Robotický dalekohled, který je nyní testován v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově, se dokáže během jediné sekundy otočit o 90 °. Měl by v budoucnu sloužit k pozorování rychlých dějů na obloze. Hvězdář už nevysedává po nocích pod tmavou oblohou, kde na něj fouká, prší nebo sněží. Buď sedí v teple a pohyby dalekohledu řídí od klávesnice počítače, anebo dalekohled naprogramuje a jde spát. Druhý den si pak sledovanou část oblohy prohlédne na obrazovce. Oba způsoby umožňuje i nový dalekohled BlueEye 600. Přesnější je ovšem označení robotická observatoř. Skládá se totiž nejen ze zrcadlového optického dalekohledu o průměru zrcadla 60 cm, ale i z robotického řídicího systému. Podstatné je, že průautomaty použité v observatoři byly původně vyvinuty pro pivovary, lihovary, cukrovary či mlékárny. Díky tomu odpadají jinak obvyklé problémy s náhradními díly. Začátky u amatérského dalekohledu Observatoř společně vyvinuly Astronomický ústav Univerzity Karlovy v Praze a společnost ProjectSoft HK v Hradci Králové. Firma vytváří průmyslové řídicí systémy pro potravinářský průmysl v Česku, evropských zemích, Rusku, Jižní Americe i Africe. Její třiapadesátiletý spolumajitel Zdeněk Bardon je už více než 40 let amatérským astronomem. Kromě dalekohledu ovládaného ručně si na střeše svého domu postavil i observatoř plně robotickou. Podle programu se sama „probudí“, pořídí požadované snímky a zase dalekohled schová do bezpečí kopule. Z toho vyšel nápad, že by vlastně jeho společnost mohla robotizovat i velké dalekohledy. Zatím jich rekonstruovali v celém světě 21. Dodali do nich automatický řídicí systém, který ovládá jejich pohyb a zajišťuje, že se dalekohled při sledování určených míst vesmíru přizpůsobuje otáčení Země. Mezi rekonstruovanými dalekohledy je také největší český přístroj Perkův dalekohled v Ondřejově s průměrem zrcadla 2 m anebo dánský dalekohled s velikostí zrcadla 1,52 m, který je umístěn na hoře La Silla v Chile v nadmořské výšce 2 400 m. Jde o jedno z pozorovacích míst Evropské jižní observatoře. Astronomové si pochvalují, že tam Mléčná dráha svítí tak vydatně, až vrhá stín. V odlehlé suché poušti neruší pozorování světla měst ani mraky. Dalekohled nepotřebuje mít na místě pozorovatele, ovládá se na dálku z Evropy a o jeho pozorovací čas se dělí dánští i čeští astronomové. Nabídka pro observatoře ve světě A nyní společnost ProjectSoft HK vyrobila vlastní, úplně nový dalekohled BlueEye 600. (Název „modré oko“ symbolizuje modrou barvu loga ve spojení se skleněným „okem“ sledujícím oblohu.) Optiku do něj konstruktéři dali od italské firmy Officina Stellare a doplnili ji svým řídicím systémem. Dalekohled nepotřebuje žádné převodovky, ale pouze moderní momentové motory se systémem přímého řízení. Je spojen s automatickou meteorologickou stanicí, která dokáže vyhodnotit oblačnost, déšť či vítr, a podle toho může pozorování zastavit a dalekohled ukrýt v kopuli. konstrukce pro pivovary. Cílem nebyl ani tak zisk, jako spíše získání zkušeností s řízením a konstrukcí velmi pokročilých technologií,“ poznamenává Zdeněk Bardon. Dvoutunové zařízení se dá ve čtyřech lidech během týdne snadno rozebrat, převézt jinam a sestavit, což je výhodné, ale u astronomických dalekohledů neobvyklé. Neobvykle krátkých 18 měsíců trvala také jeho příprava i konstrukce, a rovněž cena je příznivá: první dalekohled, postavený díky podpoře Technologické agentury ČR, přišel na 18 milionů Kč, výroba dalších by mohla přijít už jen na zhruba 10 milionů Kč. „Doufáme, že se nám je podaří prodávat univerzitám nebo observatořím po celém světě,“ uvádí Zdeněk Bardon. Kopule trochu připomíná popelnici, ale právě díky tomu se dá rychle otvírat a nebrání v rychlých přesunech dalekohledu. „V tuto chvíli se u nás v Ondřejově zkoušejí praktické možnosti používání přístroje,“ říká ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Vladimír Karas. „Pak bude možné sestavit software, který umožní, aby dalekohled sledoval rychlé změny na obloze – třeba rychle letící a zářící meteority zvané bolidy,“ dodává Zdeněk Bardon. „Nyní počítáme i s tím, že náš přístroj bude sledovat asteroidy, které se pohybují v blízkosti Země.“ Astronomové stále upřesňují jejich dráhy a propočítávají je na desítky let dopředu. To proto, aby mělo lidstvo čas na obranu, kdyby jejich dráha kolidovala s pohybem Země. Nový český dalekohled by při tom měl pomáhat. Josef Tuček