Na konci roku 2016, v době oslav výročí 150 let existence na trhu, zahájila certifikační, inspekční a testovací společnost TÜV SÜD Czech provoz významného investičního projektu do unikátní technologie pro automobilový průmysl. Zkušebna na dynamické testování komponent, zkráceně DYCOT, již získává své zákazníky mezi automobilkami z celé Evropy. Společnost TÜV SÜD však sleduje potřeby českých automobilek nejenom v oblasti vývoje a testování vozidel, ale také například z pohledu intenzivní automatizace výroby. Podle Olega Spružiny, generálního ředitele společnosti TÜV SÜD Czech, by se české firmy měly mnohem více soustředit na zvyšování kvality výroby a také vnitrofiremních procesů. „Je před námi spousta výzev. Trh se opravdu rychle mění a přežijí jen ti, kteří se budou stíhat rychle měnit a kteří budou dělat správné věci ve správný čas,“ říká Spružina. Vaše společnost je dlouhodobě zaměřena na automobilový průmysl. Jaké změny v tomto průmyslu vnímáte? Automobilový průmysl je velmi náročný obor podnikání. Na trhu existuje neskutečně silná konkurence, v dnešní době naprosto globalizovaná. Celkově je tento průmysl až hystericky zaměřen na maximální kvantitu v dokonalé kvalitě, ovšem za minimální ceny. Právě kvalita je něco, co v minulém století vyprodukovalo auru německých automobilek – jejich zákazníci automaticky očekávají, že auto bude mnohem kvalitnější nežli auta ostatních „neněmeckých“ značek. Právě z důvodů obrovské konkurence je automobilový průmysl tím, který nové technologie zavádí nejdříve a trvale vytváří tlak na technologickém trhu. Vlastně to začalo již v době nástupu sériové výroby Henryho Forda a dnes tedy dospělo do fáze vyspělé robotizace. V moderní automobilové továrně sice stále pracuje spousta „živých“ dělníků, ale plochy určené pro robotické úkony se neustále zvětšují. Poslední trendy navíc směřují k přímé, dá se říci kontaktní spolupráci lidí a robotů, a to s cílem ulehčit lidem namáhavou a rutinní práci, ale přitom nepřicházet o flexibilitu lidské práce. Takovým strojům se říká kolaborativní roboty. Myslíte, že jednoho dne budou roboty schopny úplně nahradit lidskou práci? Zajímavé je, že téměř žádná výroba se v tuto chvíli z nějakého důvodu nemůže obejít bez lidí. Ono by to ve skutečnosti šlo a takové příklady samozřejmě existují. Ale stroje nejsou a nejspíš ani v dohledné době nebudou schopny vyvinout vlastní kreativní a inovativní myšlení. To je zatím výsada pouze lidí. Proto se většina firem nechce vzdát lidského elementu. Na druhou stranu tam, kde je potřeba některé těžké úkony udělat rychleji, opakovaně a s velkou přesností, tam robot skutečně může pomoci. Trend kolaborativních robotů se k nám dostává postupně a automobilový průmysl je opět první, který ho skutečně testuje v praxi. Díky silnému zastoupení automobilové výroby v celém našem středoevropském regionu se k nám tyto trendy dostávají velmi rychle. Přestože firmy nechtějí úplně přijít o lidi, časem se ve spojení s kolaborativními roboty mluví o ztrátě pracovních míst. Jak to vidíte vy? Na to existují různé názory. Například názory odborových předáků mluví jednoznačně o tom, že dojde k masivnímu propouštění a že lidé nebudou mít co dělat. Názory technologických vizionářů jsou však opačné. Říkají, že díky robotům budeme naopak potřebovat spoustu lidí, kteří budou roboty nějakým způsobem úkolovat a koordinovat a řídit. Je ale pravda, že skladba profesí se změní zásadně. Podle některých studií bude více než polovina současných prvňáčků vykonávat činnosti a profese, které v dnešní době zatím vůbec neexistují. Je jasné, že každá nová technologie vytváří na trhu spoustu nových potřeb. Podívejme se například na telefony. V počátcích telefonie existovaly manuální ústředny, ve kterých seděla paní spojovatelka a ručně spojovala jednotlivé telefonní aparáty. Telefon byl určen jenom pro pár vyvolených. Postupem času se ústředny zautomatizovaly a paní spojovatelka přišla o místo. Všichni oplakali ztrátu pracovního místa – bylo to ale skutečně tak? Reálně bylo třeba mnoho dalších lidí, aby rozvinuli nové technologie pevných linek a později mobilních telefonů. Proto si myslím, že s rozvojem nových technologií a také nových potřeb vznikne spousta nových pracovních příležitostí. Jak čelí české firmy konceptu Průmysl 4.0? Jaké projekty v něm implementují? České firmy jsou zatím ve fázi sledování a vyhodnocování, co vlastně tento koncept znamená. A tak trochu spoléhají na svoji flexibilitu. To je náš jedinečný český talent, dělat věci na poslední chvíli a tak trochu po svém. Naopak nadnárodní firmy sledují trendy z globálního pohledu a také se je tak snaží implementovat. Průmysl 4.0 se rozbíhá relativně pomalu, ale během několika let dojde k razantnímu zrychlení. Je ovšem otázka, nakolik bude Česká republika připravena na výrazný nárůst datových přenosů, které jsou pro digitální průmyslovou revoluci zásadní. Co si myslíte, že bude spouštěčem tohoto zrychlení? My jsme pořád hodně závislí na německém průmyslu. Proto k nám příklady přicházejí především z Německa a vyvolávají tlak i na české partnery. Zatím jsme stále ještě strojírenská velmoc s nejvyšší průmyslovou výrobou na hlavu v EU. A bude tu působit i tlak zahraničních zákazníků, kteří mají svoji výrobu v České republice a kteří budou vyžadovat nové přístupy – digitální řízení výroby a logistiky, robotizaci apod. Vaší druhou největší divizí v České republice je Industry Service. Čím se zabývá, co primárně řeší? V divizi Industry Service dochází k určitému přesměrování na nové trendy, vydali jsme se cestou větších a komplexnějších projektů. V minulosti jsme se hodně zabývali posuzováním jednotlivých výrobků nebo strojů, ale dnes se musíme dívat na výrobu jako na celek. K tomu ovšem musíme změnit náš vlastní pohled na klienta a na celý trh. Jsou tu důležité výzvy v podobě nových technologií, například právě ve zmíněné nové oblasti kolaborativních robotů. V některých momentech musíme být rychlejší, než je výrobní sféra, což je dost náročné a také rizikové. Musíme dobře předvídat potřeby a chování trhu a investovat tam, kde máme reálnou naději na návratnost investic. Vaši lidé se musejí neustále učit nové věci. Jak jim pomáháte, aby drželi krok se změnami na trhu? Samozřejmě musíme reagovat na neustále změny našeho tržního segmentu, respektive potřeb našich klientů. Tím se mění i potřeba a důležitost znalostí a dovedností našich pracovníků. Zatímco v minulosti byl pro nás tím nejlepším pracovníkem úzce zaměřený špičkový odborník, dnes máme velkou potřebu kombinovat specializaci se schopností podílet se na větších projektech, nebo je dokonce i řídit. Tím jenom reagujeme na to, co se děje kolem nás. Komplexnost nových projektů vyžaduje jiný pohled na věc a vyžaduje jiné kompetence. Nicméně základem naší profese je a stále bude individuální hluboká znalost jednotlivých segmentů trhu a příslušných technologií. Máte pocit, že se pod vlivem všech těchto trendů, které jste zmínil, mění i ekonomické modely firem? Myslím, že k novým ekonomickým modelům povede především intenzivní digitalizace. Dnes mají mnohem větší cenu digitální data, která se dají jednoduše přenášet po celém světě – ale také stejně jednoduše ukrást. Díky rychlému rozvoji 3D tiskáren bude v blízkém budoucnu možné omezit přepravu zboží přes celou zeměkouli. Co dodavatel vymyslí třeba v Čechách, může si klient vytisknout v Brazílii. To jsou podle mě ty nové ekonomické modely, které přijdou. Vaše firma se také zabývá bezpečností v dopravě. Za poslední dva roky zažíváme velmi intenzivní ekonomický boom, který vede ke zvýšení a zintenzivnění dopravy v Česku. Jaký má ekonomický růst vliv na bezpečnost v dopravě? Bezpečnost na silnicích je dnes výrazně vyšší než v nedávné minulosti, a to především díky novým technologiím, které se podílejí na aktivní i pasivní bezpečnosti vozidel. Nicméně díky velmi houstnoucí dopravě je riziko incidentů stále vysoké, přičemž tím zásadním nebezpečným elementem v dopravě je člověk. A snaha o jeho eliminaci pak vede k intenzivnímu vývoji autonomně řízených vozidel. Dnes již existují první modely nákladních aut, které vůbec nemají kabinu s řidičem. Po plošném zavedení autonomního řízení budou dopravní toky řízeny počítačem s cílem dosažení maximální efektivity a plynulosti celé dopravy. Tím se zásadně změní celková bezpečnost na silnicích. Vy jste v loňském roce dokončili investici do nové zkušebny na testování automobilů. Proč jste tu investici provedli a jak se vám daří po roce od jejího spuštění? Děkuji za optání, daří se nám skvěle. Máme první klienty a získáváme neustále další, což nás velmi těší. V letošním roce jsme navíc doplnili celé zařízení o skutečně unikátní technologii, která umožní testovat karoserie vozidel naprosto novým způsobem. Celé toto zařízení slouží k modelování situací, kdy dojde k nějakému komplikovanému nárazu, a to pomáhá výrobcům konstruovat nová auta tak, aby byla bezpečná za všech okolností. Bohužel se ukázalo, že počítačové simulace stále ještě nedokážou přesvědčivě propočítat velmi komplikované děje při spojení různorodých materiálů, z jakých jsou současné automobily vyrobeny. Ukazuje se, že fyzické ověření hraje stále důležitou roli. Díky naší nové technologii dochází k postupnému ověřování fyzikálních dějů ve virtuálním světě počítačů s realitou. Co očekáváte od vaší laboratoře DYCOT v budoucnu? My jsme se díky nové technologii DYCOT dostali na špičku v naší branži. Díky tomu se na nás dnes už obracejí klienti z celé Evropy, což nás také velice těší. Ale každopádně to není konec, spíš nový začátek. Poslední výzvou jsou elektromobily, respektive jejich testování v extrémních podmínkách nárazů. Automobiloví inženýři se totiž teprve začínají seznamovat s chováním elektrických baterií po nárazu, některé chemické procesy mohou trvat i týdny. Takže těmto inženýrům chceme pomoci. To je naše současnost i budoucnost.