V dalším dílu seriálu o zajímavostech různých jazyků světových i menších se podíváme na hindštinu a arabštinu. Články připravujeme ve spolupráci s jednatelem českého zastoupení STAR Group panem Ing. László Jankovicsem, který sám hovoří 6 jazyky a překladatelství a překladatelským technologiím se věnuje 19 let. Je spoluzakladatelem a ředitelem české pobočky mezinárodní překladatelské a softwarové agentury STAR Group, kterou můžete navštívit také na MSV 2015. Hindština Indie je druhou nejlidnatější zemí světa, přičemž hindština je s počtem 260 milionů rodilých mluvčích „jen“ čtvrtým největším jazykem světa. V Indii se totiž mluví dalšími 460 jazyky, ze kterých největší jsou telugu, marathi a tamilština a 70 z nich je na pokraji vyhynutí. Zajímavostí je jazyk kannada, kterým mluví 38 milionů rodilých mluvčí a se severoamerickou Kanadou nemá nic společného. Hindština se vyvinula ze sanskrtu, za datum vzniku novodobé hindštiny a dalších indických jazyků se považuje rok 1000 našeho letopočtu. V průběhu téměř tisíc let trvajícího dominantního vlivu islámu hindština převzala řadu perských a arabských slov. Hindština a urdština si jsou velmi podobné, tyto dva jazyky jsou většinou vzájemně dobře srozumitelné, co se týče základní slovní zásoby (podobně jako čeština a slovenština). Odborné termíny se v obou jazycích liší, urdština používá mnohem více slov přejatých z arabštiny a perštiny. Indická ústava definuje 23 úředních jazyků Indie, hindština tedy není – oproti původnímu plánu zákonodárců – jediným úředním jazykem země. Mimořádné postavení má v Indii další úřední jazyk, angličtina. Vzdělání v anglickém jazyce je základním předpokladem společenského postavení, proto v Indii najdeme mnoho soukromých škol s tímto vyučovacím jazykem. Angličtina zůstává výhradním jazykem inteligence v mnoha oblastech vědění, zejména v technice, medicíně a přírodních vědách, a to i navzdory diskusím o nahrazování angličtiny hindštinou. Jasným odrazem skutečnosti, že vzdělaná indická elita hovoří plynně anglicky, je i malý objem hindštiny na internetu (např. hindská verze Wikipedie má v polovině roku 2015 pouhých 12 tisíc hesel, zatímco např. česká téměř 300 tisíc). Arabština Arabské písmo se vyvinulo původně z fénického písma, stejně jako písmo hebrejské či syrské. Fénické písmo, vycházející z akrofonického protosinajského písma, je písmem hláskovým, fonetickým. Má celkem 22 znaků označujících souhlásky. Oproti moderním písmům původem z řecké alfabety včetně latinky nezná znaky pro samohlásky, podobně jako většina písem vytvořených pro semitské jazyky. Arabština je semitský jazyk s nejstaršími zachovalými nápisy ze 4. století. Arabské písmo nerozlišuje tiskací či psací písmo ani malá a velká písmena a píše se zprava doleva. Má jen dva časy: dokončený a nedokončený. Arabské písmo se šířilo spolu s islámem a přijaly ho i další jazyky, s arabštinou zcela nepříbuzné: perština, paštština, balúčština, urdština, ujgurština, některé texty psané v staré albánštině aj. Pro tyto jazyky se v písmu objevily další znaky, které arabština nevyužívá, např. P, Č, V. Některé jazyky (např. turečtina či kazaština) později vyměnily arabské písmo za latinku nebo cyrilici. Arabština je pátým nejrozšířenějším jazykem světa se svými 237 miliony mluvčích v 60 zemích světa. O asijských i arabských zemích se často mluví jako o lukrativních trzích pro české vývozce, kde poptávka po výrobcích z dovozu prudce roste. Řada českých exportérů toho využila a jejich prodeje v asijských zemích rostou nevídaným způsobem. Např. v Číně může spotřebitel koupit minerální vodu, hračku, polohovací lehátko či auto české provenience, na které si může dokonce půjčit od české banky. Rostoucí vývoz do asijských zemí má za následek také zvýšenou poptávku po překladech technické i jiné dokumentace k výrobkům do čínštiny i dalších asijských jazyků. STAR Group zájemcům nabízí překlady do mnoha asijských jazyků i do arabštiny. Pro řadu úspěšných českých firem zpracováváme překlady do čínštiny, hindštiny, vietnamštiny, japonštiny, arabštiny atd. takřka denně. Jde hlavně o překlady technické dokumentace, marketingových materiálů či právnických a právně-technických dokumentů.