Oborový speciál v Technik managementu 10/2016 jsme věnovali vědecko-technickému rozvoji potravinářského průmyslu v ČR. Na první (notně odtažitý) pohled: „Proč zrovna jemu? Proč tolik prostoru záležitosti veskrze triviální, jako je jídlo?“ Snašimi hosty z vlády, z oborových asociací i z managementu konkrétních firem a akademických pracovišť jsme zajedno: technicky, legislativně i personálně zabezpečený, dobře zorganizovaný a bezchybně kooperující zemědělsko-potravinářský komplex, spokojení lidé, kteří mají dostatek čerstvé a zdravé výživy – to je nejenom vizitka vyspělosti té které země, ale i jeden ze základních (vpravdě strategických) faktorů zdárného fungování celé společnosti. A také: je to důležitý a nezastupitelný předpoklad jejího efektivního zapojení do mezinárodní dělby práce a materiálové kooperace s okolním světem. Zdůrazňovaly to už naše babičky: „Polévka je grunt! Hladový bude z tebe leda špunt!“ S dětskými říkankami a s babičkovskými radami (byť sebepůvabnějšími) by dnešní zemědělští a potravinářští manažeři nevystačili. Abychom na našich polích, stájích a rybnících vyprodukovali dostatek kvalitních plodin, masa a vajec, k tomu bylo a je zapotřebí vyvinout nemalé úsilí. Vybavit obor špičkovými vědecko-výzkumnými poznatky i odborníky. Investovat obří sumy do progresivní techniky a technologií vpravdě na úrovni XXI. století. Zdravou výživu moderně a spolehlivě zabalit i transportovat. A zcela určitě: s potravinami zacházet co nejšetrněji. Neplýtvat jimi. Zbytečně nemařit snahu všech subjektů v rámci existujícího zemědělsko- potravinářského komplexu. Nikdo u nás nemá hlad. Nikomu nechybějí základní živiny. Pulty našich potravinářských obchodů přetékají různorodou nabídkou potravin domácí i zahraniční provenience. To ale neznamená, že tuzemský potravinářský obor je prost všech problémů a potíží. I o nich hovoří (a na rovinu) ministr zemědělství M. Jurečka anebo prezident Potravinářské komory M. Toman. Že i v této (jedné z nejstarších) lidských aktivit je dost místa pro inovace, pro novou techniku a přístupy, to ukázaly naše sondy do inovačního portfolia továren specializujících se na produkci zařízení pro zemědělce i potravináře. Nepodléhejme iluzím. Pozitivní výsledky, k nimž se po desetiletích dopracovali čeští zemědělci a potravináři, nejsou v dnešním globalizovaném světě samozřejmostí. Zdravé potraviny a čistá voda jsou v řadě regionů této planety nadále krutě nedostatkové zboží. Kvalitní jídlo a pestrá skladba zemědělských produktů obecně jsou pro miliony lidí (zejména v rozvojových státech) stále nedostupný komfort. Ti z nás, kteří z cest mimo Evropu dobře známe smutný obraz hladových a nemocných dětí, žebrajících na špinavých ulicích o jakékoliv jídlo, nutně opovrhujeme každým marnotratným projevem plýtvání s potravinami. Blahobytná Evropa je nezřídka obdivována, ale i kritizována za desetiletí formovaný systém zemědělské a potravinářské politiky, resp. za štědré toky investic, různých bonusů, úlev a podpor. Na mnohé z nich po vstupu do EU už dosáhli i čeští zemědělci a potravináři. Jiné si dokázali vydobýt na domácím „hřišti“. Vzpomeňte třeba poslední (a nejenom mediální) „bitvu“ o tzv. zelenou naftu, resp. o mechanismus vratek daně z minerálních olejů používaných pro zemědělskou prvovýrobu. Nemohli jsme přeslechnout ani leckterou výtku na adresu tuzemských a bruselských politiků. Třeba: „Proč se stát, potažmo Evropská komise, velkoryse nestará i o nás, vývojáře, konstruktéry, výrobce a servisní centra zemědělské a potravinářské techniky?“ Anebo: „Co politici vlastně chtějí? Dotacemi vygenerované volební hlasy, anebo tržní politiku a rovné příležitosti pro všechny?“ Za několik málo týdnů se opět rozhostí vánoční a novoroční svátky. V této zemi na dárky bohaté a co do potravinového „arzenálu“ až překypující. Čeští zemědělci a potravináři, stejně jako obchodníci, se na ně připravují v nezbytném předstihu. My, jejich zákazníci, oceníme vynaložené úsilí pokaždé způsobem nejvýmluvnějším: ztečemi regálů zaplněných dobrotami pro naše sváteční stoly. Až budete na sklonku letošního roku usedat právě k tomu vašemu, připomeňte si, že se o ně zasloužili lidé na polích, ve výzkumných ústavech a laboratořích, v konstrukčních kancelářích a výrobních halách firem vyrábějících zemědělské a potravinářské stroje či obaly. Tuzemský potravinářský průmysl se může pochlubit řadou úspěchů. Zároveň má velký potenciál pro další rozvoj. /bs/