Wankelův rotační motor je v mnoha ohledech výjimečný. Zatím však vzhledem ke svým nevýhodám prohrává souboj s klasickými motory na celé čáře. Nová studie Mazda RX-Vision však ohlašuje brzký návrat Wankelova motoru na scénu! Mazda RX-Vision, představená na letošním autosalonu v Tokiu, vděčí za své svůdné, štíhlé linie především rotačnímu motoru. Jeho kompaktní konstrukce umožnila designérům navrhnout extrémně nízkou a dlouhou přední část dvoumístného kupé, které se vyznačuje klasickým uspořádáním pohonu s motorem vpředu a zadní poháněnou nápravou. Studie RX-Vision je postavena na rozvoru 2 700 mm a má vnější rozměry 4 389 x 1 925 x 1 160 mm. Její dynamický vzhled umocňují 20“ kola s pneumatikami o rozměru 245/40 R 20 vpředu a 285/35 R 20 vzadu. Co se motoru týče, hovoří hirošimská automobilka o nové generaci rotačního motoru s označením SKYACTIV-R. Vše ostatní je však zatím zahaleno tajemstvím. Mazda nicméně zdůrazňuje, že RX-Vision je velmi reálným ztělesněním vize budoucnosti této značky, protože Wankelův motor k Mazdě neodmyslitelně patří (poslední vůz Mazda RX-8 byl vyroben v roce 2012). Sériově vyráběný model na základě tohoto konceptu máme podle vyjádření na tokijském autosalonu očekávat na trhu spíš dřív než později. Z historie Skvělou příležitostí k návratu Wankelova motoru by mohlo být 50. výročí představení prvního sériově vyráběného vozu Mazda s rotačním motorem a prvního sériově vyráběného vozu na světě s dvourotorovým rotačním motorem, jímž byl model Cosmo Sport 110S, jehož premiéra se uskutečnila 30. května 1967. Mazda je svým důrazem na technické inovace, obchodní politikou i samostatným technickým vývojem v současném globalizovaném automobilovém průmyslu výjimečná. Kráčí svou vlastní cestou, přičemž z davu mainstreamových značek téměř osamoceně vyčnívá neúnavnou snahou nabízet řidiči nevšední potěšení z jízdy. A Wankelův motor je pro tento účel ideální svou mimořádně kompaktní a lehkou konstrukcí. Mazda projevila zájem o vynález Felixe Wankela již začátkem 60. let, v době počínajícího rozmachu japonského automobilového průmyslu. V roce 1961 podepsala Mazda smlouvu o technické spolupráci s německou společností NSU Motorenwerke AG a zahájila vlastní vývoj rotačního motoru. Navzdory mnoha technickým výzvám se podařilo konstrukci rotačního motoru optimalizovat natolik, že o šest let později mohla být zahájena výroba modelu Cosmo Sport. V následujícím roce byla prověřena odolnost inovativní poháněcí jednotky v 84hodinovém vytrvalostním závodě Marathon De La Route na německém Nürburgringu, kde Mazda Cosmo Sport obsadila čtvrté místo v celkovém pořadí. Po modelu Cosmo Sport 110S následovala řada dalších modelů poháněných rotačním motorem, mezi něž patřily například Familia Rotary, Luce Rotary Coupe, RX-2 a RX-3. V 70. letech se začala nad Wankelovým motorem stahovat mračna kvůli nově zaváděným emisním limitům a požadavku zákazníků na vyšší hospodárnost v důsledku ropných krizí. Zatímco německá automobilka NSU definitivně ukončila výrobu vozů s rotačním motorem v roce 1977 (NSU Ro 80), inženýři Mazdy tyto výzvy přijali a průběžným zdokonalováním konstrukce rotačního motoru udrželi tento druh poháněcí jednotky ve výrobě i v dalších desetiletích. V roce 1978, kdy Mazda oslavila výrobu prvního milionu vozů s rotačním motorem, byl představen sportovní vůz Savanna RX-7, který se stal okamžitě velkým hitem. Mazda RX-7 je s objemem výroby více než 800 000 vozů v letech 1978–2002 nejprodávanějším vozem s rotačním motorem všech dob. Možnosti rotačního motoru rozšířilo zavedení přeplňování turbodmychadlem (od roku 1985 v modelu RX-7) a třírotorové verze pro japonský model Eunos Cosmo (premiéra v roce 1990). V roce 1991 představila Mazda koncept HR-X s rotačním motorem na vodík, který byl dále vyvíjen a v novém tisíciletí použit v prototypech RX-8 Hydrogen RE. V roce 2003 byla na trh uvedena nová generace rotačního motoru RENESIS ve čtyřdveřovém a čtyřmístném sportovním vozu RX-8, který byl vyráběn do roku 2012. Atmosféricky plněný motor RENESIS byl dvakrát zvolen Mezinárodním motorem roku v kategorii se zdvihovým objemem 2,5 až 3,0 litru (2003 a 2004) a v roce 2003 získal v této prestižní anketě tři ocenění – kromě vítězství ve výše uvedené kategorii také ocenění Nejlepší nový motor a celkové vítězství v anketě. Mazda se snažila prosadit se svými rotačními motory také v motoristickém sportu. Největším úspěchem rotačních motorů Mazda bylo celkové vítězství závodního vozu Mazda 787B (čtyřrotorový motor o výkonu 515 kW/700 k) v legendárním vytrvalostním závodě 24 h Le Mans v roce 1991, a to v těžké konkurenci takových vozů, jakými byly Jaguar XJR12 nebo Mercedes- Benz C11.
Rotační pístový motor je známý také pod názvem Wankelův motor podle svého vynálezce Felixe Wankela (1902–1988), který s funkčním strojem na tomto principu přišel v roce 1954. Na rozdíl od konvenčních motorů, v nichž je posuvný vratný pohyb pístu převáděn na otáčivý pohyb klikovým mechanismem, vykonává píst trojúhelníkovitého tvaru otáčivý pohyb. Píst rozděluje vnitřní prostor speciálně tvarované skříně motoru na tři komory, jejichž objemy se při otáčení pístu pravidelně zvětšují a zmenšují. Wankelův motor pracuje s čtyřdobým pracovním cyklem, který zahrnuje fáze sání, komprese, expanze a výfuku. Píst je uložen excentricky na výstupním hřídeli, přičemž na tři otáčky výstupního hřídele připadá jedna otáčka pístu. Otáčky v technických parametrech motoru odpovídají otáčkám výstupního hřídele, nikoli pístu. Výhodou Wankelova motoru oproti konvenčním motorům s posuvným vratným pohybem pístu je klidnější běh a dokonalé dynamické vyvážení, velmi příznivá výkonová hmotnost, velmi kompaktní konstrukce s nízkou hmotností, menší počet součástí a nižší obsah oxidů dusíku ve výfukových plynech v důsledku nižších teplot spalování. Nevýhodou je nevhodný tvar spalovacího prostoru a s tím spojená horší tepelná účinnost oběhu a nízký kompresní poměr, což má za následek vysokou spotřebu paliva. Další problémovou oblastí je utěsnění spalovacích komor. Těsnicí lišty mívají krátkou životnost a jejich mazání vede k vysoké spotřebě motorového oleje.
Pavel Olivík