Český statistický úřad (ČSÚ) v závěru letošního dubna opět zveřejnil výsledky svého celoročního šetření v oblasti používání ICT technologií na území ČR. S využitím statistik Eurostatu pak tento přehled skýtá i možnost celoevropského srovnání. Součástí tohoto šetření, prováděného od roku 2002, je i rozvoj ICT v podnikatelském sektoru. Jak si tedy v tomto ohledu Česká republika stojí? Podle průzkumu ČSÚ bylo v loňském roce připojeno k internetu (smluvně deklarovaná rychlost downloadu 2 Mb.s-1 a vyšší) 93,8 % českých firem (s 10 a více zaměstnanci). K tzv. vysokorychlostnímu internetu, tedy internetu o rychlosti 30 Mb.s-1 a vyšší, resp. 100 Mb.s-1 a vyšší, bylo připojeno 19,2 %, resp. 7,5 % firem. Z velkých podniků (s 250 a více zaměstnanci) se jednalo o pětinu podniků (19,1 %). V celoevropském srovnání v tomto ohledu za internetově nejrozvinutějšími zeměmi značně zaostáváme. Žebříčku dominují skandinávské země Dánsko (55 % podniků s internetem o rychlosti alespoň 30 Mb.s-1, resp. 26 % podniků s minimálně 100 Mb.s-1) a Švédsko (49 %, resp. 27 %), následuje Nizozemsko (48 %, resp. 20 %), Litva (48 %, resp. 21 %), Belgie (45 %, resp. 18 %). Průměr zemí EU28 činí 27 %, resp. 11 %, přičemž nad těmito hodnotami se nacházejí i Bulharsko či Rumunsko. Pod průměrem jsou ale třeba také Velká Británie (25 %, resp. 8 %) a Francie (21 %, resp. 9 %). Česká republika je s 19, 2 %, resp. 7,5 % v těsném závěsu za Slovenskem (21 %, resp. 10 %) a Polskem (21 %, resp. 8 %) a těsně před Chorvatskem (18 %, resp. 6 %), celkově pátá od konce. Připojení podniků je již téměř stoprocentní Z hlediska odvětví se vysokorychlostní internet využívá nejvíce v telekomunikacích (62,4 %), při audiovideo činnostech a ve vydavatelstvích (28,1 %), v IT (24,5 %) a v bankovním sektoru (19,7 %), nejméně naopak v pohostinství, dopravě a logistice. Disponovalo-li v roce 2003 pouze 8 % podniků internetem rychlejším než 2 Mb.s-1, pak v roce 2009 jich bylo již 73 % a loni 98 % (zde bez ohledu na počet zaměstnanců). Co se týká přenosových technologií, tak 66 % podniků používá xDSL, 59 % bezdrátové Wi-Fi, 31 % mobilní připojení, 14 % pronajatý digitální okruh a 13 % optický kabel. Vlastní webové stránky má v česku 82,7 % podniků, což je v porovnání s rokem 2000 více než dvojnásobek. Z nich pak 35 % nabízí i cizojazyčnou verzi. Z hlediska oborového zaměření působí nejvíce firem s vlastní webovou prezentací v sektoru ubytování (98,1 %), v oblasti audiovideo a vydavatelství (98 %), v telekomunikacích (97,5 %), v cestovním ruchu (cestovní agentury a kanceláře, 96,6 %) a v oblasti IT (95,3 %). V této kategorii se Česko nachází nad průměrem evropské osmadvacítky (75 % firem má svůj web, 17 % umožňuje učinit online objednávku) a společně s Nizozemskem má dokonce největší podíl firem umožňujících provést objednávku online: 35 %. Na první příčce je Finsko (95 %, 20 %), následováno dalšími skandinávskými zeměmi: Dánskem (92 %, 30 %) a Švédskem (90 %, 34 %). Pod evropským průměrem jsou v této kategorii například Irsko (75 %, 24 %), Španělsko (75 %, 14 %), Itálie (71 %, 13 %) či Francie (67 %, 17 %). Sociální média v loňském roce v ČR používalo 24,9 % firem, z toho 23,5 % sociální sítě (např. Facebook) a 4,6 % podnikové blogy (např. Twitter). Nejvíce s tímto nástrojem celkem pochopitelně pracují cestovní agentury a kanceláře (72,9 %) a rovněž firmy působící v oblasti audiovideo a vydavatelství (71,6 %). V Evropě však v tomto ohledu Česko zcela propadá, nachází se totiž v žebříčku až na třetím místě od konce (před Rumunskem a posledním Polskem). Ve firemním prostřední se sociální sítě nejvíce uplatňují na Maltě (71 %), kterou následuje Irsko (62 %), Nizozemsko (61 %) a Kypr (56 %). Elektronické nákupy jsou v oblibě V roce 2014 provedlo v ČR alespoň jeden elektronický nákup 56 % podniků. Tento údaj v čase kontinuálně roste – v roce 2010 to bylo 42 % firem, o dva roky později 49 %. Z malých podniků využívá tohoto nástroje 53 %, mezi velkými firmami je to 73 %. V celé Evropě se elektronické nakupování zatím nejvíce prosadilo v Dánsku, kde je používá 72 % firem, následuje Rakousko (68 %) a Česká republika. Evropský průměr je 40 %. Nejméně se tento nástroj uplatňuje v Řecku, kde s ním pracuje pouze 11 % podniků. I v oblasti elektronického prodeje se Česko v roce 2014 s 25% podílem nacházelo v celoevropském srovnání na přední příčce (bylo šesté). Žebříček vedlo Irsko (32 %) před Švédskem (28 %) a Dánskem (27 %). I v této oblasti bylo na posledním místě Řecko. Z hlediska podílu elektronických prodejů v zemích EU bylo Česko v roce 2014 dokonce na druhém místě s 30 % (na prvním místě bylo Irsko s 37 %, třetí Lucembursko s 23 %). Softwarové aplikace ERP (Enterprise Resource Planning) mělo loni v ČR nainstalováno 30,3 % firem, CRM (Customer Relationship Management) 22,6 % a SCM (Supply Chain Management) pouze 1,9 %, což jsou v rámci Evropy podprůměrné hodnoty. Nejvíce jsou tyto softwarové aplikace oblíbené v Německu, Belgii, Dánsku a Nizozemsku, žebříček uzavírá překvapivě Velká Británie a Maďarsko s Lotyšskem. Přenosná elektronická zařízení používá v rámci svých pracovních povinností 12,5 % zaměstnanců. Počítač s přístupem na internet má k dispozici 38 % zaměstnanců. Zde jsme v porovnání s Evropou opět výrazně pod průměrem. V průměrném evropském podniku je 49 % zaměstnanců připojených k internetu, z toho 20 % se připojuje prostřednictvím mobilních zařízení. Česká republika se nalézá až na pátém místě od konce. Žebříčku s přehledem vévodí Skandinávie: Švédsko (72 %, 45%), Dánsko (71 %, 43 %) a Finsko (70 %, 38%). /pj/