Ceny energií a tepla patří dlouhodobě k nejsledovanějším ekonomickým údajům. Na úrovni velkoodběratelů, distributorů i jeho spotřebitelů. Jejich konstrukci ovlivňuje řada faktorů. Vedle růstu ceny paliv a těžebních a transportních poplatků jsou to aktuální výše sazby DPH na teplo, výdaje za nákup povolenek na emise CO2 a suma investic nezbytných pro plnění zpřísňujících se emisních limitů. Prodejci rovněž zohledňují růst mzdových nákladů na straně výrobců a distributorů tepla, klimatické faktory, dopady vygenerované úsporami tepla aj. „Pro čtvrtinu domácností napojených na teplárny mám dobrou zprávu: teplo jim letos nezdraží buď vůbec, anebo bude růst ceny naprosto minimální. V případě tepláren využívajících hnědé uhlí bude navýšení do 5 %.“ – Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR. TS ČR provedlo u svých členů a ostatních výrobců tepla pravidelný průzkum předpokládaného vývoje ceny tepla. Zapojili se do něj dodavatelé zásobující teplem ve 167 městech a obcích téměř 1,2 milionu bytů, tedy 78 % z celkového počtu dálkově vytápěných bytů v ČR. Teplárny využívající zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu nebudou ceny zvyšovat vůbec (nebo jen mírně do 3 %). U tepláren, které vyrábějí teplo z domácího hnědého uhlí, lze očekávat nárůst ceny tepla kolem 3 % (16 Kč/GJ). U tepláren s doposud nejnižšími cenami do 5 %. Teplo vyrobené z hnědého uhlí zůstane i nadále nejlevnější, třebaže rozdíl oproti ceně ze zemního plynu v posledních letech klesá. Při průměrné spotřebě tepla by mohly roční náklady na teplo z uhelných tepláren letos stoupnout o cca 300–500 Kč. S vyúčtováním za rok 2014 však budou teplárny odběratelům vracet za teplo přeplatky. Průměrně by domácnosti díky teplému počasí mohly ušetřit 3–5 GJ tepla, což ve finančním vyjádření představuje 1 750–3 000 Kč. V ceně tepla vyrobeného z hnědého uhlí se kromě ceny paliva a úspor tepla u odběratelů začínají projevovat investice do snižování emisí. Splnění přísných emisních limitů od roku 2016 je v případě využití hnědého uhlí spojeno s nejvyššími náklady. Vliv má i cena povolenky na emise skleníkových plynů. Její cena meziročně vzrostla v korunách o více než polovinu. Teplárnám se také snižuje množství bezplatně přidělovaných povolenek na výrobu tepla. To se opět více projevuje v případě hnědého uhlí, které má vyšší měrné emise na jednotku vyrobeného tepla. Navíc: teplárny při jeho využití získávají relativně menší příděl bezplatných povolenek. Velké výrobní zdroje tepla jsou často podezírány z největší emisní zátěže ovzduší. Pokud jejich bilance porovnáme s dalšími znečišťovateli (kupř. s malými zdroji nebo s dopravou), ukáže se opak. Navíc: velké zdroje tepla za posledních deset let své emise razantně snížily, na rozdíl od vzpomenutých malých zdrojů (viz tabulka). Vzhledem k tomu, že nárůst ceny tepla se bude týkat především hnědouhelných tepláren s doposud nejnižšími cenami, zůstane i letos zachována cenová konkurenceschopnost dálkového vytápění v naprosté většině lokalit. V několika lokalitách s relativně vyšší cenou tepla se dokonce předpokládá její snížení. /pk/