Loňský Mezinárodní strojírenský veletrh navštívilo 71 447 návštěvníků, letos po poněkud ospalém pondělku přišly zajímavé další dny a třeba ve středu byly na Výstavišti davy lidí. O velkém zájmu svědčila i ucpaná dálnice – což není až tak nic neobvyklého – ale i vlaky, jedoucí ráno z Prahy do Brna a odpoledne zpět, byly obsazeny skoro do posledního místa. To vše věstilo, že by se mohlo podařit zlomit rekord v návštěvnosti: 75 tisíc návštěvníků. A povedlo se!
Poněkud „blbá předveletržní nálada“, způsobená odřeknutím partnerství veletrhu Ruskem, se nakonec projevila jako zbytečná – navíc, jak v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny uvedl generální ředitel BVV Jiří Kulich, šlo spíše o lidské pochybení, kdy v Moskvě na veletrh jaksi „pozapomněli“. I přesto byla účast ruských vystavovatelů velmi zajímavá, i když to nebylo v rámci oficiální prezentace této země jako spolupartnera MSV 2014. Vedení strojírenského veletrhu se ale povedl husarský kousek: jako speciální partner veletrhu se objevilo Thajsko, které se zde prezentovalo hned sedmnácti stánky. Důležitost nově vznikajících vztahů mezi oběma zeměmi pak podtrhla účast thajského velvyslance, pana Strivihoka: „Jsem rád, že jsme na veletrh letos mohli zavítat znovu a v ještě větším počtu.“ Ekonomický tisk nazývá Thajsko Detroitem Východu. Jak sdělila Dagmar Kuchtová, zástupkyně generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy ČR na úvodním fóru: „Thajsko je v České republice vnímáno především jako prázdninová destinace. Rádi bychom k tomuto obrázku přidali i Thajsko jako zemi s obchodními a investičními příležitostmi.“ A to se, myslím, povedlo dokonale. Zatímco loni Thajsko na veletrhu reprezentovalo deset firem, letošní bilance byla větší a některé z firem už zúročily své loňské investice. Například Patanasak Hoontrakul, ředitel slévárenské a obráběcí společnosti Thai Heng, kterou založil jeho otec a má 130 zaměstnanců, pohladil duši novinářů slovy: „Jste pro nás takové Německo, díky vyššímu pracovnímu nasazení, než je zvykem u nás,“ a pokračoval: „Zatímco vloni jsme se zde rozkoukávali, letos už jsme přijeli připraveni na určitá konkrétní jednání, která budou – jak doufám – výhodná pro obě strany.“ Konkrétnější ale být nechtěl. Zajímavá byla i účast Číny, kterou na MVS 2014 prezentovalo 72 firem. Z Německa však přijelo firem nejvíce, 280. Třetí bylo v žebříčku zahraničních vystavovatelů Slovensko. Celkem se tu prezentovalo na 750 zahraničních firem. K věci Veletrh letos navštívila početná delegace vládních činitelů. Osobně jsem tomu rád, protože všechny důležité veletrhy v Německu (EMO, Hannover Messe, IFA a tak dále) vždy otevírá německá kancléřka Angela Merkelová, která tím vyjadřuje podporu německé vlády podnikání a je zcela jistě i symbolem jakési úcty vlády k firmám všech velikostí – protože na jejich daních je pak postavena celá ekonomika. Letos se MSV 2014 zúčastnili nejvyšší státní představitelé počínaje prezidentem České republiky, Milošem Zemanem, premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministry průmyslu a obchodu Janem Mládkem a ministrem školství Marcelem Chládkem. Všichni jmenovaní politici se zúčastnili odpoledního sněmu Svazu průmyslu, konaného v rotundě pavilonu A. Prezident Zeman na brífinku ke konci své návštěvy MSV 2014 přednesl čtyři kritické body, které – podle jeho názoru – brzdí český průmysl a ekonomiku. Podle něj jde především o rozdíl mezi základním a aplikovaným výzkumem, naprosto nedostačující podporu technického vzdělávání na všech stupních (zajímavá byla jeho slova o tom, že si nechal udělat průzkum, aby zjistil, jak nízké procento odborných předmětů najdeme v soukromých školách technického směru), dále neúčinné sankce a kriticky se vyjádřil rovněž k velmi slabé obchodní diplomacii. Tento problém pak hlouběji rozvinul a věnoval se právě jemu. Zeman především dost tvrdě kritizoval práci českých velvyslanců, kteří neodvádějí takovou práci, jako by bylo ve světě zapotřebí, což nepřispívá k růstu exportu. Technici? Nemáme! Problematiku nedostatku technických kádrů jsme v Technikovi řešili už mnohokrát a toto téma zaznívalo ze všech směrů i zde, na brněnském veletrhu, kde se k němu vyjadřovali nejen vystavující, ale i oba ministři. Při prohlídce veletrhu se ministr Mládek zastavil u několika expozic. My jsme mohli být u jeho setkání s Janem Rýdlem mladším, statutárním ředitelem společnosti TOS Varnsdorf: „V současné době se neustále přemílá to, jak jsou firmy ohroženy sankcemi, případně jak je třeba jim pomoci podporou exportu. Toto jsou skutečně aktuální témata, ale z dlouhodobého pohledu zdaleka ne tak důležitá, jako ohrožení budoucnosti strojírenských firem špatnou úrovní a nedostatkem nových kvalifikovaných pracovníků.“ Ministrovu reakci lze shrnout do několika vět. „Rozumím stížnostem firem na nedostatek kvalitních technických pracovníků na trhu práce. Tento problém intenzivně vnímám, i proto jsem po svém nástupu do funkce uvedl, že podporu technického vzdělávání beru jako jednu ze svých hlavních priorit. Jako ministr průmyslu chci využít své funkce a tuto problematiku začít skutečně řešit,“ uvedl ministr Mládek. Sankce? Teprve přijdou! Ministr Mládek se rovněž vyjádřil i k tématu sankcí proti Rusku. Dle něj sankce zavedené v létě a vztahující se ve formě omezení výrobků takzvaného dvojího užití i na některé strojírenské výrobky podle ministra průmyslu a obchodu zatím české exportéry významně nepoznamenaly. „Čeští strojaři zatím většinou plní zakázky na dodávky svých výrobků do Ruské federace bez výraznějších omezení,“ řekl Mládek v Brně před zahájením Mezinárodního strojírenského veletrhu. Zároveň ale uvedl, že obchodní vztahy obou zemí může ohrozit do budoucna. „Firmy se obávají, co bude za rok,“ říká Mládek po diskusích se zástupci klíčového odvětví českého průmyslu. I proto firmy hledají odbytiště v jiných částech světa, které jsou třeba právě pro strojaře zajímavé. O některých dalších možnostech jsme informovali už v minulém čísle, do dalšího čísla připravujeme reportáž firmy, která se účastnila největšího veletrhu strojírenských technologií na americkém kontinentu v Bostonu. O tomto veletrhu jsme vás už rovněž informovali v minulém čísle. Není třeba čekat, až nám něco spadne samo z nebe, tak by se dala uzavřít i tato kapitola. Světí veletrh ještě svůj účel? Generální ředitel BVV Jiří Kuliš v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že letos BVV skončí v zisku především díky omezení počtu pracovníků, kterých v nedávné době musela odejít asi polovina. S tím souvisí informace o tom, že právě příjmy z Mezinárodního strojírenského veletrhu tvoří asi třetinu příjmů ročního obratu firmy BVV, a. s. K atraktivitě veletrhu Kuliš sdělil: „Strojírenský veletrh dokazuje, že tento obor bezesporu veletrh jako platformu prezentace potřebuje, že veletrhu věří a že veletrh funguje. Nejde jen o prodané kusy něčeho přímo na veletrhu. To je skutečně to poslední. Jde o celkovou prezentaci oboru, následně o budování image značky, jména firmy a podobně. Jde o jakýsi vyšší princip. Na MSV se představuje strojírenství jako celek a pak jednotlivé firmy.“ V odpovědi je cítit rýpnutí Jana Kuliše do zástupců automobilového průmyslu, kteří se ne a ne dohodnout na prezentaci oboru jako takového, ale berou účast své značky na veletrhu jako prestižní záležitost a prezentaci sebe sama mezi ostatními. Přestože jde o značky, které nemají v prodejích majoritu, ve vzduchu je cítit napětí vůči Autosalonu, který je BVV ale stále připraveno pořádat. Zájem o veletrhy pomalu opětovně stoupá, jak jsme se mohli za tento rok několikrát přesvědčit především v Německu, proto nás potěšil podobný trend i u nás. Mezinárodní strojírenský veletrh 2014 potvrdil své postavení nejvýznamnějšího průmyslového veletrhu v zemích střední Evropy. Na MSV se letos prezentovalo 1627 vystavovatelů, což představuje meziroční nárůst o deset procent. To odráží pozitivní vývoj české ekonomiky a zejména průmyslové výroby. A to je velmi pozitivní zpráva, kterou by mnozí škarohlídi ještě několik týdnů před začátkem tohoto veletrhu nečekali. Druhou velmi pozitivní zprávou je, že expozice MSV 2014 si za sedm dní prohlédlo celkem 76 153 odborných návštěvníků ze 46 zemí. To je o pět tisíc více než vloni (nárůst o sedm procent) a vůbec nejvíce za poslední tři roky. „Zvýšení návštěvnosti lze přičíst obnovení investic a růstu poptávky po nových průmyslových řešeních a technologiích ze strany průmyslu,“ komentoval zvýšený zájem návštěvníků o MSV 2014 generální ředitel Jiří Kuliš. „Zvýšený zájem návštěvníků registrujeme nejen z České republiky, ale i ze sousedních zemí – Slovenska, Maďarska, Polska, Rakouska, Německa a dále z východní Evropy – Ruska a Ukrajiny. Významnou návštěvnickou skupinu tvořili odborníci z průmyslových nadnárodních firem působících ve střední Evropě. Návštěvníci s rozhodovacími pravomocemi, kteří jsou nejvýznamnější návštěvnickou skupinou, přicházeli dle ohlasu vystavovatelů s konkrétním zájmem o nová strojní zařízení pro nové investiční projekty.“ První výsledky průzkumu realizovaného mezi návštěvníky svědčí o jejich vysoké spokojenosti s letošním ročníkem. Nejvýše návštěvníci oceňovali množství novinek a odbornou úroveň veletrhu, kterou pozitivně ohodnotilo 91 % dotázaných. Na příští ročník MSV je rozhodnuto přijet 80 % dotazovaných návštěvníků. My jsme měli možnost pohovořit se zástupci několika vystavovatelů. Jan Motloch ze společnosti Messer hodnotil: „Veletrh nám dává možnost představit nové technologie a naše předváděcí centrum pak zájemcům naše technologie ukazuje přímo v praxi.“ Obdobně se vyjádřila i Lucie Melicharová Jandová, ředitelka PR a marketingové komunikace z ABB: „Pro naši společnost jsou veletrhy možností ukázat naše výrobky a seznámit příchozí s tím, co nového jsme pro ně přichystali. Mohou hned na místě vidět nová řešení, výrobky a promluvit si najednou s lidmi, kteří jsou v naší firmě zodpovědní za určitou oblast či výrobek,“ sdělila nám ještě sympatická Lucie Melicharová Jandová. A díky ní jsme měli možnost i hovořit s lidmi, kteří se ve firmě ABB starají o výbavu škol automatizační technikou, tolik důležitou pro proces výuky mladých technických kádrů na všech úrovních. „Největší problémy jsou v současné době u středního školství,“ sdělila nám Lucia Sekerešová, PR manažerka ABB, „… to proto, že nemají tolik prostředků, jako je tomu u škol vysokých, které se rovněž mohou zapojit i do různých výzkumných úkolů. Přesto se snažíme každému zájemci vyjít individuálně vstříc.“ Obě dámy pak vyjádřily spokojenost s množstvím příchozích, kteří museli mnohdy chvíli čekat, až se v příjemně zařízeném prostředí stánku ABB uvolní specialista pro tu kterou oblast. Při příležitosti návštěvy prezidenta Miloše Zemana na stánku společnosti ŽĎAS ve společné expozici firem skupiny ŽP Group místopředseda představenstva a generální ředitel ŽĎAS Miroslav Šabart účast výstižně slovy: „Kdo není na veletrhu, jakoby nebyl.“ ŽĎAS zde jako prioritní výrobek předvedl dvouválcovou kosoúhlou rovnačku na tyče a trubky XRK 2-130. Tato rovnací linka určená pro tureckého zákazníka byla představena formou makety doplněné videoprojekcí a interaktivní obrazovkou, na níž si návštěvník prohlédl jednotlivé uzly zařízení. 3D tisk táhne stále víc Tento odstavec začneme opět odpovědí generálního ředitele BVV Jiřího Kuliše na dotaz HN, zda si dovede představit veletrh zaměřený přímo na 3D tisk: „Podle mne tento obor potenciál pro samostatnou akci má. Ale byl by to asi veletrh v rámci strojírenského veletrhu, jako je dnes souběžně konaný veletrh pro svářeče nebo slévače. Měl by nějaký svůj pavilon či prostor. Pro hraje fakt, že v Česku je několik firem, které mají v tomto oboru světovou působnost. Žádný veletrh nemůže být dovozový bez základny v tuzemské ekonomice.“ Já však musím pochválit BVV za doprovodnou akci 3D Print Days, věnovanou 3D tisku, jejíž hlavní osobností byl Jan Homola, tvůrce webu www.3D-tisk.cz. Jak Homola na úvodní přednášce konference (u které se pro neuvěřitelně vysoký zájem lidí – nakonec jich přišlo přes tři sta – několikrát upravoval konferenční prostor) uvedl, že v roce 2012 celosvětový trh se 3D tiskem meziročně vzrostl o 28,6 % na více než 2,2 miliardy dolarů. 3D tisk je laické označení pro aditivní výrobu, při níž výsledný produkt vzniká postupným nanášením stavebního materiálu po velmi tenkých vrstvách vzájemně spojených zpravidla tavením či lepením. Škála technologií je široká a sahá od levnějších jako extruze tavení plastového nebo kovového drátu až po spékání práškového materiálu laserem nebo velmi přesnou světelnou polymerizaci. Jejich společnou výhodou je možnost kusově vyrábět věci a tvary, které by konvenčními technologiemi – třeba obráběním – ani vyrobit nešlo, a to při výrazně nižších nákladech. „Původním motivem rozvoje 3D tisku byla rychlá výroba prototypů. Ta má sice stále zásadní postavení, ale v současnosti tvoří již jen přibližně třetinu využití 3D tisku,“ uvedl na veletržní konferenci 3D Print Days Jan Homola. Velmi zajímavé je podle něj uplatnění v oblasti medicíny, v módním průmyslu, šperkařství, při vývoji obuvi, výrobě domácích doplňků i funkčních náhradních dílů. Rozvoj zažívá fotorealistický prostorový tisk z papíru, který se uplatní tam, kde již nestačí počítačová vizualizace, ale je potřeba ověřit tvar a vzhled budoucího produktu na prostorovém modelu. Jako výrobní technologie se 3D tisk hodí především pro výrobu prototypů a kusovou či malosériovou výrobu. Konference 3D Print Days navázala na loňský první ročník a poprvé se konala jako dvoudenní. Zaznělo zde přes dvacet zajímavých přednášek věnovaných především aktuálním poznatkům o jednotlivých technologiích 3D tisku a jejich využití v praxi. Zúčastnili se jí přední dodavatelé softwaru a hardwaru pro 3D tisk na českém trhu, kteří zároveň v předsálí konferenčního sálu vystavili některé své produkty. Možnostem 3D tisku byla na MSV věnována výstavka ve foyeru pavilonu P. Otec SolidCAMu přímo na veletrhu! Společnost SolidCAM Ltd. slaví letos 30 let od založení a na našem trhu se pohybuje jedenáct let. Téměř všichni prodejci SolidWorksu a Autodesk Inventoru podporují SolidCAM či InventorCAM jako své jediné CAM řešení. Na letošním veletrhu v Brně se ve stánku spojili tři velcí prodejci pod vlajkou SolidCAMu, aby prezentovali přednosti technologie iMachining na živých ukázkách frézování na stroji významného partnera společnosti SolidCAM – společnosti Hermle AG. Metoda iMachining přináší dramatické zkrácení výrobních časů při rostoucí spolehlivosti a snižování nákladů na nářadí a stroje. Základem iMachiningu je patentovaný algoritmus, který zajistí nástroji konstantní řezné podmínky, takže jeho poškození či nadměrné opotřebení je eliminováno na minimum. Využitím této technologie lze ušetřit i přes sedmdesát procent nákladů! Průvodcem novinářů iMachiningem byl zakladatel společnosti SolidCAM, samotný Emil Somekh. Narodil se v židovské rodině v Iráku a jeho otec byl pronásledován režimem Saddáma Husajna až do jejich útěku do Izraele. Po dobrodružném útěku následovala studia v Kanadě i v Izraeli a založení vlastní firmy s cílem naprogramování CAM softwaru pro univerzální použití. Po letech náročného pronikání na trh v Izraeli i v Evropě nastal v roce 2002 zlom, kdy byl SolidCAM integrován do SolidWorksu. Od té doby zažívá nepřerušený růst v desítkách procent ročně. Počet komerčních instalací se blíží 20 000. Lineární vedení, nelineární růst Společnost Hiwin na svém stánku prezentovala především řešení týkající se lineárních pohonů. Nově však vstoupila i do oblasti výroby průmyslových strojů. Na stánku byl k vidění zmenšený exponát prvního řezacího stroje Fila vlastní konstrukce, vyvinutého ve spolupráci s firmou BT Bear Tronic. A proč zmiňujeme právě tuto firmu? Protože se jí daří, má co nabídnout a zájem o její výrobky neustále roste. Petr Cach, výkonný ředitel společnosti Hiwin k tomu říká: „Ke spolupráci nás přivedla narůstající poptávka po kvalitních, avšak cenově dostupných řezacích laserových strojích.“ O takové stroje prostě je zájem. „Nedávno jsme podstatně rozšířili naši výrobu, přesto nám tyto prostory už nestačí. Ovšem díky optimálnímu umístění firmy jsme mohli pronajmout další haly, kde zakázky dokončujeme. Díky tomu se nám opět podaří na konci roku dosáhnout dalšího nárůstu,“ usmívá se spokojeně Cach. Podle slov ředitele firma Hiwin vyvinula univerzální šasi řezacího stroje, využívajícího lineární motory, který je možné dle přání zákazníka osadit například CO2 či vláknovými fiber lasery nebo třeba kreslicí hlavou. Hiwin je tedy příkladem dynamicky rostoucí firmy, která má co nabídnout a objednávky na jejich ekonomicky výhodné stroje se jen hrnou. Závěrem Nezbývá než souhlasit, veletrhy začínají opět táhnout, jak ukázala i čísla z Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Máme co vyrobit, předvést, nabídnout a – hlavně – prodat. I když situace na trhu je stále velmi napjatá, naše firmy předvedly svůj um v širším měřítku a my jen doufáme, že zde uskutečněná jednání a vazby vydrží a stanou se základem následných konkrétních smluv pro zajištění jejich dalšího odbytu. Důležitý je ale i zájem kupujících – i v této stále složité době nám někteří vystavovatelé sdělili, že zájem lidí a firem o výrobky a služby s tím spojené roste. A to je dobře. Milan Loucký