Ještě před pár lety působila zkratka CNG exoticky. Scházela infrastruktura, vozidla na stlačený zemní plyn byla určena spíš pro plynárenské firmy a pár nadšenců. To už neplatí. Dnes je CNG bráno více jako klasická pohonná hmota než jako „nováček“. Zkušební doba skončila. Bohumír Kotora
Podle statistik Českého plynárenského svazu (ČPS) už v České republice dosáhl počet CNG vozidel 8 tisíc. Po 3. čtvrtletí 2014 tak na českých silnicích přibylo 1345 dalších vozidel, využívajících stlačený zemní plyn, celkem pak 8 055. To je asi 30% meziroční nárůst oproti roku 2013. Z celkového počtu vozidel jezdí u nás již nejméně 518 CNG autobusů ve více než 35 městech a 83 komunálních CNG vozidel. Nejlevnější palivo pro pohon vozidel Další vlnu zájmu o jejich koupi spustilo zahájení prodeje modelů Škoda Octavia G-TEC a Combi G-TEC. Tyto typy jsou určeny hlavně pro firemní zákazníky a největší vozové parky tuzemských organizací, tzv. fleety, které v současnosti vlastní již 500–700 CNG vozidel. „Rozvoj CNG tlačí i poptávka po ekologických vozech a plnění přísných emisních limitů. Stejný trend je ve světě, kde se ročně prodá asi 2,3 miliony těchto vozidel a toto číslo každým rokem narůstá, v roce 2023 by to mělo být dokonce 3,5 milionu ročně,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. Tuzemská nabídka čítá zhruba 65 typů vozů všech kategorií, z čehož osobních vozů je asi 35. „I když zemní plyn je ekologicky nejčistější palivo, základním důvodem, proč si lidé tyto vozy pořizují, jsou nízké, řádově poloviční, náklady na pohonné hmoty i provoz. 1200 km ujedete za 36 eur,“ dodává Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. Aktivity předních hráčů trhu Rozvoj stlačeného zemního plynu v dopravě podporuje i Pražská plynárenská. „Náš vozový park přechází postupně od pohonu na benzin a naftu na CNG. Jeho užití vede k nemalým úsporám,“ oznamuje Pavel Janeček, předseda představenstva. „Chceme se rozvíjet, ne zůstat jen na území Prahy. V první fázi by byznys firmy měl jít do Středočeského kraje, pak i do dalších částí republiky.“ Pobočky drží podnik v Ostravě, nově v Pardubicích, odkud může působit v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Plyn dodává i pro Zlínský kraj. „V mimopražských lokalitách máme už desítky tisíc zákazníků a tento počet stále roste. Přes tyto vazby se lze dostat k dalším obchodním příležitostem, včetně aut na stlačený zemní plyn.“ Ani společnost RWE Energo, jeden z prvních tuzemských průkopníků využití stlačeného zemního plynu pro dopravní účely, nechce zůstat stranou. „Letos se na trhu objevila Škoda Octavia na CNG, proto očekávám veliký nárůst firemních aut. Města Brno i Ostrava se rozhodla jít cestou ekologické veřejné dopravy, a tak postupně navýší počty CNG autobusů. Co se týče vývoje, za první měsíce roku 2014 přibylo již 340 vozidel na stlačený zemní plyn. Dovolím si odhadnout, že letos pokoříme loňský rekord v nárůstu 2000 těchto typů za rok. Dá se říci, že ‚doba plynová‘ skutečně nastává,“ sděluje Markéta Veselá Schauhuberová, obchodní manažerka CNG. Jak dále informuje, RWE Energo hodlá nakoupit do fleetového parku další taková auta. Stejně tak i letos chce finančně podpořit nákup nových CNG autobusů. „Jednáme o spolupráci s několika silnými partnery v různých oblastech.“ Blue Corridor, masivní reklama Co vše se dá pro rozvoj CNG udělat, dokazuje myšlenka roadshow Blue Corridor (Modrý koridor), která vznikla v roce 2000 za podpory Nadace Vernadsky Ecological v Moskvě. Původní cíl, vytvořit dopravní koridory pro těžká vozidla nákladní dopravy s využitím CNG, přerostl v pravidelnou mezinárodní akci na podporu využití stlačeného zemního plynu. První jízda proběhla pod patronací společnosti Gazprom v roce 2008. Trasa letošního ročníku, konaného od 7. do 23. října, odstartovala z Petrohradu v Rusku. Napříč Evropou, vedla místy, kudy se dá snadno projet a natankovat s vozy na CNG, přes Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, ČR (Praha, Plzeň, Most), Německo, Rakousko a skončila v italské Veroně. Kolona aut absolvovala celkem 3400 km. Rostou jako houby po dešti V rámci akce Blue Corridor 2014 byla také 17. října v Mostu otevřena již 63. plnicí CNG stanice v ČR. V minulosti docházelo k jejich nárůstu v řádu jednotek, nyní se staví po desítkách. Vznikají už i na běžných čerpacích stanicích: pouze přidáním stojanu na CNG. „Dnes už není s tankováním problém, jako byl dříve. Jedete-li třeba z Prahy do Frankfurtu, máte po cestě více než 10 plnicích CNG stanic, a přitom dojezd těchto vozidel je často přes 1000 km,“ konstatuje Jiří Šimek. Většinou ještě letos se otevře dalších nejméně 16 plnicích CNG stanic, slibuje Jan Ruml. O rozvoj jejich výstavby se starají i soukromé firmy. Například Pražská plynárenská je plánuje, vedle hlavního města, i pro střední Čechy. „O větším nasazení CNG ve veřejné dopravě jednáme s hejtmanem Středočeského kraje, i s generálním ředitelem DP Praha. Firma teď bude testovat provozní efektivitu dvou autobusů na CNG. Jednáme o tom, že bychom pro ni postavili plničky,“ naznačuje Pavel Janeček. „V nejbližší době plánujeme posílit kapacitu několika našich stávajících stanic tak, aby stále narůstající počet motoristů mohl v pohodě tankovat. Také pracujeme na projektech výstavby několika nových stanic,“ kontruje Markéta Veselá Schauhuberová za RWE Energo. Dlouhodobá strategie Evropský parlament v červnu 2014 schválil Směrnici o zavedení infrastruktury pro alternativní paliva, která nařizuje konkrétní počet CNG stanic a udává závaznou vzdálenost 150 km mezi jednotlivými plničkami. „Díky nové směrnici musí ČR do dvou let připravit příslušné plány, včetně počtu plnicích stanic. Během této doby tak bude u nás nejméně 150–200 CNG stanic,“ upozorňuje Jiří Šimek. Evropská unie (EU) plánuje, že v roce 2050 by v evropských městech už neměla jezdit vozidla s klasickými pohonnými hmotami. Do čistějšího životního prostředí a výstavby CNG stanic se nyní investují v Evropě velké prostředky. Odhaduje se, že asi 160 miliard eur bude investováno do nových CNG stanic jen v EU. Na světě je jich dnes ve výstavbě přes tisíc, v provozu pak více než 25 tisíc, v Evropě přes 4 tisíce. Celkem po světě jezdí přes 20 milionů CNG vozidel, do 10 let jich má být nejméně jedenkrát tolik. Efektivnost a ekologie Vozidla poháněná motory spalujícími plynná paliva jsou předurčena pro lehkou a střední distribuci v městských aglomeracích i blízkém okolí. Zde nejlépe uplatní svá klíčová pozitiva: provoz s velmi nízkou úrovní emisí, levnější palivo a dostupnost čerpacích stanic. Proto slouží hlavně v městských flotilách, třeba Česká pošta provozuje na 700 moderních „plynových“ automobilů. Většina výrobců dnes nabízí vozidla na CNG/LPG jako lehká užitková auta, ale také těžká či osobní auta a autobusy. Někteří z nich se stále snaží tuto oblast posunovat a rozšiřovat. Jeden příklad za všechny. Automobilka Audi rozpracovala významný „plynový“ projekt, když v saském Werlte u Oldenburgu uvedla do provozu závod využívající proudu neefektivních a problematických větrných elektráren k rozkladu vody a získávání vodíku a syntetického metanu (prakticky CNG) reakcí s CO2. Kapacita činí tisíc tun plynu ročně, což vystačí flotile 1500 Audi A3 Sportback na 15 tisíc km každému. Další výzkumný závod stejného charakteru staví v Hobbsu (Nové Mexiko, USA).