Nanotechnologiím se daří také v regionech

Tuzemské nanotechnologie se aktivně vyvíjejí a produkují na špičkové úrovni nejenom v metropoli, ale i v regionech. A do jejich realizace v praxi se zapojuje stále větší počet malých a středních firem. – „Jaké je poslání Českého nanotechnologického klastru a které subjekty jej aktuálně tvoří?“ zeptali jsme se jeho prokuristy RNDr. Jiřího Oborného: Cílem klastru je vybudovat v Olomouckém kraji seskupení úzce spolupracujících dodavatelů nanoproduktů, firem, jež využívají nanotechnologie ve svých vlastních výrobcích, a výzkumných a vzdělávacích institucí v této oblasti. Jde o centrum na podporu a využití nanotechnologií, konkrétně při transferu informací a technologií, poradenství, vzdělávání, výzkumu a vývoje, propagace a networkingu. Klastr sdružuje osm českých subjektů, převážně malých a středních podniků. V tomto okamžiku klastr prochází reorganizací, při níž chceme pasivní firmy nahradit aktivními členy, kteří chápou myšlenku klastrování a mají zájem na řešení společných projektů. Může se jednat o spolupráci ve zdravotnictví, v oblasti aktivně antibakteriálních povrchů, zdravotnických prostředků, při ekologické očistě životního prostředí, příp. ve sféře energetiky. Aktivním členem klastru je především firma NanoTrade, s. r. o. Ta už více jak deset let realizuje aplikační výzkum a komercionalizaci výsledků s využitím nanotechnologií. Ať už se jedná o funkční textilie s obsahem stříbra, o speciální přípravky na ošetřování povrchů, nebo aditivum do nafty, které snižuje spotřebu a emise. V poslední době tato firma uvedla na veterinární trh výrobkovou řadu TraumaPet Ag, která pomáhá při léčbě zdravotních problémů našich čtyřnohých společníků. Pozitivní je, že o tyto přípravky je zájem i v zahraničí. Český nanotechnologický klastr realizuje s podporou Olomouckého kraje pravidelné semináře, kde odbornou i laickou veřejnost seznamuje s praktickými výstupy výzkumu a vývoje a tím vlastně nepřímo propaguje oblast nanotechnologií a konečných produktů, které byly uvedeny na trh. Český nanotechnologický výzkum se stal pojmem. Zároveň již poněkud ochladlo prvotní nadšení z obřích teoretických i praktických možností nanotechnologií. Na jaké trajektorii se daný obor nachází v Evropě a ve světě? Která kooperující odvětví považujete pro nástup nových nanotechnologií za nejperspektivnější? Nanotechnologie jsou svým způsobem nová průmyslová revoluce, která čeká na své plné využití. Stejně jako vynález tranzistoru v roce 1956. Trvalo řadu let, než došlo k plnému využití tohoto objevu. Dnešní tranzistory vyráběné v nanorozměrech se zásadně liší od svého prapředka. Než se plně prosadil, tranzistor musel bojovat s tehdejším aktivním prvkem – elektronkou. Podobně musejí (po prvotním nadšení) svést boj se stávajícími zavedenými, konzervativními technologiemi i nanotechnologie, než dojde k jejich plnému pochopení a využití. Myslím, že velkou roli sehrají v energetice, především při uchovávání energie. Naši každodenní společníci – mobilní telefon, tablet, notebook – dosahují vysokých výpočetních, zobrazovacích a kapacitních výkonů. Ale každý večer (příp. i přes den) musíme myslet na jejich připojení k vnějšímu zdroji energie. Už desetinásobné zvýšení kapacity baterií bude znamenat významný krok vpřed, a to nejen v oblasti mobilních telefonů a počítačů, ale také v oblasti automobilového průmyslu a nefosilních zdrojů elektrické energie. Tenkým ledem se při rozvoji mnoha srovnatelných oborů v minulosti stala příprava mladých kvalifikovaných specialistů. Jak v tomto směru obstojí odborné školy v regionech? Pomohou rozvoji nanotechnologií? Ano, většina škol (včetně Univerzity Palackého v Olomouci) je připravena na výchovu mladých odborníků. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o technický obor, je zájem o jeho studium bohužel menší. Mladí lidé se „obávají“ studia technických oborů. Volí raději humanitní vědy, filozofické obory atd. s rizikem minimálního uplatnění v budoucnu. Nanotechnologie už dnes patří k neodmyslitelným indikátorům vyspělosti té které národní ekonomiky a jejích schopností zapojit se i do špičkových oborů mezinárodní dělby práce. Nakolik přitom zainteresovaným českým subjektům pomáhají CzechInvest, CzechTrade, ČEB, EGAP a další instituce? Myslíme si, že je třeba pokračovat v nastoupeném trendu. Mělo by docházet k lepší koordinaci výzkumu, protože se mnohdy řeší určitá problematika na různých pracovištích bez vzájemného informování a kooperace. Existuje celá řada podpor výzkumu a vývoje poskytovaných především Technologickou agenturou ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími ministerstvy. Podporu nanotechnologiím poskytuje CzechInvest. Czechtrade nabízí firmám možnosti prezentací na zahraničních akcích. Ministerstvo zahraničních věcí zorganizovalo setkání s odbornými pracovníky zastupitelství v zahraničí, kteří konzultují s firmami zvyklosti na místních trzích a zprostředkovávají kontakty na případné zájemce. Velké prostředky jsou poskytovány i ze zdrojů Evropské unie, např. program HORIZONT 2020, který je určen především pro větší hráče a uskupení institucí. Získat v tomto programu podporu je pro většinu menších firem v ČR dost obtížné. Významným prvkem pro rozvoj nanotechnologií by byl zájem soukromých investorů. Ten je ale obvykle podmíněn rychlou návratností vložených prostředků a nízkým rizikem, což je v oblasti momoderních technologií problematické. /KAR/