Při hlubším pohledu je patrné, že dosavadní vývoj automatizace a potažmo robotizace byl orientován zejména na stabilní výrobní program velkých podniků a velkosériovou výrobu. Přitom páteří evropského hospodářství, jak uvádí studie Evropské unie, jsou spíše malé a střední podniky. Small and Medium-sized Enterprise), zadaným Evropskou unií (EU) v letech 2005–2009 k řešení rozvoje automatizace u malých a středních firem, začíná i éra nového pohledu na robotizovaná pracoviště a roli člověka v tomto procesu. Dual-Arm roboty Ještě předtím se pracoviště s průmyslovými roboty brala jako přísně uzavřená a člověku při neoprávněném vniknutí nebezpečná. S rozvojem uváděného projektu ale vznikala pracoviště, vyžadující spolupráci člověka s instalovaným robotem. To samozřejmě doprovázel i vývoj nových bezpečnostních systémů, jež by nahradily dosud užívané pevné klecové zábrany nebo různé typy závěsových senzorů, vytvářející kolem robotu určitou neprostupnou bezpečnostní zónu. Ukázalo se, že s vývojem vhodných senzorových systémů na bázi většinou taktilních, kapacitních, vizuálních či dalších senzorů jsou taková kooperační pracoviště vhodná jak pro menší provozy, tak robotizovaná pracoviště obecně. Pro řadu úkolů, většinou v oboru elektrotechniky a elektroniky, se ukázaly vhodné dvouramenné tzv. duální roboty s dostatečnou přizpůsobivostí na nová zadání i snadností programové adaptace. V ABB, výrobci robotů, jenž se výrazně podílel i na projektu SME, testují pro tyto postupy nejen samotný robot a jeho konstrukci, ale i začlenění robotu do celého výrobního systému, jeho přizpůsobivost materiálovému toku i různým individuálním požadavkům, a to vše při zachování jednoduchosti programového vybavení. Dvouramennou koncepci robotu představují i řešení servisního robotu od Yaskawa Motoman. K předchozím variantám SDA 5, 10 a 20D o nosnosti 5, 10 a 20 kg (užil je třeba Fraunhofer Institut IPA k řešení úkolu „BP3 BinPicking3d“ pro zrychlení cyklu při odběru prostorově neorientovaných obrobků) přichází letos novinka: typ CSDA 10F s rozšířenou funkcí pro analytické a syntetické práce v laboratořích. Zdá se, že funkce robotu by tu mohla být i přesnější a opakovatelně spolehlivější než samotná práce laboranta, navíc může robot pracovat i s nebezpečnými látkami. A do třetice probíhá testování dvouramenného servisního robotu u firmy Epson. Ten je vybaven kromě řady senzorů i čtyřmi pevně zabudovanými kamerami. Pomocí nich robot rozezná polohu a vybavení předmětů v prostoru, přičemž koncové efektory na obou zápěstích ramen dávají možnost uchopení předmětu i mimo jeho stálou polohu. U komerčních verzí, které budou po ukončení testu následovat, se počítá s širokou variabilitou chapadel tak, aby mohla pokrýt co nejširší škálu požadavků na servisní nebo i asistenční funkce. Projekt PRACE, montážní inteligence I po ukončení projektu pod označením SME v roce 2009 drží EU nadále linii prosazování kooperačních robotizovaných pracovišť. Ta vznikala u menších podniků působením nových bezpečnostních koncepcí a ukázala se výhodná i pro vyšší výrobní celky. EU proto otevírá řadu nových projektů na optimalizaci dílčích úkolů, mající obecnou platnost. Jedním je i montážní projekt PRACE (Productive Robot Apprentice) pro řízení dvouramenného robotu při montáži dle předvedených pohybů. Robot úkony opakuje a data pro jejich vyvolání si ukládá do paměti. Projekt řeší Fraunhofer Institut IPA, jenž si vybral dvouramenný robot od firmy ABB. Užití kamerových systémů nabízí přesné montáže dílů i nepatrných rozměrů.