Rozhovor s profesorem Michaelem Schenkem, předsedou pracovní skupiny pro výrobu Fraunhoferova institutu a ředitelem Fraunhoferova institutu pro provoz továren a automatizaci IFF, o příležitostech a výzvách spojených s Průmyslem 4.0. Pane profesore, do jaké míry změní Průmysl 4.0 způsob, jímž průmyslové podniky pracují a uvažují? Na jednu stranu budou v budoucnosti zákazníci a výrobci více digitálně propojeni, což bude mít za následek vyšší úroveň customizace. Na druhou stranu bude existovat pouze poptávka pro produkty spojené s digitalizovanými službami vztahujícími se k výrobě. K hodnotě produktu se přidá digitální přidaná hodnota a vzájemně se sloučí tvůrčí a výrobní procesy v návrhu produktu, vývoji i v samotné výrobě. Tento posun bude rychlý a prudký a podporovaný nástroji umělé inteligence. Účelový sběr a analýza veškerých dat v hodnotovém řetězci, tj. big data, nám v blízké budoucnosti umožní posílit výkon pracovní síly a energetickou efektivitu. Výrobní podniky využívají k větší customizaci kyber-fyzické systémy. Customizované produkty se dají vyrábět levněji. Kde leží největší technologické překážky a kde je potřeba dalšího výzkumu? Hlavní roli bude hrát ochrana osobních dat zákazníků a zaměstnanců, známá jako kybernetická bezpečnost, a v budoucnu jí bude muset být věnována velká pozornost a bude se s ní muset zacházet velmi opatrně. Jako velký problém vidím přetrvávající mezery v širokopásmovém pokrytí. To se týká i Německa, zvláště jeho východních částí. Tato situace musí být velice rychle napravena. Zde bych si dovolil upozornit na Průmyslový datový prostor (Industrial Data Space), iniciativu Fraunhoferových ústavů. Naši výzkumníci pracují na podporovaných projektech zaměřených na referenční architekturu pro bezpečný datový prostor a jeho implementaci, poněvadž retenční svrchovanost podniků nad jejich daty je předpokladem Průmyslu 4.0. Setkáváme se zde také se zcela jinými překážkami: Pokud máme vyrobit customizovaný produkt na zařízeních od různých výrobců, pak je potřeba, aby tyto stroje byly schopny spolu komunikovat. Nicméně, stále neexistují standardy ani pro nejnižší úroveň „chytré konektivity“. Diskusi nad tímto tématem vyvolal právě Průmysl 4.0. Všechno je ale ještě mnohem složitější, když bychom požadovali kromě prostého přenosu dat také například sémantické „porozumění“ a autonomní vyvozování závěrů pro dílčí výrobní operace. Ve vývoji takových systémů jsme na samém začátku a máme před sebou ještě velké výzkumné úkoly. Malé a střední podniky (MSP) mají často problém rozpoznat potenciál Průmyslu 4.0. Jak je můžeme o těchto možnostech uvědomit, aby udržely krok se světovým vývojem? MSP často nedisponují lidskými zdroji, natož odborníky, kteří by si poradili s tímto posunem paradigmatu a v dlouhodobém horizontu. Cennou podporou by bylo budování vládou podporovaných modelových továren a výukových platforem. Zvláštní pozornost by se pak měla věnovat technickému obchodování. Koncept „Obchod 4.0“ zatím představen nebyl, nicméně hraje důležitou roli v implementaci do systému a sítě dodavatelů. Kompletní posun paradigmatu se uskuteční jen tehdy, pokud se každá instituce s podílem na celkové přidané hodnotě bude podílet a účastnit „4.0“. Tato výzva v sobě ukrývá mnoho změn týkajících se zaměstnanců. Co je tím hlavním tématem? Lidé stále zůstanou ústředním bodem Průmyslu 4.0. Dovednosti zaměstnanců můžeme zvýšit systematickým zaváděním digitálních výukových a asistenčních systémů a vývojem individualizovaných školicích a koučinkových programů. Potřeba digitálních nástrojů stále roste. Fyziologické stresy lze redukovat prostřednictvím spolupráce člověka s robotem, zatímco psychologický stres lze minimalizovat například adaptivním a vizualizovatelným zpracováním datových toků. Na jakých výzkumných projektech pracujete v pracovní skupině pro výrobu ve Fraunhoferově institutu? Mám na mysli takové, které mají za cíl pokračující integraci lidí do výroby tak, aby lidé měli vždy zajištěno dobré pracovní prostředí, a to v každé etapě svého profesního života a s ohledem na pokračující automatizaci? V současnosti skupina navrhuje socio-technologické výrobní systémy, které zohledňují požadavky a potřeby lidí v Průmyslu 4.0, zvláště pak v ohledu na demografické změny. Ve velkém měřítku se již vyvíjejí a implementují metody, modely a postupy technologicky asistované výuky v datově náročných procesech. To vyžaduje vylepšené způsoby interakce člověka se strojem a silnější formy strojového učení. Všechny pracovní skupiny spolupracují na těchto projektech s průmyslovými partnery. Jaké konkrétní aktivity s cílem vytvořit pracovní místa budoucnosti vyvíjíte? Podobné aktivity jsou rozsáhlé a směřují k výrobním systémům s konkrétními pracovními stanicemi. Zaměřují se především na systémy, kde se uplatňuje spolupráce člověka s robotem, uživatelská rozhraní pro různá zařízení a různé formy asistenčních systémů. Jak Fraunhoferův institut pomáhá firmám v přechodu na Průmysl 4.0? Pomáháme firmám mnoha způsoby – od ověřování stavu a možností přímo ve firmách a organizování průmyslových fór spolu s profesními svazy a komorami až po výstavbu předváděcích stanic, jakými jsou modelové továrny a výukové platformy. Tyto projekty ale samozřejmě realizujeme ve spolupráci s mnoha dalšími partnery. Přeloženo z „Trends in Industrie 4.0“, Fraunhofer Gesellschaft 2016