Hrozí v budoucnosti dopravní kolaps? K vyřčení této prognózy nemá nikdo odvahu. Odborníci se však shodují v tom, že nákladní dopravu v Evropě čeká výrazný nárůst. Shoda panuje i v tom, že hlavní zátěž ponese silniční nákladní doprava, protože její zastoupení jinými druhy dopravy se zdá být realizovatelné jen v omezeném měřítku. Bohumír Kotora
Již aktuální čísla hovoří jasnou řečí. Eurostat, Statistický úřad Evropské unie, vyčíslil ve svém aktuálním šetření z roku 2012 podíl silniční nákladní dopravy na celkové nákladní dopravě v Evropské unii (EU) na zhruba 76 procent. V šesti nejlidnatějších státech EU sahá tento ukazatel od 66 procent v Německu, až do 96 procent ve Španělsku. Přepravní výkony rostou, infrastruktura kolabuje Spolkové ministerstvo dopravy předpovídá v nedávno zveřejněné „Prognóze dopravy v roce 2030“ pro nákladní vozidla jen v Německu nárůst dopravního výkonu o 39 procent. Odborníci nezávislé švýcarské podnikové poradenské firmy ProgTrans vycházejí ve své zprávě „World Transport Reports“ ze zvýšení nákladní dopravy v EU mezi krizovým rokem 2008 a rokem 2025 o přibližně 20 procent. Jiné zdroje, například studie Ifmo, uvádějí při dynamickém vývoji ekonomiky v EU růst dvě procenta ročně. V souhrnu by to znamenalo zvýšení o 50 procent v následujících 20 letech a do roku 2050 zdvojnásobení aktuální poptávky po dopravě. Dokonce i roční růst pouhých 0,7 procenta by měl za následek nárůst objemu dopravy v tomto období o téměř 30 procent. Naproti tomu investice do dopravní infrastruktury klesají, což dokládají statistické ukazatele. Zatímco v roce 1970 na ně v EU směřovalo 1,5 procenta HDP, v současnosti se tento ukazatel snížil přibližně na polovinu. Síť dálnic a dálkových silnic se ve velkých zemích EU sotva zvětšila. Důsledky zažíváme všichni v každodenním provozu. Především v aglomeracích západní Evropy jsou silnice přetížené. Jen v Německu vydal součet dopravních kolon na dálnicích a dálkových silnicích za celý rok 2012 téměř 600 000 km a řidiči v nich stáli 230 000 hodin. Na velmi frekventovaných úsecích dálnic jezdí ve všední dny 150 000 až 200 000 vozidel za den, z toho více než 20 000 nákladních vozidel. Dopravci bojují s tlakem na náklady Přetížená infrastruktura je součástí scénáře budoucnosti. K tomu se přidává rostoucí tlak na náklady, jemuž musí čelit podnikatelé v oboru silniční nákladní dopravy. Ceny paliv a mýtné poplatky mají růstovou tendenci, nákladní vozidla jsou kvůli stále nové a přísnější legislativě dražší, což dokládá zavedení emisní normy Euro VI začátkem letošního roku. Legislativa navíc předepisuje povinnou výbavu vozidel elektronicky řízeným stabilizačním systémem od letošního roku a systémy AEBS (Advanced Emergency Braking System; vyspělý systém nouzového brzdění) a LDWS (Lane Departure Warning System; asistent pro jízdu v jízdním pruhu) od příštího roku. „Doprava a logistika v současnosti profituje z výrazného pokroku výrobců užitkových vozidel, jehož dosáhli v nedávné minulosti. Tím jsou míněna zejména hospodárná nákladní vozidla, která jsou ještě tišší a mají výrazně nižší emise než dřívější generace vozidel. V této oblasti bylo dosaženo úrovně efektivity, která byla ještě před několika lety považována prakticky za nemožnou,“ vysvětluje Uwe Clausen, vedoucí Fraunhoferova institutu pro toky materiálu a logistiku. „Pro vzdálenější budoucnost je důležitý pohled na vozidlo v celkových souvislostech logistického řetězce a dopravního systému. Centrálními aspekty v těchto systémech jsou zpracování dat a komunikace, navigace a interakce vozidel. Potenciál pro budoucí zvyšování efektivity nespočívá v samotných vozidlech, nýbrž ve spolupráci mezi vozidly, infrastrukturou a logistickým systémem,“ doplňuje. Situaci komplikuje nedostatek řidičů Podnikům se zároveň ve stále větší míře nedostává profesionálních řidičů. Mezi příčiny patří demografický vývoj, velké překážky znesnadňující profesionálním řidičům získání řidičského průkazu pro nákladní vozidla, omezený výdělek, pro rodinný život nevhodné pracovní doby a v neposlední řadě špatná společenská image povolání řidiče nákladního vozidla.