„Aktivní vědecko-technická politika na úrovni státu, výzkumných organizací, vysokých škol i firem je nemyslitelná bez promyšlené ochrany průmyslového vlastnictví. Jakými nástroji k tomu napomáhá ÚPV?“ otázali jsme se předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Mgr. Ing. Josefa Kratochvíla: Úřad průmyslového vlastnictví ve smyslu své zákonné působnosti rozhoduje o poskytování právní ochrany, zejména na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky. Vede rejstříky o předmětech průmyslových práv a řeší sporné a odvolací případy. Kromě toho vytváří databáze tzv. patentových informací a umožňuje k nim přístup, zejména elektronickou formou. Neméně významná je péče Úřadu o zvyšování povědomí o přínosech a optimálních způsobech využívání systému ochrany průmyslového vlastnictví k podpoře podnikání a konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací. Otevřená (na exportu svých produktů závislá) ekonomika, jakou naše republika je, nemá v zásadě na výběr než se stát alespoň v některých oborech konkurenceschopnou. A to bez aktivního přístupu k systému průmyslových práv půjde jen stěží. Samozřejmě, někdo může namítnout, že např. výrobci generik mohou žít i bez vlastních patentových práv. Ano, ale to je spíše výjimka potvrzující pravidlo. Úřad tak může naší konkurenceschopnosti přispět především kvalitními produkty své práce, tj. kvalifikovanými, přesvědčivými a včasnými rozhodnutími o jednotlivých titulech průmyslových práv a svým proaktivním přístupem k odborné veřejnosti. Mezi významné aktivity Úřadu patří zapojení do spolupráce s dalšími mezinárodními, evropskými a národními úřady průmyslového vlastnictví. Pro lepší orientaci: kolik bylo u nás vloni zaregistrováno vynálezů, patentů, průmyslových a užitných vzorů a ochranných známek? Které z nich považujete pro další rozvoj české ekonomiky za mimořádně zajímavé? V roce 2015 bylo podáno 952 přihlášek vynálezů, 1 446 přihlášek užitných vzorů, 352 přihlášek průmyslových vzorů a 10 394 přihlášek ochranných známek. Ve srovnání s předchozími lety nedošlo k nějakému významnému posunu, a to v obou směrech. V případě přihlášek vynálezů dochází k jejich zveřejnění až po 18 měsících ode dne přihlášení, takže o jejich předmětech ještě hovořit nemohu. Nicméně, drtivá většina z nich se týká dílčích zdokonalení stávajícího stavu techniky a jejich „mimořádná zajímavost“ se tak může projevit až s určitým časovým odstupem, po jejich případném komerčním uplatnění. ČR je pevnou součástí struktur EU28 a konkrétní vědecko-výzkumné a výrobní subjekty se aktivně zapojily do mezinárodních kooperačních vazeb. Jaké nároky tyto skutečnosti kladou na ÚPV? Činnost Úřadu jak na národní, tak na mezinárodní úrovni je natolik pestrá a bohatá, že lze zmínit jen několik nejvýznamnějších úkolů, zejména těch, jejichž realizace významně rozšíří a zefektivní možnosti v zajišťování ochrany předmětů práv průmyslových jak na národní, tak na mezinárodní úrovni a nepřímo přispěje i k posílení konkurenceschopnosti našich produktů i technologií ve světě. Žijeme v době, v níž se inovace staly ústředním prvkem ekonomiky a schopnosti společnosti odpovídat na nové výzvy. A průmyslové vlastnictví je, jak známo, nepostradatelnou součástí tohoto vývoje. Např. v oblasti patentového práva finišují práce na tzv. patentovém balíčku. Tento systém naváže na již existující evropský patent. S jeho přispěním naši přihlašovatelé budou mít další možnost, jak efektivně zajistit ochranu svých vynálezů v rámci EU. Dalším významným krokem, který přihlašovatelům významně usnadní zajištění ochrany jejich vynálezů (tentokráte ve světovém měřítku), je připravovaná Dohoda o Visegrádském patentovém institutu. Strategickým cílem této dohody je podpora inovací a mezinárodní konkurenceschopnosti ve státech střední a východní Evropy. V oblasti třídění vynálezů budou podniknuty kroky ke sjednocení zatřiďovací praxe s praxí předních světových úřadů při používání Cooperative Patent Classification, aby takto zatříděné národní dokumenty byly lépe vyhledatelné v zahraničních databázích a kompatibilní s ostatními zahraničními dokumenty. Uživatelé tím snadněji získají informace o světovém stavu techniky. V oblasti známkového práva pak jedním z hlavních cílů Úřadu (ve spolupráci s dalšími zainteresovanými subjekty na mezinárodní i evropské úrovni) je tento systém právní ochrany posilovat. Zároveň také zjednodušit a harmonizovat podmínky i postupy, jak takové ochrany dosáhnout. Přispěje k tomu rovněž probíhající legislativní proces na evropské úrovni, na němž participují i zástupci Úřadu. V oblasti zvyšování povědomí o průmyslových právech bude Úřad v rámci úkolů vyplývajících z Národního programu reforem (NPR) ČR 2012, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období let 2012–2020 a navazující Národní inovační strategie ČR i nadále podporovat spolupráci s podnikatelskými inkubátory, inovačními centry, vědecko-technologickými parky, centry pro transfer technologií a dalšími subjekty, zejména při zvyšování informovanosti podnikatelů o podmínkách, přínosech a možnostech získávání ochrany duševního vlastnictví. Vraťme se ještě k Dohodě o Visegrádském patentovém institutu. Co přinese zainteresovanému českému průmyslu a výzkumu? Nakolik se tím prohloubí stávající ochrana patentů a technických inovací v zahraničí? Jak jsem již uvedl, Visegrádský patentový institut (VPI), který zahájí svoji činnost 1. července t. r., je výsledkem spolupráce národních úřadů průmyslového vlastnictví států Visegrádské skupiny. Jeho vznik je dalším opatřením na podporu inovací a posílení konkurenceschopnosti firem v regionu. VPI bude působit jako orgán pro mezinárodní rešerši a mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Smluvní státy Visegrádské skupiny tak budou prostřednictvím VPI v rámci svých kapacit nově zajišťovat mezinárodní rešeršní služby a mezinárodní předběžný průzkum na vynálezy, které budou přihlašovány podle PCT. Činnost VPI významně pomůže českému průmyslu, výzkumu a vývoji s ochranou technických inovací v zahraničí. Předpokládá se snížení nákladů cca o 25 % u přihlašovatelů – právnických osob a cca o 37 % u přihlašovatelů – fyzických osob. Další výhodou pro české přihlašovatele bude možnost využít informační podporu našeho Úřadu a komunikaci v českém jazyce, neboť VPI, jehož úkoly budou provádět národní úřady průmyslového vlastnictví smluvních států, bude pracovat i v jazycích těchto smluvních států. To znamená, že český přihlašovatel bude moci v záležitostech své mezinárodní patentové přihlášky a zprávy o mezinárodní rešerši, kterou bude provádět náš Úřad, jednat v českém jazyce. Pro náš úřad jde o výzvu, neboť jeho produkty (tj. mezinárodní rešerše a zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu) musejí vyhovovat přísným světovým standardům a budou porovnávány co do kvality s analogickými produkty, např. Evropského patentového úřadu. To bude klást vysoké nároky na patentové examinátory našeho úřadu. Na nejednom vědeckém i průmyslovém fóru se setkáváme s názorem, že péče některých firem, ústavů a škol o právní ochranu nových vědecko-technických poznatků a inovací je nedostačující. Podle vašeho mínění: je tato skepse na místě, anebo se už daří některé prohřešky minulosti postupně zlepšovat? Příčin, proč je ochrana průmyslového vlastnictví u nás nedoceněna, je celá řada. Za hlavní považuji nedostatečné povědomí o výhodách (zvláště finančních), které optimální používání zejména patentového systému může přinést přihlašovateli. Naši podnikatelé, manažeři, vývojáři a výzkumní pracovníci sice mnohé slyšeli o vysokých nákladech a o špatné vymahatelnosti patentů, méně však vědí o způsobech, jimiž mohou z využití patentového systému naopak získat nemalé peníze. V poslední době se však situace zlepšuje, zejména v akademické sféře, kde se využívání ochrany průmyslových práv dostalo mezi kritéria hodnocení její úspěšnosti. /lav/