámec nebo platforma, chcete-li. Andrea Cejnarová
4. průmyslovou revoluci zcela evidentně vyvolal internet. Podle nedávných odhadů bude do roku 2020 připojeno k internetu až 50 miliard různých objektů. Je to závratné číslo, avšak technologie, která za tím stojí, je stále poměrně jednoduchá. To je ale pouze jeden článek ze čtyř, který nakonec uzavře celý internetový kruh. Těmi dalšími třemi jsou síťová propojení lidí, procesů a dat. To celé pak dohromady vytváří tzv. internet všeho („Internet of Everything“, IoE). Společnost Cisco Systems odhaduje, že v současnosti je stále nepřipojeno 99,4 procenta fyzických objektů, které by se jednou mohly stát součástí internetu všeho. Kdyby se je připojit podařilo, mohlo by to znamenat obrovský zisk v řádu bilionů amerických dolarů. De facto celý svět by pak najednou byl on-line. Propojeni by byli lidé s lidmi (P2P), stroje s lidmi (M2P) i stroje se stroji (M2M). Svět by ovládly kyberfyzické systémy (CPS). „Průmysl 4.0“ jako životní styl Internet je všude kolem nás již dnes a náš svět velmi výrazně změnil. Mnoho věcí doslova převrátil naruby. V takové situaci lidem nezbývá než nějak zareagovat. V zásadě jsou možné dva přístupy: buďto se těchto nových změn zalekneme a budeme se s nimi opatrně sžívat (když už před nimi nemůžeme utéct), nebo je pochopíme jako výzvu a půjdeme jim aktivně naproti. Němečtí průmyslníci a německá vláda se rozhodli pro druhou z naznačených cest a tak vznikl koncept „Průmyslu 4.0“. Jeho podstatou je digitalizace, rozšiřování vysokorychlostního internetu, rozvoj chytrých technologií, komunikace a řada dalších témat. I když jeho přesná definice není jasná, je jisté, že postihuje vývoj v následujících 10 letech. Jeho posláním je zkombinovat digitální a informační technologie s průmyslem. Co je zde především nové, je snaha vtáhnout do výrobního podniku i dodavatele a zákazníky s cílem zvýšit produktivitu a efektivitu. „Průmysl 4.0“ se tedy soustředí na využívání nejnovějších technologií a v žádném případě jej nelze zúžit na téma pouhé digitalizace, jak se to často děje. Digitalizace je podmínkou nutnou pro vzájemnou komunikaci mezi systémy, ale ne samotná podstata celého procesu. Mnohem důležitějším momentem je decentralizované řízení a autonomní rozhodování. „Průmysl 4.0“ jako správná investice Celý rámec s názvem „Průmysl 4.0“ je v podstatě obchodní model neboli strategie investic na dalších 10 let. Pro Českou republiku a její na export orientovaný průmysl by mohl být velkou příležitostí. Česká republika nemůže trvale spoléhat na vlastní výhody plynoucí z nižších cen v porovnání např. s Německem, kde je rozdíl pořád ještě v řádu 20–30 %. Ze stejného důvodu je „Průmysl 4.0“ velkým tématem i pro asijskou konkurenci s podobnou nákladovou strukturou. Přináší totiž velké množství možností, jak produkovat efektivněji a více, a to i pro malé podniky a start-upy. A nejen to. Ukazuje cesty, jak zkrátit inovační cykly, urychlit uvedení výrobku na trh a rychleji reagovat na specifická přání zákazníků. „Průmysl 4.0“ tedy není průmyslem v pravém slova smyslu, ale spíš způsobem, jak vidět a dělat věci jinak a nově. To s sebou ale pochopitelně nese řadu problémů, jako je datová bezpečnost, špionáž nebo rychlost internetu. Z tohoto pohledu je zřejmě nezbytná výstavba celoplošné širokopásmové infrastruktury. Aby byla zajištěna funkční výměna dat a informací, musejí být stanoveny jednotné standardy. Změny nastanou i v požadavcích na profesní kvalifikaci zaměstnanců. Zatímco například dnes jsou specialisté na IT a automatizaci rozdílné profese, v budoucnu bude potřeba, aby jeden člověk uměl obojí. Čeká nás tedy nové promýšlení vzdělávacích cest. „Průmysl 4.0“ jako veletržní téma Celý „život“ konceptu „Průmysl 4.0“ je těsně svázán s hannoverským veletrhem: tam byla tato vize před pár lety poprvé představena a letos se na stejném místě odehrál jeho oficiální kick-off. Předveletržní upoutávky slibovaly, že zatímco PŘED veletrhem se „Průmysl 4.0“ nalézal stále spíše v rovině teorie a prvních prototypů, NA veletrhu se poprvé představí v praxi. Pokud se člověku podařilo probrat se záplavou reklamních sloganů a marketingového balastu, na řadu konkrétních příkladů zcela reálných řešení skutečně na veletrhu natrefil. V srpnu 2013 celý svět blahopřál NASA k úspěšnému přistání průzkumného vozítka Curiosity na Marsu. Curiosity bylo celé vyvinuto s využitím speciálního PLM softwaru od společnosti Siemens. Ačkoli je tento software primárně určen pro automobilový a letecký průmysl, vývojáři pomocí něj dokázali přesně vymodelovat celé vozidlo, aniž by bylo nutné stavět jakýkoli fyzický prototyp. Podařilo se tak nejen snížit náklady na konstrukci vozidla, ale díky softwaru bylo možné také ověřit jeho odolnost vůči extrémním podmínkám, kterým je v průběhu své průzkumné mise vystaveno. Neuvěřitelné je rovněž množství dat, které NASA v projektu Curiosity spravuje: 2,5 terabytů! O necelé dva roky později, letos v dubnu, návštěvníci hannoverského veletrhu obdivovali na stánku Siemens elektromobil Maserati, který zde jako speciální host vystavoval salon Ghibli, jenž patří společnosti Maserati. Společná prezentace obou firem názorně ukázala interakci mezi skutečnými a virtuálními komponentami – zcela reálnou situaci plně digitalizované výroby. A co mají extravagantní průzkumné vozítko Curiosity a elegantní automobil Maserati společného? Postupy a technologie, s jejichž pomocí před dvěma lety vznikl unikátní projekt pro NASA, se dnes uplatňují v sériové výrobě osobních automobilů. A toto je jedna z odpovědí na otázku: Jaký je rozdíl v „Průmyslu 4.0“ před „Hannoverem“ a po něm?