Berlínská společnost Vestaxx zahajuje výrobu skleněných oken, která nejen snižují únik tepla z bytů a kanceláří, ale naopak by je dokázala v zimě i vytápět místo kamen či radiátorů, zabírajících drahocenný prostor. Na veletrhu Innotrans 2016 jsme zase poprvé viděli okna vlaků, která se díky speciálním nanovrstvám změnila v obrazovku. Každý dům je vlastně skleník, říkají architekti Skla v oknech se bez ohledu na jejich stále složitější konstrukci vůči slunečnímu světlu chovají rozporuplně. Krátkovlnné záření propouštějí, dlouhovlnné pohlcují. Nejmodernější trojvrstvá okna využívají několika fyzikálních principů, aby v chladném období získala pro interiér co nejvíce ze sluneční energie a zabránila ztrátám tepla z místností a v létě naopak uchránila prostor před přehříváním. Současná moderní okna nežádoucímu prostupu tepla zabraňují tří- až čtyřnásobnými skly, oddělenými izolačními vrstvami inertních plynů (argonu, kryptonu, xenonu), větracími profily rámů či integrovanými žaluziemi. V poslední době i speciálními supertenkými povlaky, odrážejícími prudké sluneční světlo, které však nesnižují jejich průhlednost. Moderní prosklené stavby a architektura s co největší plochou skleněných oken i balkonových dveří tím dokážou vylepšit energetickou bilanci objektů v mírných teplotních pásmech naší planety až do krajnosti. V chladnějších oblastech je ale nutné v zimním období objekty a byty temperovat a vytápět. Energetici dnes hledají účinnější a čistější technologie vytápění elektřinou nebo plynem, přičemž kalkulují s rychlým vyčerpáváním přírodních zdrojů. K obrovskému úsilí energetických, výzkumných a vědeckých společností se nečekaně připojila skupina nadšenců z berlínské společnosti Vestaxx, která přišla s myšlenkou „neviditelného zdroje sálavého vytápění“ úpravou jinak průhledných a slunečnímu teplu prostupných skleněných oken. Její zakladatelé – elektroinženýr Andreas Häger, materiálový expert Bradley Tinkhama a inženýrka Wiebke Büttnerová – představili loni v polovině března na veletrhu Fensterbau Frontale v Norimberku své prototypy. Plně průhledná sálavá nanovrstva Základem vynálezu je klasické třívrstvé skleněné okno, jehož venkovní a vnitřní skla zabraňují úniku tepla z místnosti. Vnitřní sklo je ale opatřeno napařenou elektricky vodivou odporovou nanovrstvou kovového oxidu, jehož složení je základem patentu obou inženýrů. Vrstvička tisíckrát tenčí než lidský vlas je nerušeně průhledná (ztráta denního světla je jen okolo 2 %) a nakontaktovaná vodiči vedenými plastovým rámem přes okenní závěsy a ručně i dálkově ovládaný spínač ke zdroji napětí. Původní napájení 24 V přes transformátor nahradili autoři pro rozměrově větší okna připojením na síťových 230 V. Díky dvěma vzduchoizolačním vrstvám a nástřiku teplonepropustné tenké vrstvy na vnitřní straně venkovního skla uniká plochou okna ven jen 8 % tepla vyzařovaného nanopovlakem, takže vynálezci (poněkud kontroverzně) udávají účinnost vytápění směrem do místnosti 92 %! Realitu mají potvrdit prototypová okna, testovaná v současné době v konferenční místnosti jedné berlínské kancelářské budovy. Vytápění lze ovládat prostorovým termostatem a dálkovým ovládačem přes WLAN počítačem nebo smartphonem či tabletem. Okenní rámy jsou na horní části opatřeny spínačem, který topení přeruší, pokud dojde k otevření okna. Oproti podlahovému topení nebo použití tepelného čerpadla má topení sálavými okny přednost v tom, že prostor se začne ohřívat již několik minut po zapnutí. Okno zůstává průhledné a teplota sálavé plochy oken se pohybuje kolem 40 °C. Klady a zápory elektrického sálavého okenního topení Inteligentní e-topení 4.0, jak ho sami vynálezci trefně nazývají, by po rozběhu hromadné výroby mělo být o 50 % levnější než kamna či radiátory a výbava pro menší rodinný domek by neměla převýšit 5 000 eur. Provozně ovšem bude vždy závislé na ceně elektřiny, a je tedy nutné počítat s tím, že vyjde dráž než plyn nebo teplo z centrálních zdrojů. Vynálezci počítají s možností aplikovat na venkovním i vnitřním sklu supertenké vrstvy umožňující řízené zatmívání, zabraňující letnímu přehřívání interiéru, nebo proměnlivé barevné temperování světla podle vlastní volby uživatelů. Perspektivně by chtěli docílit toho, aby některá bytová okna bylo možné používat jako průhledových monitorů dotykových displejů nebo televizorů, jak se o to v současné době pokoušejí Toyota a General Motors u „inteligentních“ automobilů a Elon Musk, který plánuje instalovat okna s tzv. rozšířenou realitou do futuristických hyperloopů. Tým Vestaxxu zatím jen s vědeckou podporou Fraunhoferova institutu IAP nyní musí čekat na výsledky probíhajících testů, ale již hledá investory. /Ing. Jan Tůma/