„Asociace nanotechnologického průmyslu oslaví v lednu první rok své existence. Jak hodnotíte toto období z pohledu dalšího vývoje nanotechnologií v ČR? Čím už k tomu napomohla vámi řízená asociace samotná?“ zeptali jsme se Jiřího Kůse, předsedy výkonné rady Asociace nanotechnologického průmyslu ČR: Asociace nanotechnologického průmyslu ČR oficiálně vznikla zapsáním do spolkového rejstříku 7. ledna 2015. Fakticky byla založena zástupci 12 českých nanotechnologických firem I. valnou hromadou 27. listopadu 2014. Stanovila si dva hlavní cíle: popularizovat nanotechnologie a být subjektem, který bude reprezentovat zájmy českých nanotechnologických firem a stane se partnerem pro státní správu a další instituce. Jako nástroj zmíněné popularizace nanotechnologií jsme spustili projekt „Česko je nano“. Tento jednoduše zapamatovatelný slogan říká, že jsme malý (doslova nano-) stát, ale zároveň jsme jedním ze světových inkubátorů nanotechnologií. Nanotechnologie mají za sebou relativně krátkou historii. První nanotechnologická firma Zyvex byla založena až v roce 1997 v USA. A o pouhých sedm let později profesor Jirsák z Technické univerzity v Liberci a jeho vědecký tým vyvinuli (jako první na světě) stroj na průmyslovou výrobu nanovláken Nanospider. V současné době jsou v ČR asi čtyři desítky firem, které mají nanotechnologie jako svůj „core business“. Když to srovnáme s mnohem větším Německem, které se považuje za nanotechnologického lídra EU, tam je takových firem kolem tří set. V přepočtu na obyvatele jsme tedy na stejné úrovni a máme zároveň řadu světových patentů. Týká se to nejen výroby nanovláken, ale také řady dalších aplikací z oblasti zdravotnictví, ekologie, textilního průmyslu nebo energetiky. Čeští nanotechnologové dokážou mj. vyrobit pitnou vodu i z odpadu. Pražská firma VTI vytvořila zcela unikátní zařízení. Jejich technologie vyčistí pomocí nanofiltrace vodu od všech polutantů včetně radioaktivity i viru Ebola. Jako zdroj energie takové domácí čističky vody postačí jedna autobaterie nebo malý solární modul. Z veškeré odpadní vody se stane znovu voda pitná. Nanotechnologie pomáhají také alergikům. Český projekt „pureSPACE Solution“ je první koncept hypoalergenního interiéru na světě vytvořeného na bázi nanotechnologií pro hotel, domov, ordinace lékaře, školy, školky, wellness i fitness. Součástí projektu jsou antialergické lůžkoviny s nanovláknem nanoSPACE. Za velký problém alergiků se totiž považují roztoči. Vytvářejí své kolonie uvnitř peřin, polštářů a matrací a produkují alergeny, které vyvolávají alergické reakce v podobě kašle, ekzému nebo zánětů spojivek. Póry nanotextilie jsou však tak malé, že se jimi do lůžkovin nedostanou ani roztoči, ani molekuly jejich alergenů. Spánek alergika je pak klidný bez jakýchkoliv symptomů alergie. Další zajímavou aplikací a zároveň směrem, kam se bude v blízké budoucnosti ubírat medicína, je vytváření náhradních lidských orgánů. Česká nano3D tiskárna firmy IQ Structures postaví jemný skelet potřebného tvaru, kolem něhož kmenové buňky v laboratorních podmínkách dotvoří lidský orgán. Česká firma Nanopharma pomáhala v mezinárodním projektu vyvíjet umělý brzlík. Nanomedicína nabízí i další revoluční využití. Např. dopravu léku v nanotrubičce přímo k nemocné buňce. Nanovlákna také urychlují hojení ran. Vedle toho nanočástice čistí i vzduch. Nanočástice oxidu titanu v chytrém českém nátěru FN NANO pomocí slunečního záření nebo UV zářivky vyčistí vzduch od organických znečisťujících látek včetně virů a bakterií. Fotokatalytický nátěr zabraňuje také ukládání nečistot na fasádu. Domy vypadají stále jako nové. Kdybychom tyto chytré barvy použili na fasády všech domů v Praze, budeme mít nejčistější hlavní město na světě. Rád bych zmínil jeden z nejnovějších úspěchů české nanotechnologie. Jedná se o 3D nanobaterii HE3DA. Jsme na prahu nové průmyslové revoluce, která je o výrobě elektřiny z nefosilních zdrojů, o decentralizaci energetiky a autonomní elektromobilitě. Klíčová je v této nové ekonomice spolehlivá a cenově dostupná technologie pro uskladnění energie z obnovitelných zdrojů. 3D nanobaterie, vynález a patent české firmy HE3DA, je stoprocentně bezpečná, nemůže se přehřát ani explodovat. Umí se nabíjet i vybíjet mnohem rychleji než klasické baterie a je tak vhodná jako zásobárna velmi rychle dostupné energie v energetice i v elektromobilitě. V současné době je už otestován funkční prototyp baterie 1 kWh. V roce 2016 by se mohla rozběhnout její sériová produkce. Máme tedy světu co nabídnout. Nové technologie a materiály se stávají hybatelem ekonomiky XXI. století. Je to velká šance pro ČR. České průmyslové firmy už netřeba sáhodlouze seznamovat s fenoménem nanotechnologií, resp. s jejich přínosem pro další ekonomický růst. Co zatím brání extenzivnějšímu využívání výsledků základního výzkumu v tuzemské podnikové praxi? Jak už jsem uvedl, v ČR máme na to, jak jsme malá země, velký počet nanotechnologických firem už s finálními nanoprodukty. Naše asociace nesdružuje výzkumná pracoviště, ale právě průmyslové výrobce. Problém je jinde. Nanotechnologie je mladý obor, a jedná se proto převážně o malé a střední firmy s velkým inovačním potenciálem a dynamikou růstu, ale s nedostatečnými zdroji na jeho profinancování. Na standardní bankovní úvěry tyto firmy nedosáhnou. Pro banky představují rizikového klienta, který nesplňuje předepsané indexy ziskovosti a majetkového zajištění. Totéž platí i pro dotační programy typu OPPIK, INOSTART nebo HORIZONT 2020. Venture kapitál v České republice a obecně i v celé EU (na rozdíl od USA) zatím moc dobře nefunguje. Změnit by to u nás mělo připravované zřízení Národního inovačního fondu (NIF), nástupce původně zamýšleného Seed fondu. V následujících letech má do českých start-upů investovat 1,35 mld. Kč. To hodnotím pozitivně. Jako Asociace nanotechnologického průmyslu ČR jsme nabídli Ministerstvu průmyslu expertní pomoc pro vybírání projektů z nanotechnologické oblasti. České nanotechnologie jsou zajímavé nejenom pro konkrétní výrobní a obchodní subjekty, ale také pro zahraniční investory. Umíme potenciál tuzemských nanotechnologických subjektů dobře využívat i ve vztahu k nim? Podle mého názoru je povědomí o našich nanotechnologických firmách a inovativních projektech ve světě velmi malé. To pak souvisí i se zájmem potenciálních investorů. Právě projekt „Česko je nano“ (nebo „Czech is nano“ pro zahraničí) má ambici to změnit. První zkušenosti nám dávají za pravdu. V letošním roce jsme prezentovali české nanotechnologie mj. na hospodářském fóru v Hamburku, na světovém supersummitu Pigment&Colour v Praze, v Berlíně na mezinárodní konferenci Osteuropa Wirtschaftstag a v Bruselu jsme uspořádali sami za podpory agentury CZELO a DG Research konferenci Czech is nano. Všude jsme se setkali s velkým zájmem a navázali zajímavé kontakty, mezi nimiž jsou i potenciální investoři. Enormní zájem byl právě o již zmíněnou 3D nanobaterii nebo o chytré samočisticí nátěry s nanočásticemi. Ani česká věda, ani česká ekonomika nejsou a nemohou být izolovaný ostrov v dnešním globálním světě vědy a průmyslu. Nakolik mohou tuzemské nanotechnologie a jejich tvůrci napomoci k prohloubení našeho zapojení do mezinárodní dělby práce: ať už ve sféře výzkumu, anebo při ekonomicky efektivní exploataci nanoproduktů v evropském a celosvětovém měřítku? Kde dosud máme rezervy a jak je třeba postupně eliminovat? Přeshraniční spolupráce firem i výzkumu, zejména v prostoru EU, kam ČR patří, je důležitá. Je důležitá pro větší integraci Evropy a pro její konkurenceschopnost a ekonomickou sílu v rámci celosvětové ekonomiky. Chceme přece všichni žít v zemi a na kontinentu, kde se lidem dobře daří. Chceme to pro sebe i pro naše děti. Nanotechnologie a jejich rozvíjení v tom budou hrát důležitou roli. Pro ČR je nejdůležitějším zahraničním partnerem logicky sousední Německo. Žijeme po tisíciletí ve stejném kulturním a ekonomickém prostoru a Německo je bezesporu nejsilnější ekonomikou EU. Zároveň je jedním z nejsilnějších hráčů v celosvětovém měřítku. Potřebujeme tedy více česko-německých „nano“ projektů, společných firem a investic. Česká kreativita a schopnost improvizovat s německou precizností a schopností dotáhnout věci do nejmenšího detailu, to je přece ideální kombinace. Německo se pro nás může stát i bránou do USA a Asie. Tím ale samozřejmě nechci říct, že nemáme hledat přímo partnery v dalších zemích a kontinentech. „Česko je nano“ by mělo znít ve všech jazycích na všech kontinentech. /UAI/