Mezi nekonvenční dopravní prostředky se v poslední době zařadily i tzv. monoracky. Slouží nákladní i individuální osobní dopravě v těžce dostupných místech ve spádech a na strmých svazích, kde konkurují dražším lanovkám. Kříženec monorailu a ozubnicové dráhy Největšími zájemci o monoracky jsou zatím velká vinařství, kterým umožňují mechanizovat práci a sklizeň hroznů na horských vinicích, a lesní hospodářství nebo přírodní parky, kde ulehčí těžbu dřeva v jinak málo dostupných horských polesích. V posledních letech vzhledem k rychlé a snadné instalaci se o ně zajímají i stavbaři elektráren a mostů vyrůstajících v horských oblastech. Tam řeší alespoň po dobu výstavby přepravu pracovníků i stavebního materiálu do těžko přístupných míst. Svou roli nacházejí i v civilním stavebnictví: na mnoha místech zpřístupňují obyvatelům vily a objekty v zástavbě na prudkých svazích. Horské hotely a chaty je začínají používat jako atraktivní dopravní prostředek z příjezdových parkovišť v údolích. Nejmenší „jednosedačkové“ monoracky jsou cenově dostupné i movitějším starším obyvatelům, kterým umožní zvládnout přístup k domu na stráni od míst, kde mohou zaparkovat svůj automobil. V miniprovedení se uplatňují na schodištích v roli plošin nebo sedaček pro invalidy a osoby s omezenou pohyblivostí. I když se sériově vyrábějí teprve v posledních letech, co do principu kombinují naopak nejstarší zákonitosti, s nimiž doprava a transport historicky začínaly. Poměrně značné spády (až 100 %) na rozdíl od výtahů a lanových drah překonávají po způsobu historických ozubnicových drah. Spokojují se však s jedinou kolejnicí, jakou používají monoraily. V Evropě je má ve výrobním programu švýcarská lanovkářská firma Doppelmayr/Garaventa, v Japonsku jí konkurují společnosti Nikkari Co. a Kaho Manufakturing Ltd. Na takové dráhy, označované v Evropě jako monorack, v asijské oblasti spíše jako „slope car“, můžeme narazit ve světě už na několika tisíci místech. Po jediné koleji do stoupání až 100 % Z modulů snadno smontovatelná dráha se sestavuje z obvykle z 2–3 m dlouhých kolejnic dutého čtverhranného profilu, na jejichž spodek je přivařen ozubený hřeben. Po hřbetu profilu pojíždějí rolny motorového a přívěsného vozíku. Do ozubeného hřebenu zespodu zabírá poháněcí pastorek pohonné jednotky, kterou řídí na sedátku za ní vyškolená obsluha. K pohonu menších monoracků ve volném terénu slouží kompaktní čtyřdobé vzduchem chlazené jednoválcové benzínové motory (nejčastěji Honda nebo Mitsubishi). Převodovka vystačí s jedinou rychlostí vpřed i vzad – nejčastěji 0,7 m/s, tj. 2,5 km/h. Nosnost vozíků se pohybuje kolem 250 kg. Pro přepravu sypkých nákladů (písku, kameniva, betonu) mají obvykle dvě sklopné nádoby. Výkonnější monoracky s nosností nad 500 kg pro stavebnictví používají spíše vznětové motory, u nejmenších (pro jednu osobu nebo náklad do 200 kg) bývá z ekologických důvodů použit elektrický nebo akumulátorový pohon. K „traktoru“ s motorem, převodovkou a pohonem vybavenému parkovací ruční brzdou, automatickou odstředivou brzdou a bezpečnostní brzdou je táhlem připojen vozík se sedačkou řidiče tak, aby dosáhl na řadicí páku spojky, tlačítko nebo táhlo startéru a páku ruční brzdy. Za jeho vozík se táhlem připojují lehké osobní nebo nákladní vozíky s plošinou nebo s pevnou či výklopnou korbou, přizpůsobené přepravovanému nákladu. Každý vozík je na spodku vždy osazen vodicí kladkou a podvozkovým blokem s pastorkem zabírajícím do hřebenu, který umožňuje činnost záchranné odstředivé brzdy. Ta musí za všech okolností zabránit samovolnému sjezdu po prudkém spádu v případě utržení vozíku nebo při výpadku pohonu. Trať lze přizpůsobit jakémukoliv terénu Traťové kolejnice s ozubnicí se montují obvykle v proměnlivé výšce jen několik decimetrů nad zemí v místech „stanic“ pro nakládání nebo vystupování osob. Ve vinicích podle terénu vedou asi 1 m nad zemí. Na obratištích však tvarované kolejnice připouštějí i výjezd až 4 m nad zemí! Ocelové a pozinkované trubkové sloupy, na které se každá kolej připevňuje maticovými šrouby z boku, se na stráních musejí kotvit opěrami. Vertikálně i horizontálně může být trať libovolně zakřivená s nejmenším poloměrem 4 m. Tak se dráha flexibilně přizpůsobí podmínkám na vinicích i v lesích. Zejména na vinicích v Německu se obvykle rozvětvuje po terasách do podoby sítě. Přechod z hlavní trasy do odboček (např. do pater vinice) se řeší manuálním přeložením úsekové kolejnice ručně. Obsluha monoracku po zastavení odpojí následující kolejnici jediným spojovacím maticovým šroubem, kolejnici ručně přesune k přípojce odbočky, na kterou ji maticovým šroubem napojí. Podobné kolejové sítě monoracků dnes protínají velké evropské vinice ve Wallisu, v údolí Mosely, Rýna a Neckaru nebo v Dolomitech. Plošinové přívěsy naloží až 250 kg nákladu na paletách. Začínají se prosazovat i ve stavebnictví a v turistice Zejména japonský tradiční výrobce Nikkari prosazuje na stavbách mostů, horských hotelů a chat nejrůznější varianty svých monoracků jak pro dopravu nákladů, tak stavbařů nebo zaměstnanců. V kategorii do 300 kg jsou poháněny čtyřtaktními motory Mitsubishi s výkonem 3,4 kW, v elektrické verzi je pohání třífázový elektromotor 2,4 kW. Přímé napájení monoracku je ale komplikováno bezpečným uložením napájecích kolejniček pod kolejnici s ozubnicí. Proto převažují typy s menším výkonem, jejichž stejnosměrný elektromotor je napájen z Li-ion baterie, která se automaticky dobíjí při dojezdu na koncových stanicích dráhy. Vedle plošinových nákladních přívěsů s nosností 300 kg pro osobní přepravu zaměstnanců v terénu se nabízejí i třísedačkové vozíky. Jde ale vždy jen o pracovní provizorium, protože na rozdíl od lanovek tento způsob transportu nedovoluje efektivní kyvadlovou dopravu jako lanové dráhy. Novinkou Nikkari jsou monoracky M300 s dálkovým rádiovým ovládáním, které tak pro dopravu osob přidávají i další sedačku místo ušetřeného řidiče. Japonský výrobce Kaho Manufacturing se pouští do výroby větších ozubnicových nákladních i osobních drah s kyvadlovým provozem. Stabilitu přívěsů nebo kabinek (až pro 8 osob) však už jednoduchá ozubnicová kolejnice nezvládá. Jak „traktor“, tak přívěsy nebo kabinky k centrálnímu motorovému nebo elektrickému pojezdu sice používají v ose trati ozubnicovou kolejnici, jejich rámy však mají navíc jednoduché kladkové podvozky, pojíždějící po snadno smontovatelných trubkových kolejnicích s rozchodem 60 až 80 cm. Trend ukazuje, že staronová technologie monorailů a ozubnice nachází po 150 letech nové uplatnění v extrémních terénních podmínkách. Ing. Jan Tůma