„Jak lze charakterizovat současnou pozici českého chemického průmyslu ve struktuře domácí ekonomiky,“ jsme se zeptali ředitele Svazu chemického průmyslu ČR Ing. Ladislava Nováka. Chemický průmysl patří mezi tři největší průmyslové sektory v ČR, počítáme-li všechny subsektory: rafinérie, petrochemii, chemii (včetně chemických specialit), farmaceutický průmysl, výrobu plastů a gumy, s ročními tržbami kolem 600 mld. Kč. Než toto číslo je možná důležitější jeho nezastupitelná úloha v dodavatelském řetězci. Je zásadním dodavatelem do mnoha navazujících sektorů: do automobilového a elektrotechnického průmyslu, do stavebnictví, potravinářství, zemědělství atd. Jak tuzemská chemie výrobně a odbytově obstojí v evropském a celosvětovém měřítku? Chemický průmysl v ČR zahrnuje prakticky celé portfolio. V rámci EU28 tvoří tržby chemického průmyslu ČR kolem 1,4 %. Nevypadá to jako ohromující číslo. Nicméně svědčí o vyspělosti průmyslu ČR a její chemické výroby. Ne nadarmo ČR patří mezi lídry v průmyslové výrobě EU28 s podílem kolem 35 % na HDP. Chemický průmysl k tomu významně přispívá. Přesto: co způsobuje dlouhodobé a bohužel stále stoupající saldo českého zahraničního obchodu s chemickými produkty? Rýsuje se v podmínkách oživující se české ekonomiky nějaké účinné řešení této situace do budoucna? Saldo je ovlivňováno cenami surovin, hlavně plynu a ropy. To jsou základní suroviny pro chemický průmysl, na něž umí průmysl reagovat vždy s určitým zpožděním. Ještě v nedávné době dosahovaly vysokých hodnot. Určitě si vybavíte, že barel ropy stál 100 a více USD. Dnes je situace diametrálně odlišná. Troufnu si tvrdit, že se saldo už ve výsledcích tohoto roku výrazně zlepší. Kromě toho, jsme dodavatelem do navazujících sektorů a ty jsou exportně extrémně úspěšné (hlavně automobilový a elektronický průmysl). Jednou ze základních podmínek pro růst konkurenceschopnosti libovolného odvětví (tedy i chemie) jsou promyšlené investice a efektivní výzkum a vývoj. Co je v obou těchto trendech pro českou chemii typické? Nelze než souhlasit. Investice jsou základ rozvoje a budoucí prosperity. Přejme si společně, aby naše firmy investovaly co nejvíce, protože (řečeno slovy klasika) „kdo chvíli stál, už stojí opodál…“. Potřeba investic v chemickém průmyslu je zásadní. Proto jako velmi pozitivní signál vnímám právě ohlášenou investici Unipetrolu do nové polyetylenové jednotky v hodnotě 8,5 mld. Kč. Věda a výzkum jsou živou vodou pro inovace, bez nichž není udržitelný rozvoj možný. Tady pořád máme určitý dluh. Jsou země (např. Izrael), které by mohly sloužit příkladem. Česká republika se svou tradicí a vědecko-výzkumným potenciálem nesmí zakrnět. Jde jen o nasměrování a správnou zpětnou vazbu. K tomu slouží i námi založené Technologické platformy SusChem (pro udržitelnou chemii) a Plasty, které mají pomoci provázání průmyslu a vědy a výzkumu. Jako příklad úspěšného vývoje může určitě sloužit celá oblast nanotechnologií. Moderní chemie klade stále vyšší nároky na odbornou připravenost a schopnosti lidí. Potýkají se i chemické provozy s nezájmem mladých lidí o možnost seberealizace právě v tomto oboru? Musím říci, že jsme, po mnoha letech, zaznamenali určitý posun a že mladí lidé opět projevují větší zájem o technické obory, včetně chemie. Průmysl má kvalifikovaných lidí stále málo. Snaží si je sám vychovávat. Také v propagaci výuky technických předmětů, včetně chemie, se hodně podařilo. Chtěl bych zmínit dvě aktivity: celostátní soutěž základních škol Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR, kterou náš svaz (ve spolupráci s firmami chemického průmyslu, chemickými středními školami a univerzitami) už po tři roky zastřešuje. Ve školním roce 2014–2015 se soutěže zúčastnilo více než 10 000 žáků. To pokládám za grandiózní úspěch. Další aktivitou, kterou chci ocenit, je Sektorová dohoda pro chemii. Odvinuli jsme ji v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávaní ve spolupráci s SPD ČR. Mladí lidé (zdá se) začínají chápat, že chemie jim může zajistit dobře placenou a perspektivní práci. Koneckonců, všechno do dvou molekul je fyzika, od dvou molekul výše pak chemie. Bez té není život… /wa/