Každý výrobce i dodavatel strojů stále řeší otázku, jaké stroje, služby a příslušenství nabízet. Odpověď je snadná: tržně úspěšné, o něž má klient zájem. Reálné naplnění, obtížné. Bohumír Kotora
Jedno je jisté, obráběcí, potažmo tvářecí stroje tvoří „mateřské stroje“ ve vztahu k veškeré další produkci, a to i přes nástup technologií Additive Manufacturing (3D tisk). Máme-li odhadnout tvář trhu obráběcích strojů v dlouhodobé perspektivě, je nutno si ujasnit řadu aspektů: čemu věnovat pozornost, jaké připravovat parametry, funkce a technologie, které budou žádané, co potřebuje klient či co vyžaduje obrobek. Reakce nejen na tyto myšlenky určí ráz budoucího využití těchto strojů, včetně výrobních postupů. Identifikace přidané hodnoty Kdo chce nabízet úspěšné obráběcí stroje a technologie a nemůže konkurovat cenou, musí postavit obráběcí stroj, vybavený veškerým očekávaným servisem a s přidanou hodnotou momentálně žádanou trhem. Vše pro zisk konkurenceschopnosti. Problém ale je, co bude onou oceňovanou „přidanou hodnotou“. Z pohledu technologické a aplikační zdatnosti a schopností by mohlo jít o stroj s bohatou paletou otestovaných technologických případů v podobě jeho technologického portfolia. Výrobci, kteří půjdou touto cestou, investují dobře a příklady zvládnutých technologií budou jejich konkurenční výhodou. Důkazem jsou i současné veletrhy, přinášející stále efektnější technologie, aplikace a speciální špičkové obrobky. Stroje se již běžně nabízejí ve vazbě na obráběný materiál (titan, nerez, kompozity) či na průmyslový sektor (letectví, energetika atd.), pro který jsou určeny, a nikoli jen jako velikostní a výkonové řady. V zorném poli jsou obrobky a ne už samotné stroje. Proto budou muset být výrobci schopni provádět v produkci leckdy změny. To jim lépe umožní právě univerzálnější stroje dobře připravené na tyto transformace. Multifunkční, univerzální a přesný K širší přizpůsobivosti výrobních procesů a jejich univerzálnosti patří také integrace více technologií do jedné operace, do jednoho stroje a multifunkčnost výrobních strojů umožňujících více technologií řešit sériově. Plnohodnotně soustružit, frézovat, ale i brousit v jednom pracovním prostoru, představuje špičku nabídky v oblasti malých a středně velkých strojů. Požadavky na možnost nesení soustružnických nástrojů vřetenem, zvládnutí složitých kinematik s velkým počtem řízených os ve vysoké přesnosti, zvládnutí přesných vyvrtávacích operací a stavby otočných stolů, které přebírají roli karuselovacích vřeten, to vše patří mezi velké výzvy pro konstrukci i řízení strojů. Stroje a technologie jejich využití i plánování výroby se musí přizpůsobit vyšší dynamice změn ve výrobě. Nabízený stroj musí zvládnout vše, i přesně obrábět speciální oceli, titan, superslitiny a další těžko obrobitelné materiály. Produktivně, levně a ve vysoké jakosti. Podpora maximálního využití strojů Pro uživatele strojů je vždy kritickým okamžikem změna výroby, změna technologie, jiné obráběné materiály, rozměry, přesnosti, jiné upínání a zatěžování stroje. Nabízet ke strojům CAM program je dnes standard. Rozšířit ale spektrum tohoto trhu o odladěné postprocesory a vizualizační modely pro simulace obrábění a kontrolu kolizí, včetně knihoven upínacího příslušenství, je již něco navíc. Zcela otevřené pole je pak v oblasti virtuálních simulací obrábění s využitím výpočetních jader řídicích systémů a dynamických modelů strojů, které dokážou věrně simulovat skutečné posuvové rychlosti a časy obrábění. Prostor k nalezení konkurenční přidané hodnoty nabízí také maximální podpora diagnostiky, díky níž lze rychle určit závadu, a vhodný způsob opravy v kombinaci s rychlým servisním zásahem, počítaje v to dostupnost širokého spektra náhradních dílů. Pokročilé metody on- -line diagnostiky, monitoringu a in situ měření a kontroly, které by byly spolehlivé a univerzální, mohou být významnou výhodou budoucích strojů, neboť roste význam praktické realizace pojmu „inteligentní stroj“ a „inteligentní výroba“. Proces je však spojený s velkým objemem vázaných finančních prostředků i personálu. Cílem je maximální bezpečnost a samostatnost výroby, zcela nezávislé na obsluze. Spolehlivé vyřešení kontroly přesnosti obrábění, kvality obráběných povrchů, diagnostiky stavu nástroje, kontroly stability řezného procesu a kontroly dalších možných poruch a problémů, které mohou během obrábění nastat, čeká ještě na automatizované zvládnutí. Digitalizace výroby, redukce energie Téma tohoto čísla tvoří právě automatizace. Velký prostor zde má zdokonalování softwarové podpory. Nadále porostou potřeby, aby se výroba lépe monitorovala, kontrolovala, lépe řídila, plánovala a úžeji propojovala klienta, výrobek a výrobu. To vede ke konceptům většího pronikání ICT do výroby, strojů, nástrojů, práce obsluhy, vztahu dodavatelů a odběratelů a dále do rozvoje pojmů Smart, Virtual a Digital Factories a nově také Industry 4.0. Společně s požadavky na adaptivitu strojů roste význam konceptu „Inteligent Machines“. Opět se nabízí přidaná hodnota. Suma sumárum. Obráběcí stroje budoucnosti budou patrně univerzálnější, přesnější, lépe využitelné při změnách výroby, méně závislé na obsluze a lépe zapojitelné do integrované výroby. Současně budou uživatelé po výrobcích strojů a nástrojů požadovat levné a spolehlivé zvládnutí obrábění nových materiálů, snadnější technologickou přípravu výroby a vyšší energetickou účinnost strojů a technologií. Globální trend světové výroby míří k úsporám spotřeby energie. K jejímu efektivnějšímu využívání ve výrobě, jíž jsou obráběcí stroje součástí, nás budou tlačit jak náklady, tak i legislativa.