Na závěr května v Praze proběhlo již páté zasedání pracovní skupiny plyn k Národnímu akčnímu plánu čistá mobilita. Výsledkem práce skupiny bude koncem roku 2014 koordinovaná strategie čisté mobility na podporu výzkumu a vývoje v této oblasti pro Českou republiku, která bude do konce roku 2014 předložena na jednání vlády.
Národní akční plán čistá mobilita (NAP) vychází z Národního programu reforem 2013, na základě kterého se vláda rozhodla přijmout Program čisté mobility zaměřený na využití alternativních druhů paliv, lepší kvalitu ovzduší, snížení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů vznikajících z dopravy. Přijatý program má být také zaměřen na závazky vyplývající z plánů jednotného evropského prostoru. Zpracování NAP ČR je současně jedním z nástrojů prosazování státní energetické koncepce. Plán bude obsahovat část analytickou (vliv dopravy na životní prostředí, pobídky při nákupu čistých vozidel a další) a část implementační (cíle v oblasti čisté mobility v ČR, infrastruktura a další). Podobné národní strategie mají i ostatní členské státy. Vzácná shoda odborníků „Podporovat čistou mobilitu je dnes opravdu nevyhnutelné, především z důvodu zlepšení kvality ovzduší,“ uvádí Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu (ČPS), jednoho z účastníků pracovní skupiny. V té se rovněž nacházejí zástupci ministerstev, akademické sféry, plynárenských společností, investorů plnicích CNG stanic a výrobců vozů na CNG. „Akční plán navazuje i na čerstvě schválenou směrnici EU o zavedení infrastruktury pro CNG, která má pro Evropu velký význam. Je výrazným signálem pro všechny provozovatele, výrobce, ale i řidiče, aby se nadále zabývali rozvojem a perspektivou CNG v dopravě,“ vysvětluje Jiří Šimek, místopředseda Rady ČPS. Jan Žákovec, vedoucí pracovní skupiny plyn NAP, pak dodává, že EU letos připravuje závazný cíl pro dlouhodobou politiku klimatu snížit emise skleníkového plynu oxidu uhličitého CO2 o 40 % a vozy na CNG produkují o 25 až 30 % méně CO2. Podporovat zemní plyn je podle Žákovce v současnosti to nejjednodušší, jak tyto emise snížit. Také podle Jana Rumla má zemní plyn ze všech alternativních paliv v současnosti nejvýraznější ekonomické výhody, nabídku až 65 druhů vozidel, nárůst infrastruktury a přínos pro životní prostředí. „Zemní plyn je nejvšestrannější alternativní palivo, dnes na něj jezdí osobní auta, nákladní automobily, autobusy, ale i popelářské vozy, motorky, trojkolky, vysokozdvižné vozíky, traktory, letištní tahače, lokomotivy a v Austrálii dokonce i stopadesátitunové silniční vlaky,“ říká výkonný ředitel ČPS. Podle jeho názoru budou i u nás nejrychleji ve střednědobém horizontu přibývat vozidla v oblasti dálkové přepravy, tedy kamionové dopravy (LNG), protože tam jsou úspory markantní a návratnost krátká. „V krátkodobém horizontu se pak očekává dynamický nárůst segmentu osobních CNG vozidel, neboť i největší domácí výrobce Škoda Auto zahajuje sériovou výrobu automobilů na CNG,“ dodává Jan Ruml. První Octavia s pohonem na zemní plyn se v Mladé Boleslavi vyrábí ve verzích Octavia G-TEC a Octavia Combi G-TEC. Nabídka vozů značky Škoda schopných spalovat CNG se tak rozrůstá na tři modely. Již od konce roku 2012 jezdí po silnicích minivůz Citigo. Spotřeba CNG v Česku vzrostla V ČR je dnes již přes sedm tisíc CNG vozidel, poslední meziroční nárůst byl více než dva tisíce vozidel, což meziročně činí 55 %. Největší vozové parky organizací v ČR, fleety, mají už 500 až 700 CNG vozidel. Na českém trhu je dnes asi 35 typů osobních sériově vyráběných vozidel, s dodávkami, nákladními vozy a autobusy celkem 65 typů. Ve světě nejvíce vozidel na CNG přibývá v oblasti kamionové dopravy, dodávek a autobusů, neboť pro firmy to znamená úspory a doba návratnosti investic je krátká. Podle poslední zprávy Navigant Research z dubna 2014 by mělo jezdit do roku 2022 celosvětově jen nákladních vozů a autobusů na CNG až 3,7 milionu. Do roku 2020 by pak celkově auta na zemní plyn měla mít podíl 9 % ze všech vozidel na světě a podle těchto odhadů pak bude CNG třetím nejoblíbenějším palivem po benzinu a naftě. V roce 2007 jezdilo ve světě 5,3 milionu CNG vozidel, v roce 2010 pak 11 milionů a na konci roku 2014 už20 milionů CNG vozidel, to je dvojnásobný nárůst každé tři až čtyři roky. Ročně se prodá ve světě asi 2,3 miliony CNG vozidel a toto číslo narůstá, v roce 2023 by to mělo být ročně dokonce 3,5 milionu. Přibude i CNG stanic ČR má dnes více než 50 plnicích CNG stanic. Protože počet vozidel na CNG přibývá, je třeba tomuto trendu přizpůsobit infrastrukturu a počet plnicích stanic zvyšovat. Jen dvě plynárenské společnosti hodlají investovat během dvou až tří let zhruba půl miliardy korun do vybudování vlastní sítě plnicích stanic na CNG v ČR, sama společnost E.ON pak 0,8 miliardy korun během příštích pěti let. Podle ČPS během příštích tří let přibude asi 150 CNG stanic. Například E.ON plánuje v budoucích pěti letech postavit v ČR asi 50 plnicích stanic v celkové hodnotě 0,8 miliardy korun. Společnost Benzina má podepsané kontrakty na 25 stanic a celkově vidí potenciál přidat stojan na plnění CNG až na 40 stanic. Na jejích čerpacích stanicích chce zase společnost Vítkovice Doprava nejpozději do roku 2016 vybudovat dvacet plnicích stanic na CNG. „Optimální počet CNG stanic pro Českou republiku je 200 až 300 stanic a tyto budou patrně během tří až pěti let u nás postaveny,“ uzavírá Jan Ruml. Bohumír Kotora