Jedním z nejdiskutovanějších energetických surovinových vstupů poslední dekády je bezpochyby importovaný zemní plyn. Redakce v této souvislosti požádala o rozhovor Ing. Miloslava Zaura, předsedu Rady Českého plynárenského svazu a jednatele distribuční společnosti RWE GasNet, s. r. o.: Jak hodnotíte na prahu nového roku 2015 aktuální situaci českého plynárenství? Plynárenské společnosti prokazují standardně dobrou úroveň provozní stability a bezpečnosti dodávek plynu. Postupně se stabilizuje i trh s plynem jak po stránce cen, tak z hlediska počtu subjektů obchodujících s plynem i s počtem změn dodavatele plynu. Výrazně se rozvíjí uplatnění zemního plynu pro pohon vozidel, aktivity Ministerstva pro životní prostředí (kupř. program kotlíkových dotací) i probíhající diskuse k využití „mrtvých“ domovních přípojek. Bohužel k žádnému posunu zatím nedochází v oblasti legislativní a koncepční, která by definovala prostředí pro energetiku. Vláda bloudí ve schvalování aktualizace Státní energetické koncepce. Parlament přešlapuje při schvalování novely energetického zákona. Nečitelnost prostředí podtrhuje usnesení vlády, která při schvalování novely zákona současně uložila ministrovi průmyslu a obchodu připravit do konce roku 2015 další novelu paragrafu 19, který upravuje pravidla regulace, tedy novelu jednoho z klíčových paragrafů pro podnikání v energetice. Čili legislativní chaos trvá. Které úkoly si podle Vašeho názoru zaslouží největší pozornost i koncentraci sil a prostředků? Energetika potřebuje jasný legislativní rámec a dlouhodobý energetický koncept. Prioritou by mělo být schválení novely energetického zákona i aktualizované Státní energetické koncepce. Chápu, že stanovení energetické koncepce není v roztříštěném pohledu na energetiku jednotlivých evropských států nijak jednoduchý úkol. Evropa potřebuje jednotnou energetickou koncepci a stabilizaci energetického trhu. Ukrajinská krize a nová prohlášení společnosti GAZPROM o jeho obchodní strategii otevřela diskusi nad bezpečností dodávek plynu pro Evropu. Zdá se, že Evropa v otázce bezpečnosti dodávek plynu nachází jednotný pohled v podpoře výstavby LNG terminálů i vyšší flexibility evropských přepravních cest vedoucí ke snížení závislosti na ruském plynu. Vedle stabilizace legislativy a definování energetického konceptu je třeba hledat cestu k zefektivnění a vyššímu využití plynárenské distribuční soustavy. Česká republika má vysokou míru plynofikace, jenže v současné době je více než 20 % domovních přípojek pod plynem, ale bez odběru. To je prostor pro jednoduché a efektivní dosažení závazků ČR v oblasti snižování emisí CO2. Zde bych očekával vyšší angažovanost společností obchodujících s plynem, které by vytvořily takové produkty, jež by nalákaly nové odběratele zemního plynu, místo neustálého přetahování stávajících zákazníků. Vyzvali jste vládu ČR k urychlené aktualizaci nové Státní energetické koncepce a k řešení současného legislativního chaosu v souvislosti s novelou energetického zákona. Co by měly oba dokumenty aktuálně zahrnovat, aby pro českou energetiku a plynárenství vytvořily optimální rozvojové podmínky? Novela energetického zákona by z mého pohledu měla jasně definovat podmínky podnikání v energetice. Tedy podmínky a základní principy regulace. To je klíčové pro investory a budoucí investice. Jaké další praktické kroky by měly následovat při pokračující plynofikaci české ekonomiky a terciární sféry? Jak podpořit implementaci ekologicky méně zatěžující topné techniky na bázi zemního plynu? Ano, plynárenské společnosti investují stále vysoké prostředky do obnovy plynárenské soustavy. Poněkud zdrženlivé jsou v rozvoji. Myslím, že dobrým příkladem toho, jak stabilní a čitelné prostředí podporuje investice, je rozvoj CNG. Další podporu vidím v programu kotlíkových dotací, tedy dotace pro záměnu kotlů z uhlí na plyn. Vím, že řada starostů oponuje, že plyn je drahý a „babička z Horní Dolní“ si takový luxus dovolit nemůže. Na druhé straně: centrální zdroje tepla musí provést (nebo již provedly) ekologizaci své technologie. Náklady zaplatí zákazník v dodávce tepla. I ve městech s centrálním vytápěním žijí důchodci, kteří se tak na ekologizaci zdrojů a zlepšení životního prostředí podílejí. Jsem toho názoru, že jsme zdaleka nevyčerpali všechny možnosti k vyššímu využití zemního plynu. K dalším úvahám a postupům je třeba definovat rámec, v němž se energetika bude v následujících letech pohybovat. Je třeba, aby investoři i odběratelé získali důvěru k investicím do plynárenství a k zemnímu plynu jako stabilnímu palivu. (lav)