Praha nepochybně patří mezi významné evropské metropole. V automobilové dopravě České republiky zaujímá hlavní město specifické postavení, projevující se v nadprůměrně vysoké dopravní intenzitě ve srovnání s jinými českými městy nebo s dálnicemi a silnicemi v ČR. A stejně jako většina velkoměst se potýká se stále rostoucí hustotou provozu. Objemy silniční dopravy se v ní rok co rok zvětšují, což přináší zvýšené riziko dopravních kolapsů i nehod. Důsledkem jsou negativní dopady na okolí dopravních tepen, nespokojenost obyvatel i návštěvníků Prahy. Proto nejvytíženější pražské komunikace bude od letošního léta nově dozorovat a analyzovat moderní telematický systém. 32 dohledových kamer umožňujících přenos obrazu i dat a detekci dopravní situace, pomohou zajistit plynulý provoz a rychle identifikovat a řešit případné kolize. V Praze žije více jak 1,2 milionu obyvatel, přičemž přibližně polovina z nich vlastní osobní automobil. Téměř polovina z přepravujících se obyvatel použije v pracovních dnech právě individuální automobilovou dopravu, a tak jsou v Praze kladeny velké nároky na zajištění nejen bezpečnosti dopravy (zvláště v tunelech), ale i na její kvalitní řízení, předvídání a rychlé řešení dopravních excesů včetně varování účastníků provozu, harmonizaci provozu na síti rychlostních komunikací či na zajištění maximální spolehlivosti veřejné dopravy. Jedním z nejdůležitějších úkolů, které musí Praha vyřešit, je tak zajištění bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy. Řešení v podobě výstavby nových komunikací nestačí a ani není všude možné. Situaci lze však výrazně zlepšit modernizací systému řízení provozu za využití tzv. inteligentních technologií, především telematiky. Právě vybudování a efektivní využívání komplexního telematického dohledového systému (KTDS) se stalo jednou z priorit Prahy. Základní vlastností tohoto systému je integrace dat a informací, jejich následná přístupnost pro operátory dopravy, městské instituce a ve vhodné formě i pro individuální uživatele a účastníky silničního provozu. Systém je budován v souladu s evropskými a světovými standardy s ohledem na integraci v rámci ČR a na možnost výměny dat s dalšími telematickými systémy v ČR. Globálním cílem projektu zavedení KTDS je zmírnění negativních vlivů způsobených velkým objemem silniční dopravy. Konkrétně projekt přinese zvýšení plynulosti provozu na vybraných úsecích hl. města Prahy, zvýšení bezpečnosti provozu či snížení negativních důsledků silniční dopravy na životní prostředí v okolí hlavních pražských dopravních tepen. Co konkrétně přinese projekt řidičům? Realizace KTDS přinese řidičům především možnost získat opravdu aktuální dopravní informace a vyhnout se tak možným kolizím a kolonám. Od července 2005 je v Praze v provozu Dopravní informační centrum (DIC) Praha, které poskytuje informační služby v oblasti dopravy, především pak zjišťování stupňů dopravní zátěže, poskytování informací o dlouhodobých plánovaných uzavírkách i mimořádných situacích na komunikační síti a poskytování výstupů z informačních databází města. Zdrojem dat jsou právě systémy Hlavní dopravní řídicí ústředny (HDŘÚ) Prahy a řada telematických zařízení instalovaných na komunikacích hl. m. Prahy. Od roku 2010 je Dopravní informační centrum Praha provozováno zaměstnanci TSK hl. m. Prahy, kteří primárně kontrolují rozdíly mezi automaticky generovanými dopravními informacemi a reálnou skutečností, monitorují alternativní zdroje dopravních informací a nově zjištěné skutečnosti pak vkládají do redakčního systému. Dispečeři DIC rovněž obsluhují systém zařízení pro provozní informace (ZPI informační tabule). Jako důležitá služba slouží řidičům v rámci Dopravního informačního centra Praha také systém RDS-TMC (Radio Data System – Trafic Message Channel), který v navigačních mapách ve vozidlech umí zobrazit aktuální dopravní informace a navádění jim přizpůsobit. Podoba zpráv, jejichž vysílání je zajišťováno ve spolupráci s Českým rozhlasem, je v souladu s mezinárodním standardem ALERT C. Automatické výpočty nad senzorickou částí KTDS v klíčových lokalitách umožňují liniový výpočet obousměrných dojezdových dob či včasnou detekci kolony nebo nebezpečných stavů na komunikaci (stojící vozidlo, předmět, velmi nízká rychlost dopravního proudu apod.). Díky těmto důležitým informacím distribuovanými následně na blízká ZPI jsou řidiči přes tabule ZPI o kolizích včas varováni a mohou se rozhodnout, jak přizpůsobí např. trasu jízdy. Dojezdové doby jsou zobrazovány na vybraných ZPI v případech, kdy daná ZPI nezobrazují z hlediska řízení dopravy důležitější informaci. Zvýšená informovanost přispěje ke zlepšení plynulosti silniční dopravy a ke zkvalitnění vzájemné dostupnosti jednotlivých částí Prahy. Identifikace problémů a následné řízené optimální využití existující uliční sítě na území města povedou ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy a ke snížení negativních vlivů na životní prostředí z automobilové dopravy. Mnoho pracujících osob dojíždí do Prahy právě auty, a tak dochází k nadměrnému zatížení komunikací nejen v Praze samotné, ale i na vjezdech do města. Vznik kolon a nehod na těchto komunikacích může přímo ovlivnit již tak exponovanou dopravní situaci v Praze, proto bude dopravní telematický systém působit nejenom na oblast Prahy, ale bude její hranice překračovat. Taková je osvědčená praxe i v ostatních světových městech, neboť podaří-li se zajistit plynulost dopravních proudů směřujících do města, sníží se riziko vzniku excesů již na vjezdu do Prahy. Důležitým hlediskem je také včasné informování účastníků provozu přijíždějících do Prahy o dopravní situaci ve městě. Jak pražský KTDS funguje? V rámci projektu „Komplexní telematický dohledový systém“ je nainstalováno celkem 32 kamer s 22 doplňkovými profilovými detektory umístěnými v rámci šesti sektorů, které tvoří uzavřené telematické systémy, tedy samostatné funkční celky. Senzory KTDS jsou rozmístěny v rámci Prahy tak, aby pokryly nejvytíženější komunikace: pět kamer pokrývá Rozvadovskou spojku (sektor 1), pět kamer je umístěno na Plzeňské a jedna na Vrchlického ulici (sektor 2), vždy dvě kamery na Karlovarské a Bělohorské doplňuje jedna kamera v Patočkově ulici (sektor 3). Na ulicích Strakonická i 5. května jsou dvě kamery, na Sokolské a Legerově pak vždy jedna kamera (sektor 4), Liberecká ulice je monitorována třemi kamerami, ulice V Holešovičkách dvěma a Cínovecká jednou kamerou (sektor 5). Poslední čtveřice kamer (sektor 6) je umístěna na Novopacké ulici, kde jsou tři kamery a na Kbelské, kde se nachází jedna kamera. Všechna uvedená zařízení doplňují kamerové systémy KTDS, které již byly instalovány v pražských ulicích v přechozím období. Ty se nacházejí na Jižní spojce, Štěrboholské radiále a na ulicích Průmyslová, Kbelská a Strakonická. KTDS je plně integrován do HDŘÚ, v případě detekce jakékoli mimořádné události může obsluha pomocí kontinuálního operátorského dohledu pomocí otočné kamery zjistit aktuální dění na vozovce. KTDS pomocí scénářů navrhne operátorovi automaticky možnost reakce HDŘÚ na vzniklou situaci – zobrazením textu do dotčených ZPI nebo změnou signálního plánu přilehlých světelných signalizačních zařízení. Instalace KTDS nevyžaduje stavební zásahy do konstrukce ani povrchu vozovky. Všechny části KTDS jsou konstruovány tak, aby umožnily provoz zařízení za všech běžných povětrnostních podmínek. Kamery se senzory se umisťují na sloupy veřejného osvětlení nebo na stavební prvky ve správě TSK – portály, sloupy SSZ. Snímací zařízení jsou připojena na trvalé napájení z rozvodné sítě popř. z veřejného osvětlení. Do daného přípojného bodu komplexního telematického dohledového systému jsou jednotlivé kamery propojeny pomoci digitální přenosové sítě KTDS. Ta bude přenášet obraz a telemetrii ze všech kamer bez znatelné ztráty kvality obrazu. Využita bude také optická síť Technické správy komunikací v metru. Všechna dodaná telematická zařízení KTDS budou integrována do systému Dopravní řídicí ústředny hlavního města Prahy, přičemž protokol datového přenosu a struktura přenášených dat a informací z KTDS bude se stávajícím systémem sběru dat kompatibilní. Hlavní funkcí KTDS je videodetekce ze všech kamer. Pro každou z nich je definována prepozice, kterou si uživatel může libovolně nastavit. Každý KTDS monitoruje vybraný úsek komunikace tak, že senzory jsou umístěné za sebou v jedné linii. Elementárním prvkem KTDS jsou otočné dohledové kamery, které fungují také jako senzory (detektory dopravy). V případě směrově rozdělené komunikace se středovým pásem bez tramvajového tělesa umožňuje systém v průběhu dne videodetekci v obou směrech, v noci pak monitoring vozidel přijíždějících směrem ke kamerovému senzoru. Sběr dopravních informací bude na každém sledovaném podúseku probíhat zcela automaticky, nepřetržitě 24 hodin denně. Proč inteligentní systémy? Dopravní infrastruktura na území hl. m. Prahy se neustále rozvíjí a zatížení dopravního systému narůstá, s čímž souvisí i zvýšená spotřeba energie a nepříznivé dopady na životní prostředí (zejména zvýšené emise CO2). Systematický rozvoj dopravní telematiky má tak stále zásadnější význam, kdy prioritami jsou bezpečnost a preference hromadné dopravy. Optimalizace provozu na stávající uliční síti se tak stává nedílnou součástí dlouhodobě udržitelného dopravního systému v hlavním městě a využití nových možností telematických systémů je nutné. Dopravní telematika integruje informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím tak, aby bylo při využití stávající infrastruktury možné optimalizovat přepravní výkony, zlepšit bezpečnost provozu a obecně zvýšit kvalitu přepravy. Obor má stále rozsáhlejší uplatnění v procesech řízení dopravy s využitím jednotlivých světelných signalizací i nadřazených ústředen a dále také v oblasti dohledových, varovných a informačních systémů. Telematické systémy nebo také ITS systémy (Intelligent Transport Systems) tvoří skupina inovativních nástrojů založených na informačních a telekomunikačních technologiích podporujících efektivnější, ekologičtější a bezpečnější mobilitu nákladu a cestujících. Jsou založeny na sběru, zpracování a šíření dat a informací, mezi které patří například měřená data (dopravní, meteorologická, obsazenost parkovišť, atd.), verbální data (konání kulturních, společenských a sportovních akcí, uzavírky, atd.) a databáze (MHD, uzavírky). Data a informace jsou využívány pro optimalizaci provozu na pozemních komunikacích a v dnešní době tvoří nedílnou součást dopravních systémů. Systém jako celek má nahrazovat lidské nedokonalé řízení automatizovanými reakcemi, které umí dopravní síť optimálně využít. Projekt komplexního telematického dohledového systému pro Prahu vychází zejména ze Studie dopravní telematiky na území hl. m. Prahy zpracované předními odborníky. Zpracování této studie si vynutila reálná situace, neboť pokud se Praha chce zařadit mezi vedoucí evropská města řešící dopravní problémy efektivně, musí využívat těchto „inteligentních“ technologií. Navíc se jedná o zásadní harmonizační dokument ve vztahu k Evropské unii. Co všechno systém umí? Systém buduje hlavní město Praha jako nástroj pro lepší přístupnost dopravních informací s následnou možností jejich využití pro řízení, organizaci a regulaci městského silničního provozu. Hlavními telematickými funkcemi KTDS je především sběr tzv. dopravně inženýrských dat, tedy počítání, klasifikace a měření okamžité rychlosti vozidel, obousměrné zjišťování dopravních problémů a zvýšené míry provozu, dále pak detekce stojících vozidel ve vzdálenosti přibližně sto metrů od kamerového bodu a obousměrný liniový výpočet dojezdových dob. Systém umí identifikovat dopravní proud za účelem výpočtu dojezdových dob, detekovat vyšší dopravní zátěž s rozlišením na jednotlivé pruhy, nebezpečné situace na vozovce (např. ležící předmět na vozovce o minimálním rozměru 2 x 2 m) či zastavení vozidla. Umožňuje počítání vozidel na určeném úseku, jejich klasifikaci minimálně do základních kategorií (osobní, nákladní, neurčená) a v neposlední řadě také liniový výpočet dojezdových dob na každém KTDS. Dohledové funkce pak zajišťují kamery instalované nad klíčovými podúseky v určených lokalitách. Do systému bude integrováno též řízení silničního provozu na Pražském okruhu a radiálních přístupových pozemních komunikacích, jejichž budování zajišťuje Ministerstvo dopravy ČR. Spolupráce na propojení bude probíhat také s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Správcem, provozovatelem a investorem hlavních částí telematického systému bude TSK hl. m. Prahy. Součástí KTDS je i servisní aplikace dostupná přes webové rozhraní, s jejíž pomocí je možno okamžitě dohlížet na funkčnost systému. Ta umožní např. vizualizaci dopravních dat a jejich historie až do 1 roku od data vzniku, vizualizaci provozních stavů připojených kamer, vizualizaci umístění kamer na mapovém podkladu či vizualizace liniových dojezdových dob. Součástí projektu je také dopravně inženýrská analýza a návrh scénářů pro ovlivnění provozu, které obsahují jednotlivé kroky pro ovlivnění vzniklé dopravní situace s využitím telematických zařízení pro řízení a ovlivnění provozu umístěných na trase KTDS a v přilehlých oblastech. Projekt tak velkého rozsahu je samozřejmě finančně velmi náročný. Podstatné přitom je, že veškeré kroky na zlepšení dopravy v Praze počítají i s výrazným podílem evropských finančních zdrojů. Důležité dopravní projekty týkající se Prahy jsou proto realizovány i v rámci Operačního programu Doprava pod jeho prioritní osou 5 – Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze. Na již celkem úspěšně realizovanou výstavbu Systému řízení a regulace silničního provozu v hlavním městě navázal druhý pražský projekt přijatý k podpoře v rámci prioritní osy 5 Operačního programu Doprava. Jedná se o projekt Zvýšení bezpečnosti silničního provozu v hl. m. Praze a třetím projektem je právě Komplexní telematický dohledový systém. Celkové náklady byly předběžně spočítány na více jak 62,5 milionů Kč, přičemž 85 % nákladů bude uhrazeno z fondů Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Doprava. Zbylých 15 % finančních prostředků představuje spoluúčast MHMP – a kompletní gesci projektu zajistí Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Technická správa komunikací hl. m. Prahy, www.tsk-praha.cz