Komplexní řešení pro tak rozličné oblasti, jako je laserové značení či svařování plastů, dohled nad spotřebou a kvalitou elektrické energie, vytvrzování ultrafialovým světlem na bázi technologie LED, senzory, spínací technika či bezpečnostní zařízení – to vše a mnoho dalšího v současnosti nabízí japonská společnost Panasonic Electric Works, která je součástí skupiny Panasonic a zastřešuje komplexní sortiment automatizace pro průmyslovou výrobu. Její produkty nalézají uplatnění zvláště v oborech, kde je vyžadována vysoká kvalita a spolehlivost, jako je tomu například v automobilovém průmyslu. Široké portfolio této firmy nám představil Ing. Tomáš Podivínský, vedoucí české organizační složky firmy Panasonic Electric Works Europe AG: Portfolio společnosti Panasonic Electric Works je hodně široké, v tom je jistě její veká síla, můžete však říci, do jaké míry se toto portfolio kryje s aktuálními průmyslovými tématy, jako je například Průmysl 4.0, automatizace a robotizace či„chytrá výroba“? „Megatrendy“, jako je Průmysl 4.0, automatizace a robotizace, integrace výroby a její vizualizace, samozřejmě pociťujeme, byť ne všech těchto trendů se účastníme; dopad na nás ale mají všechny. Nejvíce tyto trendy vnímáme v oblasti senzorů. Není to však pro nás téma posledních dvou či tří let, zabýváme se jím již 10, možná 15 let. Po tuto dobu inteligence senzorů velmi rychle rostla a zvyšuje se i nadále. Senzory již dávno nejsou jen k tomu, aby něco detekovaly nebo poskytly informaci „ano/ ne“. Tato zařízení dnes rovněž měří, naměřené hodnoty ukládají do paměti, jsou vybavena softwarem k provádění analýz a jejich vyhodnocování apod. Dalším silným trendem, kterého se účastníme, je výroba zařízení pro měření elektrické energie. I s tímto měřením je dnes spojeno ukládání dat a jejich následná analýza, vizualizace získaných výsledků, aby bylo možné odhalit, kde dochází ke zbytečné spotřebě elektřiny, kde jsou možnosti úspor. Díky všem těmto údajům je pak možné provádět porovnávání jednotlivých výrobních linek nebo i celých továren. Intenzivně se rozvíjí i spínací technika, což je další oblast, kterou se zabýváme. Zde se odehrává přechod od tvrdého elektromechanického spínání prostřednictvím relé ke spínání polovodičovému. Zde nejde primárně o software, ale o zavádění modernějších technologií a úsporu materiálu. Místo mědi se totiž hojně používá křemík, kterého je na Zemi podstatně více. Vždyť celý jeden z obalů Země je tvořen křemíkem! To, o čem se v současné době v souvislosti s moderním průmyslovým provozem a jeho automatizací také často hovoří, je bezpečnost. Není to téma, které by co do naléhavosti bylo sdíleno celosvětově, ale co se týče Evropy, kdekoli, kde se objeví nějaké zdravotní riziko, se investice do bezpečnostních opatření považují za velmi důležité. Je potěšující, že drtivá většina uživatelů našich produktů si tuto důležitost velmi dobře uvědomuje. My jim v tomto segmentu nabízíme například širokou škálu bezpečnostních relé či bezpečnostních závor. Lze tedy na základě právě uvedeného říci, co je vaší největší předností v porovnání s konkurencí? Konkurenční výhoda společnosti Panasonic Electric Works je především v upřednostňování dlouhodobých cílů. Spočívá v pečlivě připravených strategiích, přičemž jednou z nich je sledování aktuálních technologických trendů a včasného a zodpovědného rozhodování o tom, zda se na rozvíjení toho kterého trendu budeme podílet, zda na to máme prostředky a také zda jsme schopni se v daném oboru dostat na špičku a udržet se na ní. Naše síla spočívá právě ve schopnosti rozhodnout se, kam napřít svoje síly, abychom je netříštili. Naše zdroje totiž nejsou nekonečné a ani firma naší velikosti zkrátka nemůže „být všude“. Domnívám se, že k našim správným rozhodnutím určitě patří to, že se zabýváme senzorickými zařízeními, laserovými popisovači nebo laserovým svařováním plastů (obecně laserovými technologiemi do 100 W), polovodičovými spínacími prvky, přičemž v této oblasti máme nejširší portfolio. Do tohoto oboru jsme velmi investovali již před 10 lety, protože jsme očekávali, že přechod od elektromechanického spínání k polovodičovému přijde velice rychle. Přišla sice ekonomická krize, ta ale vše pouze oddálila o několik let, nyní již vývoj pokračuje s předchozí překotností. Můžete stručně představit českou pobočku Panasonic Electric Works? Naše pobočka byla založena k 1. 1. 2004. Její výsledky slibně narůstaly, a to až do propuknutí ekonomické krize. Poté nám trvalo zhruba šest let, než jsme se dostali na úroveň před krizí. Nyní ale jsme již na několikanásobku předkrizových výsledků. V některých výrobkových skupinách dosahují naše obraty čísel, která snesou srovnání s mnohem většími zeměmi, než je Česká republika. Naší relativní výhodou je, že ČR je silně orientovaná na automobilový průmysl, stejně jako značná část našeho portfolia. Dalším pozitivem je, že se zde nachází řada výrobních závodů firem, které mají základnu a vývoj v některé ze západních zemí. Jak si Česká republika v perspektivě toho, čím se Panasonic Electric Works zabývá, stojí ve srovnání se Slovenskem? Slovensko je v porovnání s námi ještě větší výrobní základnou. V Česku navíc v poslední době mnohem rychleji přibývají vývojová pracoviště, zvyšuje se zde tedy přidaná hodnota. Na druhou stranu však je třeba si uvědomit, že na Slovensku se s výrobou, která tam dnes je, začínalo prakticky od nuly. Díky tomu je sice relativní nárůst na Slovensku vyšší, tamní celkový obrat však zatím nedosahuje poloviny českého, jak by odpovídalo poměru počtů obyvatel obou států. Panasonic Electric Works má v České republice i výrobní závod; mohl byste v krátkosti říci, čím vším se zabývá? V našem výrobním závodě v Plané u Mariánských Lázní se v současné době vyrábí několik řad elektromechanických relé. Jednou z důležitých skupin tamní výroby jsou bezpečnostní relé, která nacházejí uplatnění jak v průmyslové automatizaci, tak v dopravních řídicích systémech.V závodě v současné době pracuje kolem 250 lidí. Podobně jako řada dalších průmyslových podniků u nás i my velmi intenzivně pociťujeme nedostatek kvalifikované pracovní síly. Planá se totiž nachází poblíž hranic s Německem a tam vyrůstá jedna pobočka zahraniční firmy za druhou. Když náš výrobní závod v roce 1998 vznikl, byl široko daleko jediným, avšak od té doby se situace změnila opravdu radikálně. Z pohledu regionu to bylo jednoznačně k lepšímu, protože někdejší vysoká nezaměstnanost výrazně poklesla. Široká veřejnost má firmu Panasonic stále spjatu především se spotřební elektronikou; jakými prostředky o sobě dáváte vědět, abyste tento obraz změnili? Z celoevropského pohledu cílí Panasonic Electric Works na velké veletrhy typu electronica v Mnichově, SPS/IPC/Drives v Norimberku nebo Hannover Messe. Co se týče prezentace v Česku a na Slovensku, tak vzato historicky, začínali jsme zde od čistého stolu a málokdo si tehdy dokázal spojit firmu Panasonic s automatizační technikou. V té době pro nás byly veletrhy jedním ze silných prezentačních kanálů, na veletrhu AMPER jsme měli stánek každý rok. Avšak jedním z výrazných trendů se od té doby stalo obrovské celospolečenské zrychlování včetně zrychlování informačních toků a my jsme po zhruba pěti letech zjistili, že informovanost o tom, že Panasonic dělá automatizační techniku, značně narostla. Navíc jsme od určité chvíle začali pociťovat určitou ztrátu možnosti v poklidu si na veletržním stánku se zákazníky promluvit o tom, co je nového. Dnes považujeme za smysluplnou účast na veletrhu AMPER jednou za několik let. Vliv na změnu našeho postoje mají samozřejmě také stále se rozvíjející možnosti internetu. Další formou prezentace naší firmy a našich produktů jsou pravidelné návštěvy našich partnerů – představujeme jim novinky přímo u nich ve firmě. Výhoda spočívá v tom, že jestliže na veletrhu by na náš stánek přišli z našich partnerů jen někteří, takto máme možnost udělat půldenní představení pro 80 i 100 vývojářů, kteří se zastaví alespoň na chvíli, když zrovna mají čas. Podívají se a třeba řeknou: „Toto je něco, co mě zajímá, řekněte mi o tom prosím více.“ Dopad takovýchto akcí je efektivnější v tom, že hovoříme s konkrétními zainteresovanými lidmi. Nejde tedy o schéma, že šéf šéfa vývojáře někde něco vidí na veletrhu, a i když se jedná o věc, která by se oné firmě mohla hodit, stane se, že informace k vývojáři nedoputuje. V souvislosti s těmito akcemi musím zdůraznit, že máme skvělé zázemí a podporu v naší celoevropské centrále. Jste japonská firma s celosvětovou působností, japonská kultura je však od té euroamerické značně odlišná, nepociťujete v tomto ohledu ve firmě nějaká pnutí? Jedním ze specifik naší divize v rámci společnost Panasonic je důraz na regionalizaci a vědomí toho, že svět je různorodý, globalizace není unifikace a lokální člověk, který zná kulturu daného regionu, ví nejlépe, jak v onom prostředí pracovat, jak reagovat, jakou strategii vytyčit a jak ji implementovat. Proto drtivá většina top managementu naší evropské centrály nejsou Japonci. Ve firmě panuje vysoká míra tolerance a chápání odlišností – kulturních i ekonomických –, a to jak mezi Japonskem a evropskou centrálou, tak mezi ní a naší pobočkou. Existují samozřejmě obecné trendy, které každá pobočka následuje, ale každá má právo je následovat po svém. Používáme pro to ve firmě analogii s letem hejna ptáků, které se pohybuje jedním směrem, přitom ale nikdo jednotlivým „členům“ nenařizuje, jak přesně mají mávat křídly. V této souvislosti bych rád zmínil sedm principů, které definoval zakladatel firmy pan Konosuke Matsushita již v roce 1925. Nezapomeňme totiž na jednu věc: firma Panasonic, původně Matsushita Electric, byla založena roku 1918, jsme tedy velmi blízko stoletému výročí a je faktem, že oněch sedm principů, na kterých celá firma stojí, se za těch téměř 100 let nezměnilo a ani dnes není potřeba je přeformulovat nebo na nich cokoli měnit. Stále platí, že na prvním místě je člověk (ať už zaměstnanec, zákazník, dodavatel, nebo partner), a teprve pak následují technologie. Řečeno naopak: průmysl a produkty naší práce mají sloužit lidem – výsledkem tedy nemá být jen nějaké číslo, údaj o obratu, zisku ap., ale výrobky a technologie, které jsou lidem k užitku a které zvyšují kvalitu jejich života. /Petr Jechort/