„Předvánoční Paříž hostila XXI. mezinárodní konferenci OSN o klimatu. Ve vystoupeních představitelů 196 participujících zemí i v odborné rozpravě zazněla řada výtek na margo současné fosilní energetiky a také doporučení pro její další transformaci do budoucna. Které impulzy z této rozpravy považujete pro ČR a pro českou energetiku a teplárenství za nejinspirativnější?“ zeptali jsme se nové náměstkyně ministra průmyslu a obchodu ČR zodpovědné za energetiku Ing. Lenky Kovačovské, Ph.D.: V kontextu konference v Paříži a klimatických změn mě v poslední době zaujala listopadová zpráva Eurostatu se souhrnnými údaji ke snižování emisí skleníkových plynů v zemích EU od roku 1990. A ČR na tom rozhodně není špatně. Co se týká tempa snižování, stojíme si lépe než Německo a Rakousko. Přirozeně, pokles v případě ČR byl způsoben zejména restrukturalizací a modernizací průmyslu. Nic to však nemění na tom, že je zde velmi dobrý trend, v němž hodláme dále pokračovat po trajektorii a s pomocí nástrojů vytyčených ve Státní energetické koncepci schválené vládou loni v květnu. EK přišla před časem s ideou Energetické unie. Nakolik se ji podle vašeho mínění daří rozpracovat do prvních koncepčních a realizačních rozměrů? V čem může exaktně napomoci dalšímu rozvoji tuzemské energetiky a teplárenství? V předvečer zmíněné pařížské konference EK vydala souhrnnou zprávu s názvem „Stav Energetické unie“, jež (po necelém roce od jejího vytvoření) nabízí zhodnocení, jak se zatím dařilo praktické naplňování cílů, které si Energetická unie vytyčila. A zároveň: ve kterých oblastech je potřeba úsilí zvýšit. Tento dokument uvádí, že mnohé z cílů se podařilo (nebo postupně daří) naplňovat. Ale také: že podstatná část práce je stále ještě před námi. S tím naprosto souhlasím. Rok 2016 bude podle mého názoru velmi důležitý. Bude se např. rozhodovat o nové podobě trhu s elektřinou. Dojde rovněž k revizi některých klíčových směrnic a bude se diskutovat podoba národních klimaticko-energetických plánů. Ty by měly být vytvořeny v období do roku 2020. Až rok 2016 plně ukáže, jak se nám podaří myšlenky a cíle Energetické unie naplňovat. Pro ČR může mít Energetická unie řadu pozitivních přínosů. Pokud EU plně dobuduje svou energetickou infrastrukturu, bude postupovat jednotněji při nákupu strategických paliv ze zahraničí a využije plně svou vyjednávací sílu, může to jedině prospět energetické bezpečnosti Evropy a samozřejmě také energetické bezpečnosti ČR. Jako pozitivní lze vnímat i snahy o zajištění minimálního standardu pro dodávky elektřiny a zemního plynu, kde již nyní patříme k premiantům v Evropě. Nicméně celá EU je jen tak silná, jak silný je její nejslabší článek. Pro zemi, jako je ČR, která hodlá postupně a výrazně dekarbonizovat svůj výrobní mix, a staví proto na jaderné energetice, je zcela zásadní budoucí podoba trhu s elektřinou i fungování EU ETS. Od toho se budou odvíjet veškeré propočty a úvahy investorů i politiků při formulování investorského modelu pro kapitálově náročné investice. Co se týče teplárenství, na úrovni EU mu doposud nebyla věnována tak velká pozornost jako oblasti elektroenergetiky. Především kvůli jeho lokální podobě. Nyní se začíná tato pozornost obracet právě tímto směrem. Mj. i proto, že právě vytápění a chlazení se na spotřebě paliv v Evropě podílí významnou měrou. ČR je v tomto sektoru vnímána jako velmi vyspělá země, takže máme podle mého názoru možnost se na směřování tohoto sektoru na evropské úrovni velkou měrou podílet. Konkrétnější obrysy evropské strategie v sektoru vytápění a chlazení sice budou známy až v příštím roce, ČR se ale do této diskuse aktivně zapojuje již nyní. V rámci aktualizované SEK se česká vláda jednoznačně postavila za čistší formy zabezpečování energetických a teplárenských potřeb společnosti v horizontu příštích 25 let. Jak začínáte tento logický imperativ rozpracovávat do praxe: legislativně, věcně, investičně? Společně s kolegy jsme byli velmi rádi, že se podařilo v květnu loňského roku dotáhnout práce na SEK ke zdárnému konci a k jejímu schválení vládou. Zároveň jsme si uvědomovali, že velká část práce při jejím naplňování je stále před námi. Podařilo se nám již připravit množství strategických plánů, které SEK rozpracovávají v konkrétních oblastech. Jedná se především o Národní akční plán pro chytré sítě, o Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, o Národní akční plán čisté mobility a aktuálně finalizujeme Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. Některé z těchto dokumentů již začaly nést ovoce v podobě praktických výsledků. Mohu třeba zmínit vznik Aliance české energetiky. Sdružuje velké strojírenské firmy a měla by umožnit větší zapojení českého energetického a strojírenského průmyslu v zahraničí. Na legislativní úrovni se nám vloni podařilo schválit novely energetického zákona a zákona o hospodaření energií. I přes to, že schvalování SEK probíhalo paralelně s přípravou těchto novel, snažili jsme se již provádět legislativní změny v souladu s myšlenkami tohoto strategického materiálu. Dále: v zákoně o hospodaření s energií se podařilo schválit znění, že SEK je závazný dokument pro orgány státní správy, což by mělo vést k naplňování tohoto „logického imperativu“, kdybych si vypůjčila vaše slova. /wa/