Kolik zvučných adjektiv umíme vymyslet, napsat a vyslovit v souvislosti s nejnovějšími vědecko-výzkumnými aktivitami našich i zahraničních badatelů. Libovolno, zda ze sféry základního, či aplikovaného výzkumu. Logicky: exaktní výstupy z jejich náročné a zpravidla mnohaleté práce mají řadu bezprostředních i dlouhodobých dopadů na náš každodenní život, na naši práci i bezpečnost, na kvalitu našeho zdraví, poznání, životního prostředí a nikoliv naposledy i na úroveň materiálního blahobytu, jehož si nynější generace v průmyslově rozvinutých státech užívají. Je pozitivní, že nemalý vklad do pokladnice světové vědy vnášejí rovněž tuzemská badatelská pracoviště a laboratoře. Že čeští vědci dokázali v řadě oborů navázat oboustranně prospěšnou spolupráci se svými partnery a jsou jim důstojnými kolegy při řešení řady stěžejních problémů. V několika oborech pak česká věda dokonce udávala a udává tón. Naposledy třeba ve sféře velmi perspektivních nanotechnologií. Na druhé straně třeba být objektivní. Jsme malá země, s limitovaným lidským i materiálním potenciálem. Vedle nesporných pozitiv se česká věda vypořádává i se spoustou problémů. Prizmatem dalšího intelektuálního a materiálního rozvoje naší společnosti je to především zkvalitnění a zefektivnění mnohostranné kooperace mezi výzkumem a výrobou a s materiálním zabezpečením vědeckovýzkumných aktivit. Česká věda nestrádá Stát i jednotlivé firmy vynakládají na vědu obrovské prostředky. Je ovšem přirozené, že si přejí vidět nejenom jejich návratnost v podobě užitečných a aplikovatelných produktů a technologií, ale i inovativní nadhodnotu. Léta na stránkách TECHNIKA a kolegiálního TECHNICKÉHO TÝDENÍKU o této problematice píšeme z různých úhlů. I málo zkušený sadař ví: aby mu jabloně přinesly na podzim dobrou úrodu, musí o sad pečovat po celý rok. Dobře znát, co vše potřebuje a co se v něm děje. Zdá se, že tato zjednodušená aproximace nyní padla na úrodnou půdu i na úrovni vlády ČR. Ta v lednu t. r. rozhodla, že stát začne sbírat informace o výsledcích inovací, o smluvním výzkumu mezi vědci a firmami a o úrovni mezinárodní spolupráce ve vědě. Díky rozšíření stávající evidence se bude moci hodnotit účelnost vynaložených peněz a lépe plánovat rozpočet na vědu. Data se budou sbírat v rámci Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI). „Evidence umožní sledovat vazbu mezi podporou aplikovaného výzkumu a jeho přínosy v podobě inovací. Inovační výkonnost ČR je ve srovnání s vyspělými zeměmi na nízké úrovni,“ upozornil v této souvislosti místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA. Nově se bude evidovat také smluvní výzkum Tedy: výzkum, který dělá výzkumná organizace pro firmy, a mezinárodní spolupráce ve vědě. „Spolupráce mezi výzkumníky a firmami a mezinárodní spolupráce jsou ukazateli inovační výkonnosti a konkurenceschopnosti země. V budoucnu chceme tyto ukazatele zohledňovat i při hodnocení výzkumných organizací,“ dodal P. Bělobrádek. Konkrétně: systém bude upraven tak, aby lépe informoval o využití výsledků aplikovaného výzkumu. Nově se začnou sledovat i aktivity výzkumných center financovaných z EU. Investice z evropských fondů totiž mohou vyvolávat nároky na pozdější financování ze státního rozpočtu. „Informaace o aktivitách center nám tak umožní lépe předvídat pozdější nároky na státní rozpočet,“ uvedl P. Bělobrádek. S ohledem na státní rozpočet se také začnou sledovat finanční náklady u dlouhodobých grantových projektů. Evidovat se budou rovněž investice do vědeckých přístrojů nad 5 mil. Kč, které byly pořízeny z veřejných peněz. Díky tomu vznikne přehled vynaložených peněz a dostupných přístrojů. Bude také zaveden mezinárodně používaný identifikátor vědeckých pracovníků. Opatření obsažená v koncepci jsou v souladu se schválenou Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–20 s výhledem do roku 2025. Rozhodnou činy To jsou varovná a zároveň povzbudivá slova. Oponenti možná namítnou, že jim podobných už na české politické scéně v uplynulém čtvrtstoletí zazněla spousta. Rozhodnou pouze činy. A pokud naše inovační výkonnost zatím nedosahuje srovnatelných parametrů s partnery v zemích EU28 a ve vyspělé cizině vůbec, pak pouze se slovy z této nelichotivé situace nevybředneme. Sluší se v této souvislosti zdůraznit jediné. Moderní věda a inovace, to určitě nejsou výlučně miliony a miliardy korun. Jak ukazují příklady vědecko-technického a průmyslového boomu v poválečných USA, Japonsku nebo SRN, pokaždé to bylo a je především plné nasazení sil. Vědců, ekonomů i politiků, akademické, legislativní i finanční sféry. Jednou větou: každého, kdo si přál a přeje pomoci své zemi, svému ústavu, své firmě, své rodině. O high-tech byly a ještě budou napsány tisíce článků i odborných analýz. Jedno je jisté už teď: bez osobního nasazení a poctivé práce na všech stupních vědeckého a technického rozvoje i průmyslu se nelze pohnout z místa. /kar/