Základy oboru kvantové fyziky, položené v padesátých letech minulého století, daly vzniknout i zcela novému oboru, oboru fotoniky, zabývajícímu se vlastnostmi a metodami využití optického záření s kvantovým charakterem interakce toku fotonů, metodami jeho generování, detekce nebo i přeměn na jiné druhy energie. V odborných kruzích se fotonika jako věda a technika, zabývající se přenosem energie a informace pomocí fotonů, považuje za techniku charakteristickou pro současné nové století, ne-li tisíciletí, a jako taková je připomínána i v letošním roce, vyhlášeném OSN rokem světla a světelných technologií. Ideovým vrcholem roku je tu pak právě populární veletrh laserové techniky a laserových systémů Laser – World of Photonics 2015, který se koná v Mnichově v době od 22. do 25. června letošního roku.
Přestože od prvních laserových aplikací uplynulo už přes padesát let, vývoj jak samotných laserů, tak i metod s užitím laseru nachází stále nová uplatnění ve všech oborech lidské činnosti počínaje medicínou až po průmysl. Důraz právě na tyto dva obory vystihuje ve zkratce i letošní hlavní zaměření veletrhu, v mnohém se oba obory prolínají. Laser v medicíně se už zdaleka neomezuje jen na biostimulační účinky na tkáňový metabolismus v oblasti plastické chirurgie, dermatologie nebo oftalmologie, ale čím dál tím víc proniká i do léčení nádorových onemocnění, kardiovaskulárních chorob nebo neurologie. Stává se nástrojem pro různé operace, včetně operací mozku, např. při riziku zvýšeného nitrolebečního tlaku s následným otokem mozku. Pomocí laseru se stane i nepříjemná diagnostická metoda biopsie s odběrem vzorku tkáně k histologickému vyšetření snadnou neinvazivní procedurou. Velkou nadějí právě v Německu probíhajícího projektu je např. přispění laseru k včasné diagnostice a terapii neurodegenerativní tzv. Alzheimerovy choroby. Bez klasických laserových technologií, tak jak je známe především z průmyslu (např. mikroobrábění laserem), by však ani medicína nedosahovala takových výsledků. Stačí jeden příklad za všechny: výroba medicínských stentů jako podpůrného prostředku pro kardiovaskulární choroby. Ty se v posledních letech neblahým vlivem civilizace dostávají do popředí příčin úmrtí u nás i ve světě. Stent se při svých miniaturních rozměrech a požadavcích na jakost implantátu nedá bez laseru prakticky vyrobit. Pikosekundové a femtosekundové lasery tu při své šířce řezu dosahují řezné rychlosti 400 mm/min a stenty, ať už v kovové, nebo polymerové podobě, včetně vstřebatelných, připravují v konečné podobě bez jakéhokoliv dalšího opracování. Veletrh přináší už tradičně přehlídku nejnovějších inovací. Letos navíc na výstavní ploše zvětšené o celý jeden výstavní pavilón, s konečnými 55 tisíci m2 výstavní plochy. Oproti minulému ročníku veletrhu před dvěma lety, který tehdy navštívilo přes 27 tisíc návštěvníků, se očekává nárůst i v tomto směru. Nárůst opodstatněný dynamikou rozvoje laserových technologií, opřenou o vývoj nových typů laserů s krátkými až ultrakrátkými pulzy, laserů v současné době poprvé v historii dosahujících vyzařování paprsku i v extrémně ultrafialové části světelného spektra a řady nových technologií i na bázi aditivních postupů. Své si na veletrhu řeknou i lasery a laserové systémy pro komunikační systémy až pro přenos dat na kosmické vzdálenosti, THz lasery a kaskádové lasery a rozsahem bude opět bohatší prezentace laseru u diagnostických i terapeutických zdravotnických metod. Celkem se na veletrhu očekává kolem 1 300 vystavovatelů ze zemí celého světa, barvy České republiky budou hájit firmy Crytur, výrobce laserových komponentů, a SQS Vláknová optika s prvky vláknové optiky a optoelektroniky. Tak zajímavý a netrpělivě očekávaný veletrh a s ním paralelně probíhající kongres – World of Photonics Congress – nepotřebují ani speciální zdůrazněnou propagaci. Technická veřejnost je už dlouhodobě očekává nejen jako zdroj nabídky technických informací a inovačních technologií, ale i jako nejvhodnější místo pro vzájemné konfrontace a mnohdy i sladění vlastních programů. Stačí si jen připomenout, kolik za poslední období vzniklo specializovaných laserových společností nebo klastrů – z mnoha jmenujme např. Francouzské laserové centrum pro výzkum jaderné syntézy Megajoule-Laser LMJ, kampus Digital Photonic Production v Cáchách, Josef Ressel-Zentrum na Fachhochschule ve Vorarlbergu nebo European XFEL v Hamburku – a veletrh se tak stává i vynikajícím místem vzájemného setkání a výměny názorů. Ani u nás nejsme s laserovou technikou nijak pozadu, speciální pracoviště jsou na našich vysokých školách a v AV ČR a rozbíhá se už i Mezinárodní laserové centrum ELI v Dolních Břežanech. Letošní mnichovský kongres bude mít skutečně hvězdné obsazení. Vystoupí tu i takové kapacity, jakými jsou např. prof. Theodor Hänsch, ředitel Max Planck Institutu pro kvantovou optiku v Garchingu u Mnichova, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 2005 a průkopník laserové spektroskopie, nebo profesor kvantové fyziky na Collège de France Serge Haroche, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 2012 v oboru vzájemného působení světla a hmoty. Veletrh Laser – World of Photonics doprovází tradičně i další rozsáhlý doprovodný vědeckotechnický program, dostupný všem návštěvníkům. Bude tomu tak i letos, akcí průběžně přibývá a upřesňují se některé termíny. Aktuální data ke všemu, co s veletrhem souvisí, jsou u nás trvale k dispozici prostřednictvím brněnské s. r. o. Expo-Consult + Service (www.expocs.cz), která mnichovské veletrhy v České republice zastupuje. /sch/