Použití stříbra v elektrotechnickém průmyslu je dáno především jeho unikátními chemickými a zejména fyzikálními vlastnostmi, mezi něž patří vynikající elektrická a tepelná vodivost a korozní odolnost. Stříbro vykazuje rovněž dobrou kujnost a měkkost. Na stupnici tvrdosti 1–10 se pohybuje okolo 2,5–3. Díky nižší teplotě tání (961,78 °C) se také lépe zpracovává než zlato. Ačkoliv se může zdát jeho cena nízká (hlavně v porovnání se zlatem a platinou), je to stále drahý kov ve všech významech tohoto slova. V současnosti proto dochází ke snahám minimalizovat jeho množství v jednotlivých aplikacích. Díky unikátním výrobním postupům, mj. práškové metalurgii, se toto množství daří dostat na úroveň nezbytného minima. Posledním trendem využití stříbra v práškové metalurgii je vytváření funkčních povlaků na povrchu substrátu pomocí tzv. žárového nástřiku. V celosvětovém měřítku sledujeme meziroční nárůst produkce práškové metalurgie zhruba o 11 %. Hlavními výhodami práškové metalurgie jsou vysoká přesnost výroby, téměř kompletní využití vstupního materiálu a možnost výroby pouze jediným technologickým krokem. Práškovou metalurgií lze připravit výrobky o libovolném tvaru a složení. Stříbrné prášky jsou podstatnou součástí sintrovaných slitin. V elektrotechnickém průmyslu se nejčastěji používají pro výrobu elektrických kontaktů, jejichž kvalitu zlepšují právě díky vynikající vodivosti a odolnosti vůči korozi. Při sintrování (neboli spékání) dochází k zahřátí prášku na vysokou teplotu, která je však nižší než jeho teplota tání. Poté se částice spečou, čímž se postupně sníží pórovitost materiálu a výsledný výlisek získává pevnost. Při výrobě kontaktů se používá buď čisté stříbro, nebo jeho směsi s dalšími kovy a oxidy kovů. Nejčastěji jde o nikl, o karbid wolframu (WC), o oxid siřičitý (SnO2) nebo o grafit. S těmito látkami stříbro vytváří tzv. pseudoslitiny. V porovnání s čistým stříbrem mají lepší (zejména mechanické) vlastnosti. Hlavní výhodou je zhášení elektrického oblouku mezi dvěma kontakty. Kromě kontaktů se stříbrné prášky (v atomizované podobě) využívají při výrobě past vodících elektrický proud nebo pro pájení vodivých spojů. Vodivé pasty na bázi stříbrného prášku si zachovávají elektrické vlastnosti čistého kovu. Používají se zejména díky snadné aplikovatelnosti. Elektricky vodivé spoje jsou nejčastější součástí elektronických zařízení. Musí mít dostatečnou mechanickou pevnost a schopnost odvodu tepla ze součástky. Při pájení dochází k rozpuštění materiálu a ke vzniku přechodové oblasti mezi pájkou – roztaveným kovem a pájeným materiálem. Je zásadní, aby pájka měla nižší teplotu tavení než spojované části. Jedná se o spolehlivý a léty prověřený postup zaručující dlouhodobou bezchybnou funkci a životnost spoje, což je pro elektronické přístroje klíčové. Stříbrný prášek se rovněž přimíchává do směsi polymerů, která se aplikuje při tzv. EMI Shieldingu k ochraně komponent před rušivým vlivem elektromagnetických pulzů. Prášky stříbra atomizované inertním plynem se používají pro náročné aplikace aditivní výroby, odvaděče tepla diamantových nástrojů i jako součást dentálních amalgámů, uhlíkových kontaktů a další aplikace. Chemicky vyráběné prášky jsou určeny pro spoluvypalování s keramikou, pro polymerní filmy, vedení koncovek pasivních součástek, membránové dotykové spínače, RFID antény, tištěné elektronické spoje, elektrické kontakty a pro mnoho dalších aplikací.