Pokud analyzujeme dosažené výsledky a další perspektivy české a zahraniční metalurgie, určitě nelze pominout tuzemskou slévárenskou výrobu. V roce 2013 se v České republice vyrobilo celkem 408 358 t odlitků. Tato hodnota je velmi blízká roku 1993. Tehdy to bylo cca 406 000 t odlitků. Materiálová skladba je však diametrálně odlišná. Ve srovnání s rokem 2012 se jedná o 5% pokles. Co se týká tržeb, v hodnotovém vyjádření mírně rostly, a to o 3 % (na celkových cca 32 mld. Kč tržeb). Informace k aktuálnímu vývoji oboru u nás i ve světě poskytl redakcím časopisů Slévárenství a TECHNIK výkonný ředitel Svazu sléváren ČR Ing. Josef Hlavinka. Jak lze charakterizovat vývoj oboru i jednotlivých slévárenských výrob? České slévárenství za poslední čtvrtstoletí diametrálně změnilo svůj charakter. Operativní flexibilitou komerčně zaměřených sléváren došlo k výrazné diverzifikaci vyráběných materiálů. Naše země se již tak jednoznačně neorientuje pouze na odlitky ze slitin železa. Vyrovnání barev pomyslného grafického koláče bohužel ovlivňuje negativní trend poklesu zájmu o odlitky z LLG, a nikoliv růst objemů výroby ostatních materiálů. Na tento trend si do budoucna budeme muset zvyknout. Výkon sléváren České republiky se bude v absolutních hodnotách pohybovat kolem 400 000 t ročně. Obraty sléváren do budoucna porostou vzhledem k pozvolnému růstu surovin a energií. V nákladech se projeví i růst průměrné mzdy. Doufejme, že nárůst nákladových položek slévárny bude na druhé straně rozvahy kompenzovat prodejní cena vyráběných odlitků s vyšší přidanou hodnotou. Hlavním odbytištěm odlitků budou nadále evropské trhy. Jak si české slévárenství stojí zaměstnanecky? V roce 2013 zaměstnávalo cca 18 tisíc pracovníků. Ve srovnání s rokem 2008, kdy jich bylo cca 24 tisíc, to je pokles o čtvrtinu. Strukturu podle slévárenského zaměření dobře znázorňuje graf č. 1. Pokud se zaměříme na strukturu zaměstnanců průměrné české slévárny, graf č. 2 potvrzuje, že největší zájem je stále o zaměstnance dělnických profesí. Vzhledem k jejich průměrnému věku bude tlak na potřebu těchto pracovníků stále vyšší. Negativně působí i fluktuace zaměstnanců, která je vzhledem k náročnosti práce vysoká (15 %). Můžete jednotlivé výroby a trendy charakterizovat detailněji? Jak už jsem naznačil, slévárenská výroba se v roce 2013 pohybovala nad hranicí 400 000 t. Tabulka č. 1 uvádí celkově dosažené hodnoty. Vzhledem k tomu, že se nedají očekávat razantní změny, můžeme i do budoucna počítat s hodnotou, která bude oscilovat kolem 400 000 t celkové slévárenské výroby za rok. Podíl jednotlivých materiálů z celkového množství v letech 1993 a 2013 uvádějí grafy č. 3 a č. 4. Změna materiálového složení ve prospěch odlitků ze slitin neželezných kovů je markantní. Za cca 20 let se podíl neželezných kovů zvýšil téměř o 20 % (22 % + 4 %, oproti 6 % + 1 %). Zvyšující se konstrukční nároky u odlitků z litin avizuje rovněž 20% pokles u litiny s lupínkovým grafitem a 10% nárůst litiny s kuličkovým grafitem. Podíváme-li se na slévárenskou výrobu železných kovů v konkrétních číslech, dostáváme se na hodnotu 302 751 t odlitků, což je o zhruba 36 000 t více, než tomu bylo v roce 2010, kdy byla zaznamenána nejnižší hodnota v historii českého slévárenství. Jak vypadá aktuální situace u produkce odlitků? Skladba odlitků se v ČR pomalu mění ve prospěch neželezných kovů. Směr a zaměření udává taktovka obchodních partnerů z navazujících průmyslových odvětví v ČR i v zahraničí. Podruhé v historii ČR se dostáváme nad hodnotu 100 000 t odlitků z neželezných kovů. Co se týká ocelových odlitků, předchozí dobré časy s roční produkcí nad 100 000 t se v blízké době očekávat nedají. Reálnější je hodnota, která bude oscilovat kolem 80 000 t odlitků za rok. Firmy zaznamenaly rapidní pokles zájmu o odlitky z LLG. Jestliže ještě v roce 2006 atakovala hodnota výroby LLG hodnotu 300 000 t, v roce 2010 se snížila na polovinu. Ani v následujícím období se nedá očekávat výrazná změna. Výroba LLG se bude pohybovat v pásmu od 150 do 200 000 t ročně. Vliv na pokles poptávky o LLG má i růst zájmu o odlitky z LKG. Za poslední desetiletí se ustálil na hodnotě cca 50 000 t ročně. Lze sumarizovat vývoj odlitků ze slitin neželezných kovů, řekněme v horizontu posledních deseti či patnácti let? Určitě. Roste hlavně poptávka po odlitcích ze slitin Al, a to se zaváděním nových výrobních technologií (KIS-technology) pro automobilový průmysl. Jedná se o tlakové odlitky konstrukčních platforem karoserií automobilů (dveře, podběhy, sloupky). Tento trend lze očekávat i v následujícím období. Zaměříme-li se na ostatní neželezné kovy, jedná se o odlitky převážně ze slitin mědi. Od roku 2003 do roku 2013 vzrostla výroba takřka pětinásobně, a to z 3 888 t na nynějších 17 482 t. Ani tato hodnota zřejmě nebude konečná. I v následujících letech se dá odhadovat trend stále rostoucích poptávek. Nežijeme izolovaně od ostatního světa: jak se situace vyvíjí u předních slévárenských producentů v Evropě? I oni se museli vyrovnat s řadou dopadů globální krize. Soudě z údajů CAEF (Evropské slévárenské asociace), evropským lídrem v produkci odlitků zůstává Německo s celkovou výrobou přesahující 5 mil. t odlitků. Měsíční hodnota výroby této země tedy odpovídá celkové roční produkci odlitků v ČR. S velkým odstupem následuje Itálie, Francie, Turecko, Polsko a Španělsko. ČR je srovnatelná s produkcí Velké Británie a zaujímá na pomyslném žebříčku 8. místo. Postavení jednotlivých zemí v podílu železných odlitků na celkovou produkci EU je obdobné: evropskou jedničkou je opět SRN. Obecně má výroba odlitků ze slitin železa klesající tendenci. Celková produkce EU ve výši 9 330 000 t znamenala pokles o cca 2 %. Pokles o 4 % v hodnotovém vyjádření znamená enormní tlak na snižování ceny odlitků. Co se týče odlitků ze slitin neželezných kovů, země Evropy můžeme rozdělit do čtyř skupin. V čele je silný tandem Německo a Itálie s 850–1 000 000 t odlitků. S odstupem následují Polsko, Francie a Turecko (350– 400 tis. t) před „stotisícovými“ producenty, jako jsou Rakousko, Španělsko, Velká Británie, Maďarsko a ČR. Zbylé porovnávané země vykazují produkci pod 50 000 t ročně. Celková výroba 2 862 000 t znamenala nárůst výroby o 3,3 % v objemovém vyjádření a jde ruku v ruce s 3,5% růstem v hodnotovém vyjádření. Ani zde není vyvíjen tlak na cenu. Odlitky nacházejí dobré uplatnění, zejména v automobilovém průmyslu. A jak to aktuálně vypadá za evropskými „humny“? Převálcují evropské producenty jejich zámořští konkurenti? Evropa bude udržovat stejný výkon jako doposud. Z industriálních opatření zaváděných v USA bude profitovat skupina NAFTA (země severoamerické aliance), především Mexiko. Na světovém trhu stále poroste podíl Číny a Indie. Růst výroby se dá očekávat v zemích východní Evropy a v Turecku. Země západní Evropy si budou udržovat přibližně stejné objemy výroby. Stimulátorem výroby bude nadále Německo a Itálie. Evropa bude rozšiřovat výrobu. Obdobně jako v případě odlitků ze slitin železných kovů bude pozitivní tempo růstu v zemích NAFTA (země severoamerické aliance). V Asii bude udávat tempo Čína. Výhled do 2018 se dá označit jako globální růst potřeby odlitků. Výkonovým parametrem bude jako doposud automobilový průmysl, resp. výroba dopravních prostředků. Toto odvětví bude aktivovat potřeby v navazujících odvětvích, jako jsou strojírenství, chemický průmysl a energetika. Ve stavebnictví lze očekávat investice do infrastruktury, a to nejen v Evropě a Americe, ale i na rozvíjejících se trzích Asie. /lav/