Výzkum a vývoj, jako součást vědy a technologií, představují hybný prvek ekonomického růstu, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, udržitelného rozvoje. Charakterizují rovněž prestiž dané země a koncentrují ve svých řadách intelektuální špičku národa a vědomostní kapacity. Snahou každé země by měla být stabilizace a rozvoj těchto rezerv. Kultivace je obtížná a dlouhodobá záležitost, ale úpadek může přijít ze dne na den. Pečujme a chraňme si proto kromě jiných záležitostí i tuto sféru. Základní výzkum je experimentální a teoretická práce zaměřená na získávání nových poznatků a vědomostí, aniž by se zabývala otázkami jejich využití. Základní výzkum byl vždy hybnou silou pokroku a postavil první schůdky pro další vědeckou činnost. Na jeho základě vznikly obory, jako jsou chemie, genetické inženýrství, jaderná fyzika, kosmický výzkum apod. Aplikovaný – cílený – výzkum zahrnuje experimentální a teoretické práce k získání nových poznatků zaměřených na vývoj nových výrobků nebo zdokonalení stávajících. Stanovuje si specifické, konkrétní a předem určené cíle využití. Experimentální výzkum a vývoj představuje systematickou tvůrčí práci s cílem nalézt nové možnosti využití vědeckých, technologických a obchodních poznatků pro návrh zcela nových výrobků nebo jejich podstatnou kvalitativní změnu. V posledních letech se stále častěji objevuje pojem velký výzkum. Jde o výzkum, který se realizuje na velkých, nákladných vědeckých zařízeních (urychlovače jaderných částí, speciální oceánografická plavidla, umělá kosmická tělesa apod.), a o výzkum dlouhodobý, finančně náročný a vyžadující spolupráci mnoha vědeckých pracovišť (např. výzkum lidského genomu, výzkum mozkové činnosti atd.). Co je výzkumná organizace? Výzkumná organizace je právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, jejímž hlavním účelem je provádět základní či aplikovaný výzkum a šířit nabyté výsledky a poznatky prostřednictvím výuky, publikováním nebo transferem technologií. Zisk vzešlý z této činnosti se zpětně investuje a k výsledkům výzkumu nemají přednostní přístup subjekty provádějící ekonomickou činnost spočívající v nabídce zboží nebo služeb, které by na ni mohly uplatňovat vliv, pokud není smluvně stanoveno jinak. ČR disponuje celou řadou kvalitních výzkumných pracovišť, která dosahují úspěchů srovnatelných se světovou špičkou, ale v důsledku celé řady příčin nedochází k jejich optimálnímu využívání. K důvodům patří nekvalitní komunikace a nejasná pravidla využívání výsledků výzkumu. V České republice existují v zásadě dvě nejsilnější centra vědy a výzkumu – vysoké školy a Akademie věd ČR. Částečně této situaci napomáhá budování center, která by měla s komercializací výsledků vědy a výzkumu napomáhat a být pro externí subjekty kontaktním bodem. V posledních letech tak vznikla s využitím veřejných prostředků poměrně rozsáhlá inovační síť inkubátorů, technologických parků, inovačních center a uskupení, klastrů a technologických platforem. Tato tendence není v zásadě špatná, ale ukazuje se, že centra, jejichž existence je založena převážně na financování ze zdrojů EU, nestojí na příliš pevných základech a jejich budoucnost může být ohrožena. Financování výzkumu a vývoje Peníze „na vědu“ pro výzkumné instituce lze rozdělit na „institucionální podporu“ sloužící udržení jejich základního chodu a „účelové financování“, které výběrovým způsobem podporu rozděluje ke konkrétním projektům. V České republice se tímto zabývají následující agentury: Grantová agentura České republiky (GA ČR) je organizační složkou státu, jejímž posláním je účelovou formou podporovat základní výzkum, a to výhradně z veřejných prostředků. Jde o jedinou instituci tohoto typu a s tímto posláním v ČR. Při své činnosti se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, a je samostatnou účetní jednotkou. Hospodaří tedy samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými státním rozpočtem. Technologická agentura České republiky (TA ČR) je organizační složkou státu, která byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. TA ČR centralizuje státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje. Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky (AZV ČR) je organizační složkou státu v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. Je samostatnou účetní jednotkou a jejím základním účelem je podpora aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Financování vědy a výzkumu privátní sférou zatím funguje jen omezeně. Vědci mohou získat pro svou práci peníze i z evropských a jiných zahraničních fondů. Převážnou částí finančních zdrojů veřejných vysokých škol a výzkumných organizací jsou prostředky ze státního rozpočtu a dotace na podporu výzkumu a vývoje. Tyto finance a dotace by se však neměly dostávat do komerčního prostoru a představovat pro určité subjekty nepřímou podporu. Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací jako legislativní opora uvádí postupy pro nakládání s duševním vlastnictvím v rámci výzkumu na zakázku. Vztahy mezi výzkumnými organizacemi a podniky by měly být založeny na tržních vztazích a obchodní transakce realizovány za obvyklé ceny. V současné době se stále častěji řeší otázky spojené s vlastnictvím předmětů nehmotné povahy, které byly vytvořeny za podpory veřejných prostředků. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací č. 211/2009 Sb. vymezuje práva a povinnosti právnických i fyzických osob, organizačních složek státu, jednotek Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, které se aktivně zapojují do výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných z veřejných zdrojů. Na základě tohoto zákona příjemce finanční podpory na řešení výzkumného úkolu uzavírá s uživatelem výsledků smlouvu, ve které jsou stanovena vlastnická a uživatelská práva výsledků. Rozdělování prostředků na vědu a výzkum nelze oddělit od hodnocení výsledků. Metodika hodnocení vědy není ovšem po řadu let ustálená a byla dosud ohniskem konfliktů jak odborných, tak politických. Například profesor Šedo, děkan 1. LF UK, na konferenci, která se v létě 2015 zabývala financováním vědy, uvedl: „V podmínkách naší politické kultury je naprosto zásadní zohledňovat v hodnocení výsledků měřitelná a doložitelná kritéria a vyvážit je tak, aby nevedla k účelové produkci výstupů pro výstupy.“ Zatím se nedaří hodnotit ani podle současné a vládou schválené Metodiky 2013. Údaje za období 2009–2013 totiž stále ještě nebyly zpracovány, protože se dosud nepodařilo vybrat firmu, která by se toho ujala. Aktuální situace není optimální Na základě rozboru stavu výzkumu, vývoje a inovací v roce 2014 byla zjištěna řada nedostatků. Jmenujme alespoň některé podstatné záležitosti: roztříštěnost, nízká efektivita, mizivá spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a soukromými podniky, nejasná finanční budoucnost po skončení přílivu peněz ze strukturálních fondů v roce 2023, nedostatečný podíl ČR na mezinárodních patentových přihláškách, nedostatečná perspektiva pro kvalitní pracovní sílu, neujasněný systém hodnocení výsledků výzkumné činnosti a na to navazující přidělování prostředků. Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) jako odborný a poradní orgán vlády České republiky proto na zasedání dne 30. října 2015 shrnula připomínky k chystanému věcnému záměru zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Většina záležitostí se týkala hodnocení výzkumných organizací a také kompetencí plánovaného ministerstva pro výzkum a vývoj. Jelikož nedostatečná koordinovanost vedení výzkumu a vývoje v ČR je signifikantní, nový zákon počítá se vznikem Ministerstva pro výzkum a vývoj, které by se stalo ústředním správním orgánem pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací. Mezi hlavní úkoly nového ministerstva by patřila příprava rozpočtu a legislativy výzkumu, vývoje a inovací a zajišťování mezinárodní spolupráce ve vědě. Pod MVV by byly zařazeny také Technologická a Grantová agentura České republiky, ovšem pouze ve věcech rozpočtu, nikoliv ve věcech rozhodování o poskytování podpory. Další výrazná změna by se týkala financování, kdy návrh výdajů státního rozpočtu by obsahoval i dlouhodobý výhled na sedm let, aby bylo možno v této oblasti lépe plánovat. Výzkumné organizace pak budou získávat podporu na pět let na základě smluv. Celá záležitost je mnohem komplikovanější a vyžaduje pečlivou analýzu. Někdy však jednoduchá a pragmatická řešení pomohou více než tisíc slov, vyhlášek a zákonů. /is/