„Tuzemský sklářský a keramický průmysl prošel v posledním období velkou transformací. Jaká je jeho současná struktura a s jakými výsledky funguje?“ zeptali jsme se Marka Nováka, MBA, tajemníka Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR: Sklářský a keramický průmysl patří k nejstarším průmyslovým odvětvím v ČR. Od svého počátku prošel dlouhým a zajímavým historickým vývojem. Toto odvětví je silně proexportně zaměřeno a má poměrně dobrou dostupnost tuzemských surovinových zdrojů. Současnou situaci (v posledním čtvrtstoletí) asi nejvíce ovlivnil vstup ČR do Evropské unie v roce 2004. Těsně před tím dosahoval sklářský průmysl v ČR vysoké produkční úrovně, založené na soustavném zvyšování produktivity práce. Pomalu už začala narůstat vnější konkurence z východní Evropy a hlavně z Asie, projevující se především masovou produkcí levnějších výrobků. Po roce 2006 se v odvětví začala projevovat orientace na inovace. To se ukázalo jako správná cesta i ve vztahu k novým vnějším podmínkám. Kromě změn podmínek na trhu se začala prosazovat také nová evropská pravidla a směrnice, růst cen energií a tlak na pružnost a rychlost v rozhodování jednotlivých firem ve vztahu k rostoucí síle asijských importérů. Dopad finanční krize byl zvláště vůči sklářskému a keramickému průmyslu nebývale tvrdý. A to jak z hlediska jeho vysoké proexportní orientace, tak vzhledem k jeho závislosti na řadě navazujících odvětví, kam dodává své výrobky. Ekonomické problémy, odbytové potíže a zvyšující se náklady výroby vedly k vyhlášení řady konkurzů. V mnoha případech se podařilo sklářskou výrobu obnovit. Dnes tyto firmy úspěšně pokračují ve výrobě skla, ale ve zcela jiném rozsahu a za jiných ekonomických podmínek. Všechny se výrazně zaměřují na oblast inovací a investují do vývoje nových výrobků a technologických postupů. Současný stav sklářského a keramického průmyslu je stabilní. Za posledních osm let se hodně změnilo. Firmy v rámci odvětví získaly nové zakázky a pracují na rozvoji technologií a kapacit, které využívají ve své výrobě. Např. Crystalex CZ, s. r. o., v Novém Boru slavil pět let od obnovení výroby. V roce 2014 realizoval investice do výroby, probíhala výstavba nové vany spolu s modernizací výrobních linek. V lednu roku 2015 proběhlo spuštění nové vany a ve výrobě dojde opět k inovacím ke zlepšení stávající kvality. Také poděbradská sklárna Crystal BOHEMIA, a. s., oslavila v roce 2014 už páté výročí od obnovení výroby křišťálového skla a dále pracuje na rozvoji své výroby. Do moderních technologií investují i další výrobci skla, keramiky a porcelánu, renovují pece, strojní zařízení, a to napříč výrobními obory plochého, obalového, technického, užitkového i uměleckého skla, sanitární keramiky a porcelánu. To je dobrý signál pro náš obor do dalších let. Tuzemské sklářské a keramické firmy saturují zdejší trh a velkou část své produkce exportují. Kam a v jakých objemech nyní směřuje české sklo a keramika? Pro sklářský a keramický průmysl je charakteristická závislost na navazujících odvětvích (stavebnictví, automobilový průmysl, potravinářský a chemický průmysl aj.) a silná proexportní orientace. Sklářský a keramický průmysl ČR je exportně zaměřený a tedy je přímo ovlivněný ekonomickými změnami ve světě. Zejména v Evropské unii, kam směřuje 70 % vývozu. Z těchto dvou charakteristik se pak odvíjí i vývoj v jednotlivých výrobních oborech, a to jak tržeb, tak exportu. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2014 činily 45,65 mld. Kč. Co se týká exportu, celkový vývoz předloni činil 45,23 mld. Kč a 33,04 mld. Kč tvořil přímý vývoz. Sklářský a keramický průmysl citlivě reaguje na změny ekonomického a politického vývoje, a to nejen díky proexportní orientaci, ale i vzhledem k závislosti na dalších průmyslových odvětvích. Podle toho, jak se budou vyvíjet jednotlivá průmyslová odvětví, bude se formovat i poptávka po sortimentu sklářského a keramického průmyslu. Další důležitý faktor představuje hospodářská situace v Evropské unii, hlavně v Německu. Pokud se dobré ekonomické podmínky v SRN udrží, bude i poptávka po výrobcích. V ekonomických úvahách nelze opomenout ani situaci v Rusku, na Ukrajině a v dalších zemích bývalého Sovětského svazu a také stále se zvyšující konkurenci zemí třetího světa, zejména na Dálném východě. Tyto faktory ovlivňují bez výjimky všechny obory sklářského a keramického průmyslu. Podobně jako ostatní odvětví průmyslu, také výrobce skla, keramiky a porcelánu trápí stále se zvyšující vstupní ceny surovin a materiálů a ceny energií, kolísající tuzemská i zahraniční poptávka a zvyšující se náklady na práci. Pro překonání všech úskalí je proto pro firmy neměnná nutnost stále hledat cesty, jak se orientovat na kvalitní a moderní produkci s vysokou přidanou hodnotou, jak posílit inovace ve výrobě i v obchodní strategii. Přední subjekty sklářského a keramického průmyslu agregovaly síly a vytvořily svou Asociaci sklářského a keramického průmyslu. Jaké poslání jí vdechly? Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR zastupuje a prosazuje zájmy svých členů vůči orgánům státní správy, organizuje vzájemnou spolupráci při řešení společných problémů a pravidelně pořádá Setkání sklářů a keramiků z celé ČR. Je členem Svazu průmyslu a dopravy ČR a na úrovni Evropské unie i členem Glass Alliance Europe. Nedílnou součástí aktivit Asociace je podpora povědomí o sklářském a keramickém průmyslu. Mimo své internetové stránky (www.askpcr.cz) provozuje také informační portál (www.skloakeramika.cz), kde jsou prezentovány aktuální zprávy z oborů skla, keramiky a porcelánu. Zájmy sklářského průmyslu podporuje i na setkáních se zástupci regionů, státní správy či Evropského parlamentu a Evropské komise. Asociace je zapojena do řady projektů, které mají přínos pro udržitelný rozvoj odvětví. Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR byla založena v roce 1990 jako zájmové sdružení výrobců plochého, obalového, technického, užitkového a osvětlovacího skla, skleněných a minerálních vláken, užitkového porcelánu, užitkové a sanitární keramiky, obchodních organizací, výrobců strojů, strojně technologických zařízení a servisních organizací, odborných škol. Jejím členem je rovněž Česká sklářská společnost. Mezi důležitá témata patří energetická efektivita, třídění a recyklace odpadového skla, legislativa týkající se ochrany sklářského průmyslu proti úniku uhlíku a alokace emisních povolenek, styk výrobků s potravinami či problematika REACH a zařazování látek používaných jako sklářské suroviny. Samozřejmě i sociální dialog a vyjednávání o kolektivní smlouvě vyššího stupně. Cílem Asociace je podporovat a kultivovat podnikatelské a legislativní prostředí v odvětví. Zmínil jste se, že ASKP ČR je aktivní i směrem k bruselským institucím a strukturám. Jak hodnotíte vaši spolupráci s Glass Alliance Europe a Cerame-Unie? Ano, naše asociace je aktivní i směrem k rozhodování na půdě Evropské unie, pokud mají přímý vliv na sklářský a keramický průmysl v ČR a Evropě. Jako dlouholetý člen se zapojuje rovněž do aktivit Glass Alliance Europe, která prosazuje zájmy sklářského průmyslu v Bruselu a zastupuje národní a oborové organizace sklářského průmyslu napříč Evropou. Průběžně Asociace kooperuje také s Cerame- -Unie. Ve spolupráci s ní se podařilo prosadit např. evropské antidumpingové clo na omezení dovozu porcelánu z Číny. Také výrobci sklářských a keramických výrobků se musejí vyrovnat se zpřísňující se ekologickou legislativou a se zapojováním nových a kvalifikovaných pracovníků. Jak si v obojím vedou? Sklářský průmysl patří k tradičním odvětvím zpracovatelského průmyslu v České republice. S výrobky ze skla se setkáváme a používáme je denně. Sklo má díky svému širokému použití, vlastnostem a možnostem zpracování nenahraditelnou úlohu v našem životě. České sklo a keramika mají v současné době ve světě (i přes problémy nestabilní ekonomické a politické situace a konkurenci levných skleněných výrobků z Asie) velmi dobré jméno, a to díky své kvalitě a historickému povědomí o umu českých sklářů. Firmy samozřejmě ve velké konkurenci stále vyhledávají nové trhy a modernizují výrobu. Jednou z výzev je také hledání kvalifikovaných zaměstnanců a zájemců o studium sklářských a keramických oborů na středních a vysokých školách. Z hlediska budoucího vývoje, jenž závisí i na přílivu mladých lidí do tohoto oboru, má ČR zvládnutý vzdělávací systém v odvětví. A to od středních škol až po vysoké školy a univerzity. Problém je ovšem přesvědčit mladé lidi o smysluplnosti studia. Je důležité si uvědomit, že veřejné povědomí o sklářském a keramickém průmyslu se nezmění samo. Je proto zapotřebí ještě více pozitivních zpráv, které z firem již několik let přicházejí. /uai/