Průmyslová revoluce změnila v průběhu 18. a 19. století západní svět k nepoznání. Transformací prošly zemědělství, doprava i výroba. Od té doby žádný zásadní zvrat nepřišel, všechny změny byly relativně plynulé a postupné. O další „revoluci“ se hovoří až v posledních třech čtyřech letech, kdy se začíná otevírat řada nových perspektiv a příležitostí. Jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů je elektronika. Její cesta se vyznačuje celou řadou charakteristických rysů, jež vycházejí z neustálého vývoje nových technologií a nekompromisních požadavků trhu. Svět se otevřel, vzdálenosti se zkracují, došlo k výraznému rozvoji řady odvětví, jako jsou například marketing a logistika. Vše se více podřizuje požadavkům trhu, který ovládají nové trendy: poptávka je po produktech stále sofistikovanějších a dokonalejších, s menšími rozměry a hmotností, s líbivým designem a také s přijatelnou cenou. Elektronický průmysl je zvenku ovlivňován řadou skutečností, které jej tlačí k vyššímu výkonu, protože vedle něj vznikají směry podnikání, které hladoví po stále dokonalejších produktech. Levněji a efektivněji Automatizace výrobního procesu a odstraňování lidského elementu z výroby si vyžaduje nové a přesnější nástroje kontroly kvality produktů. Toho ale nelze dosáhnout bez kvalitních senzorů. Dnešní senzory jsou schopny pracovat s relativně vysokou mírou spolehlivosti a nestandardní výrobky dokážou identifikovat ještě během procesu výroby. Ruku v ruce s dalším rozvojem automatizace výroby a s jejím rozšířením i do dalších odvětví význam čidel nadále poroste a zvyšovat se budou i požadavky nejen na jejich „schopnosti“, ale také na jejich efektivitu. Roboti pracují, lidská pracovní síla pomalu mizí. Většina lidí považuje robotiku za odvětví, které je stále na začátku. Robotika ale není jen umělá inteligence a stroje se vzhledem člověka, jak si řada „laiků“ myslí. Roboty mají v posledních letech klíčový význam pro průmysl – například výroba aut je z velké části zautomatizovaná právě díky robotům. Klíčová je schopnost robotů pracovat nepřetržitě a ještě k tomu bez nároků na mzdu. Automatizuje se doprava a nové technologie by měly stále více pronikat i sem. Automobilový průmysl je názorným příkladem odvětví s největší potenciální spotřebou elektronických součástek. Do roku 2025 má být 100 % automobilů nějakým způsobem připojeno k internetu a v příštích 10 letech se očekává běžná nabídka aut bez řidičů. Americký technologický gigant Google usilovně pracuje na automobilu, který pasažéry doveze na určené místo pomocí GPS a dat ze systému kamer a senzorů. Vzhledem k intenzitě spotřeby elektronických komponentů bude v automobilovém průmyslu docházet ke stále intenzivnější spolupráci s dodavateli a odborníky mimo tradiční průmysl, především však s hardwarovými a softwarovými společnostmi a výrobci telematických a infotainment zařízení. Další důležitou oblastí je bezpečnost dopravy. Známé značky jako Audi, BMW, Chrysler, Ford, GM, Mercedes, Toyota, Volvo a další se soustředí na vývoj nových technologií, jejichž cílem je další zvýšení „chytrosti“ a spolehlivosti. Autonomní jízda, prevence nehod, dokonalejší navigace, personalizace a komunikace vozidlo-vozidlo, to jsou parametry, kterými se budou kvalitní značky stále častěji prezentovat. Nejde však jen o automobily. Svou technickou vybavenost zvyšují i např. služby v oblasti rozesílky zboží. Internetový prodejce Amazon a další firmy již nějakou dobu testují automatické drony, jejichž prostřednictvím chtějí zákazníkům v budoucnu rychle doručovat objednané zboží. Nezapomeňme na oblast medicínských aplikací. I zde dochází k intenzivní mezioborové spolupráci a dá se očekávat, že veškeré trendy, které jsou v současnosti známé z jiných odvětví průmyslu, se časem rozšíří napříč všemi technologicky náročnými odvětvími, vývoj zdravotnických přístrojů nevyjímaje. Elektronika příští generace Vysoké nároky odběratelů vyvolávají změny v konstrukci senzorů, elektronických součástek, procesorů a paměťových čipů, jejichž možnosti se zdají (zatím) nekonečné. Z hlediska technických požadavků lze vývoj moderních elektronických systémů charakterizovat následujícími trendy: ❱❱základním prvkem elektronických systémů budou polovodičové čipy; ❱❱cílem technologů bude zvyšování hustoty integrace a snižování ztrát energie, pokrok lze tedy očekávat i v řešení pouzdření; ❱❱ inovace v materiálových vědách budou mít stále větší význam a budou vznikat nové struktury, jež povedou k další miniaturizaci; ❱❱nástupcem současných polovodičových součástek budou organické tranzistory a uhlíkové nanotrubičky; ❱❱zmenšování rozměrů stávajících polovodičových struktur zřejmě narazí na limitu velikosti atomu; ❱❱díky stále dokonalejším laserům dojde ke snižování rozlišení na čipu. Kdo využije příležitosti? Na tuto otázku jsou rozporuplné odpovědi. Někteří odborníci tvrdí, že nejvíce budou z trendů dynamického rozvoje elektroniky těžit společnosti působící na vyspělých trzích. To bude ve výsledku znamenat, že se rozvinuté trhy stanou po technologické stránce ještě pokročilejšími a firmy, které na nich působí, budou dále bohatnout. Uplatňuje se zde ale i jiný zajímavý trend, že řada firem si začíná elektronické produkty vyrábět sama nebo zadává jejich výrobu místním poskytovatelům a ustupuje od dovozu komponentů od tradičních výrobců, především asijských. Ať už ale bude nakonec skutečnost jakákoliv, jedno je jisté. Výrobci a dodavatelé budou nuceni stále těsněji spolupracovat se svými zákazníky a průběžně racionalizovat portfolia a flexibilně je přizpůsobovat rychle se měnícím požadavkům trhu. /ivana strasmajerová/