Jedním z důležitých podnikatelských segmentů naší ekonomiky jsou malé a střední firmy. Také ony se stále častěji zapojují do exportních projektů. Na otázky časopisu Technik management v této souvislosti odpověděl předseda Asociace malých a středních podniků (AMSP) doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA: Jak hodnotíte dosažené vývozní výsledky svých členských firem? Přispěly k nim i nedávné intervence ČNB vůči koruně? Na co by se měly členské subjekty AMSP zaměřit do budoucna? Export je dlouhodobě skvělou vizitkou našich podniků. Ukazuje se, že naše průmyslové zázemí, technické dovednosti a inovativnost jsou stále na solidní úrovni. Rád bych zdůraznil, že se tento stav potvrzuje dlouhodobě. Příčinu tudíž nelze hledat např. v nedávných intervencích centrální banky. Drobně to určitě někomu pomohlo, ale jinak se vliv koruny na naše vývozce silně přeceňuje. Samozřejmě, pokud by došlo k většímu skoku, pak by to dopad mělo. Pokud se bude kurz koruny pohybovat v rozptylu posledních týdnů, nic nenastane. Musím se usmívat, když vidím zapálené komentáře kdejakého analytika, který vyhodnocuje dopad změny kurzu na zahraniční obchod, přičemž se jedná o desetihaléřové výkyvy. Jen připomínám, že na přelomu milénia měl USD hodnotu téměř 40 Kč a o pár let později to bylo 15 Kč. I to jsme přežili…. Aby naše firmy prosperovaly, musí do budoucna extrémně rychle měnit procesy a produkty, najet na nové technologie založené na aplikacích a vzdálené správě a ještě razantněji uchopit akceschopnost na zahraničních trzích. Shodnete se s představiteli velkých podniků a oborových asociací, že stále zřetelnější brzdou dalšího ekonomického rozvoje je nedostatek dobrých inovativních výstupů aplikovaného výzkumu a odborně erudovaných pracovních sil? Neřekl bych, že je nedostatek dobrých inovativních výstupů. Spíše s nimi neumíme pracovat. Vše nám trvá hrozně dlouho. Ekonomicky řečeno: životní cyklus produktu od fáze výzkumu přes realizaci zisku až po jeho likvidaci nám zabere mnoho času. Nejdříve si hrajeme na vlastním písku s novými nápady a v hrůze, že nám je někdo ukradne, je nesdílíme. Pak jsme pomalí ve fázi vývoje. Pomalu sháníme finance, a když je máme, začínáme produkt teprve promovat. Vše se přitom musí prolínat a nesmíme se bát komunikovat výsledky již ve fázi výzkumu… Navíc nám zde chybí investiční prostředí. Na jedné straně je poměrně dost bankovních zdrojů. Na straně druhé nemáme vůbec vytvořenou investiční infrastrukturu v podobě zajímavého rizikového kapitálu, vedlejší burzy nebo byznys andělů. Vše se řeší jen úvěry, granty či náhodnými investory. Malé a střední podniky si musí zvykat na řadu změn na trzích a v podnikatelském prostředí vůbec. Jak obstojí v procesech přijímání eura? V čem je zapotřebí podle vašeho názoru jejich management podpořit? Jak už jsem naznačil, měkká koruna měla na výkonnost našich firem jen nepatrný vliv. Pro podniky dnes není tématem číslo jedna ani případný přechod na euro. Víceméně jsou připraveny, nastane-li to. Pro exportéry je daleko důležitější, jak se vyvíjejí trhy a ekonomika v sousedních zemích, zejména v Německu, Polsku a Slovensku, kam směřuje polovina našeho vývozu. Starosti dnes firmám dělá nedostatek pracovníků. Ve větších městech je nezaměstnanost prakticky nulová, a sehnat dnes lidi na jakoukoliv pozici je čím dál náročnější. Prakticky všechny dnes zasahuje postupný přechod na další fázi průmyslové revoluce, chcete-li Průmysl 4.0. Střední podniky to řeší na bázi digitalizace procesů a provázání s dodavateli a odběrateli. Malé firmy na bázi vzdálené správy dat, využívání různých aplikací a ve vztahu se svými zákazníky. Zejména mladí nakupující dnes využívají úplně jiné formy výběru zboží a nákupu, než tomu bylo ještě před pěti lety. S tím je svázána i komunikace podnikatelů se státem. Musí přejít na plně elektronickou formu, což se zatím děje velmi nešikovně. Sice elektronizujeme kdeco, ale firmám to spíše čas bere, než že by jej ušetřily. To je naprosto špatně… Zavést novou výrobu s exportními ambicemi je náročné. Nakolik těmto pozitivním aktivitám malých a středních podniků v ČR vychází vstříc současná legislativa a produktová nabídka bankovní sféry? Bankovní sféra (na rozdíl od veřejné služby) je u nás na špičkové úrovni. Máme zde jedno z nejlepších bankovních prostředí v Evropě. Finanční domy jsou stabilní. Úvěrují jak malé, tak velké firmy. Využívají všech elektronických komunikačních i pracovních nástrojů a navíc spolupracují s podpůrnými finančními institucemi typu ČMZRB, EIB nebo EBRD. Trh je zaplaven nabídkami úvěrů a záruk, což je pro malé a střední firmy důležité. Bez problémů fungují i nástroje tzv. trade financingu, založené na mezinárodním obchodě. Bez problémů jsou dostupné akreditivy, dokumentární inkasa, záruky i různé formy finančně-dodavatelských nástrojů. Lze využívat exportní podporu od EGAP nebo ČEB. Není problém s dostupností alternativního financování na bázi factoringu nebo leasingu. Občas se využívají už fintechové příležitosti. Zjednodušeně řečeno, dnes nezíská bankové zdroje už jen opravdu velmi riziková firma. /uai/