Už více než dvě desetiletí s námi žijí počítače, doslova se staly součástí našeho každodenního života. Člověk s nimi dokáže dříve nepředstavitelné věci. Před časem jsem v jednom přímořském městečku ve Francii náhodou narazil na výstavu současného umění a byl jsem překvapen – celá jedna hala byla věnována obrazům, jež byly vytvořeny pomocí počítačů. Jeden sochař natolik propadl kouzlu počítače, že vytvořil skulpturu, která každého okouzlila. Člověk takříkajíc vrazil hlavu přímo do počítače. Počítač nás však dokáže také pořádně rozčílit. Není ojedinělé, že se člověk s neposlušným počítačem tak vztekal, až vzal kladivo a zlobivého pomocníka rozbil na kusy. Policejní oddělení v Colorado Springs zase archivuje dokonce pokus o vraždu zastřelením. Spisy uvádějí, že 37letý Lucas Hinch po několikaměsíční frustraci způsobené neposlušným počítačem vytáhl dne 20. dubna 2015 pistoli a osmkrát vystřelil na svůj starý počítač značky Dell. Pachatel byl sice vzat do vazby, ale později ho propustili. Soudce měl prý pro jeho jednání pochopení… Který je nejrychlejší? Počítače sice někdy pomáhají kriminálníkům, ale především jsou dnes důležitým pomocníkem kriminalistů. Uplatňují se při analýze dokumentů, otisků prstů nebo nejrůznějších laboratorních vzorků. Kriminalisté ve Stuttgartu využívají při vyšetřování jeden z nejrychlejších počítačů na světě. Jejich superpočítač Hazel Hen je umístěn na zdejší univerzitě a slouží samozřejmě také vědeckým účelům. Byl uveden do provozu před dvěma lety, stál 38 mil. eur, ale nečeká ho zde dlouhý život. Za dva roky bude nahrazen novým, který se jmenuje Hawk. Hazel Hen je sice stotisíckrát rychlejší než náš běžný laptop, ale Hawk jej překoná pětkrát, možná šestkrát. Rychlé počítače něco stojí a do roku 2024 zde prý bude do počítačové infrastruktury investováno půl miliardy eur. Hazel Hen je sice nejrychlejší počítač v Německu, ale ve světovém měřítku je až na 17. místě. Na žebříčku TOP 500 nejrychlejších superpočítačů světa zaujímá první příčku zařízení nazvané Sunway Taihulight v čínském počítačovém centru Wuxi s výkonem 93 petaFLOPS. FLOPS je zkratka pro Floating Point Operations Per Second, čili pro počet operací v plovoucí řádové čárce za sekundu, což je obvyklé měřítko výkonnosti. Výkon dnešních špičkových superpočítačů se pohybuje v řádu milionů miliard FLOPS, proto se tato veličina používá ve spojení s předponami soustavy SI. Měříme pak v megaFLOPS (MFLOPS), gigaFLOPS (GFLOPS), teraFLOPS (TFLOPS) či petaFLOPS (PFLOPS). Typická stolní kalkulačka má výkon pouze několik jednotek či desítek FLOPS. Nejrychlejší evropský počítač Piz Daint je umístěn v Luganu ve Švýcarsku. Ve světovém měřítku je třetí (druhým je čínská Mléčná dráha Tianhe 2 s výkonem 33,9 petaFLOPS). Systém byl zkonstruován spolu se společností Nvidia a dosahuje výkonu 19,6 petaFLOPS. Pro srovnání dodejme, že v roce 2012 byl nejrychlejším počítačem světa americký Titan od firmy Cray, který dosahoval rychlosti jen 17,59 petaFLOPS. Co bude dál? Ale ani taková rychlost nestačí. A tak se pracuje na vývoji ještě výkonnějších počítačů. Digitální svět si nelze představit nejen bez superrychlých počítačů, ale ani bez spolehlivého kódování nebo šifrování. Řešením by mohl být kvantový počítač. Desetiletí se spekulovalo o tom, zda je vůbec možné za pomoci zákonů kvantové mechaniky vyřešit s tím spojené matematické problémy. Nyní se pokládá za jisté, že to teoreticky možné je. Technologické společnosti vyvíjejí tlak na matematiky, aby za pomoci zákonů kvantové mechaniky nabídli nové postupy. Není divu, že miliony dolarů do tohoto výzkumu investují nejen firmy jako Microsoft, Intel nebo Google, ale také policejní složky a armáda. Vědci hovoří o kvantovém počítači jako o zařízení, které využívá k řešení problémů fenomény známé z kvantové mechaniky, jako je například superpozice nebo kvantové provázání částic. První prototypy těchto kvantových počítačů, jež by dokázaly rychle řešit speciální problémy, již existují. Například společnosti IBM a Google představily první zařízení, jež pracují s několika kvantovými bity a kanadská firma D-Wave už postavila první takový počítač na komerční bázi. Někteří experti však tato zařízení zpochybňují. Již v květnu roku 2013 koupila americká kosmická agentura NASA a firma Google první údajně plně funkční kvantový počítač firmy D-Wave Systems. Byl vyvinut speciálně na řešení optimalizačních problémů a měl být 100milionkrát rychlejší než klasické počítače. Prý takového výkonu dosahuje díky supravodivým procesorům s více než 1 000 qubitů. O funkční schopnosti takového zařízení však neexistují nezávislé zprávy. Letos v květnu představila společnost IBM kvantový registr s 16 qubity a z takových registrů prý skládají kvantový počítač. Jak daleko pokročil vývoj univerzálního kvantového počítače, nikdo přesně neví, ale stále jsou zveřejňovány zprávy o komponentech, jež jsou už komerčně použitelné. Podle Evropské unie lze praktické nasazení takového počítače očekávat v roce 2035. Ovšem implementování nových algoritmů do stávajících IT struktur si vyžádá další roky. Zatímco stav laboratorního vývoje kvantových počítačů je zahalen rouškou tajemství, v bezpečnostních kruzích panuje doslova nejistota. V zasvěcených kruzích se hovoří o pokroku ve vývoji, který řídí americká National Security Agency (NSA) čili Národní bezpečnostní agentura. Tato vládní kryptologická organizace Spojených států amerických spadá pod ministerstvo obrany a není žádným tajemstvím, že NSA má v Utahu největší počítačové centrum na světě. S kapacitou 12 exabajtů má dostatek místa, aby zda uchovávala nejméně 1 terabajt informací o každém člověku na zemi. Podle listu Washington Post nese výzkumný program agentury NSA dotovaný 80 mil. dolarů výstižný název „Penetration Hard Targets“, což se dá přeložit jako proniknutí do těžkých cílů. Výsledkem vývoje má být superrychlý superpočítač, který by například dokázal rozšifrovat všechna zakódovaná spojení v bankách, ve výzkumných ústavech, ale třeba i vládních institucích. Nezdá se nám pravděpodobné, že by NSA byla tak daleko, a nikdo o tom nevěděl, řekli novinářům profesoři Výzkumného centra MIT (Massachusetts Institute of Technology) a dodali: Tak za pět let! /Karel Sedláček/