„Na XLVII. zasedání Akademického sněmu AV ČR jste detailně analyzoval aktivity řady pracovišť AV ČR v uplynulém roce 2015. Kterých výsledků si ceníte nejvíce?“ tímto dotazem jsme zahájili rozhovor s předsedou AV ČR p. prof. Jiřím Drahošem, DrSc.: Podařilo se nám dosáhnout řady významných vědeckých výsledků, a to napříč jednotlivými vědními oblastmi. Ty aktuální jsou pravidelně zveřejňovány na našich webových stránkách. Zmíním proto jen dva příklady z medicíny. Ve spolupráci s komerčním partnerem se nám podařilo vytvořit vakcínu proti lymeské borelióze, která bude určena jak lidským, tak zvířecím pacientům. Unikátnost vakcíny je dána tím, že působí na širokou škálu borelií, jež jsou hlavními původci onemocnění. Dále bylo dosaženo významného pokroku ve vývoji cíleně směrovaných polymerních terapeutik, která mohou být využita v terapii nádorů. Výsledky získané ve spolupráci s pracovišti v Japonsku při léčbě pacientů v terminálních stadiích nádorového onemocnění ukazují, že polymerní terapeutika mají vysokou protinádorovou účinnost vedoucí k likvidaci metastázujících nádorů, a současně se neprojevují žádné vedlejší účinky léčby. Uvedené příklady (ale i řada dalších výsledků) jasně dokládají, že na dnešních a zítřejších objevech základního a aplikovaného výzkumu závisí kvalita života našich občanů v příštích letech a desetiletích. Tuzemská pracoviště základního výzkumu získala v posledním období řadu věcných impulzů, ale i materiálních prostředků pro spolupráci s partnerskými institucemi v zemích EU28 i v zámoří. Jak tuto šanci využívají? Díky Operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace, do něhož se zapojila i mnohá naše pracoviště, se v ČR postupně uvádí do provozu celá řada nových vědeckých center. Za AV ČR bych zmínil projekt BIOCEV (Biotechnologické a biomedicínské centrum AV ČR a UK ve Vestci) a projekt ELI (obří laser v Dolních Břežanech), který má být dokončen v prosinci 2017. Jsem přesvědčen, že oba projekty budou atraktivní platformou nejen pro posílení mezinárodní spolupráce, ale (což považuji za neméně důležité) přispějí i k výchově nové generace badatelů a technologických specialistů. ELI bude navíc po dokončení představovat soustavu „superlaserů“ s jedinečnými parametry, jež nyní nejsou dostupné nikde na světě, a která bude k dispozici celosvětové vědecké komunitě. ČR se tak stane hostitelskou zemí špičkového mezinárodního výzkumu, což k nám perspektivně přiláká další investice do vyspělých technologií s vysokou přidanou hodnotou. Nejde tedy jen o prestiž ve vědeckém světě, ale zejména (a především) o posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR zajišťujícího jak růst a konkurenceschopnost, tak nová pracovní místa, která tyto špičkové výzkumné projekty do okolí metropole přinesou. V ČR byla přijata nová Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016– 2020 s výhledem do roku 2025. Nakolik budou využity první poznatky z realizace Strategie AV21? Předpokládáme, že nejdříve koordinátoři jednotlivých výzkumných programů připraví stručný materiál shrnující jejich výsledky a zkušenosti z prvního roku fungování strategie. Za důležitý pozitivní aspekt Strategie AV21 však považuji, že umožňuje propojit nejen ústavy AV ČR, ale i jednotlivé týmy a obory, odborníky z vysokých škol, průmyslu a státní správy. To odpovídá i jedné z priorit Národní politiky, jejímž cílem bude mj. posílit dlouhodobá strategická partnerství mezi soukromým sektorem a výzkumnými organizacemi. Zdůrazňuji, že AV ČR je připravena k diskusi se všemi aktéry systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR o nových možných formách spolupráce, které realizace této strategie nabízí. Pozastavme se ještě u šance využít Strategii AV21 jako vhodnou platformu, jak propojit nejenom ústavy AV ČR, ale i jednotlivé týmy a obory, odborníky z vysokých škol s představiteli průmyslu a státní správy, resp. jak maximálně zkrátit a zefektivnit realizaci výstupů základního výzkumu do praxe. Nakolik se to podle vás podařilo a daří? Budou do budoucna zapotřebí nějaké korekce? S projektem Strategie AV21 jsme přišli na začátku roku 2014 a položili jsme si otázku, co může AV ČR nabídnout společnosti. Strategie má motto „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Výsledkem interdisciplinárních programů (je jich nyní celkem 15, přičemž nejnovější se týká problematiky migrace) nemají být citace ve špičkových časopisech jako Nature nebo Science, ale primárně společné patenty a technologie s firmami na jedné straně a školení, semináře a expertizy pro zákonodárnou a exekutivní sféru na straně druhé. Vnímáme to jako jednu z přelomových událostí v činnosti naší instituce. Uvědomili jsme si, že ve výzkumu dosahujeme velmi slušných výsledků. Proč ale nejít dál a řadu z nich nedotáhnout do společensky užitečného stadia? Rád konstatuji, že Strategie AV21 byla velmi dobře přijata průmyslem i politickou sférou a v jejím rámci spolupracujeme i s řadou vysokých škol. Pokud jde o příp. korekce strategie, do budoucna neočekáváme nějaké významnější změny. Jde o platformu, která je od počátku koncipována jako maximálně otevřená a výrazně interdisciplinární. Jedním z exaktních nástrojů optimalizace vědecké práce a kooperace pracovišť AV ČR s výrobní a řídicí sférou se má stát Centrum transferu technologií AV ČR. Jaké konkrétní úkoly mu chcete vdechnout do vínku? Ano, v souvislosti s realizací Strategie AV21 jsme od 1. ledna letošního roku zřídili Centrum transferu technologií AV ČR. Jeho hlavním úkolem bude poskytovat výzkumníkům z ústavů expertní konzultace, koordinovat činnosti a zajišťovat podmínky ke vzájemnému sdílení informací v této důležité oblasti. Jsem přesvědčen, že centrum umožní dále posílit roli AV ČR jako instituce, která věnuje systematickou a koncepční pozornost zprostředkování vědění společnosti ve smyslu zásady Theoria cum Praxi. TECHNICKÝ TÝDENÍK jste upozornil na přetrvávající potíže s financováním české vědy, a to nejenom u nově vznikajících vědeckých center. Jak se vedení AV ČR podařilo uplatnit požadavky na objem prostředků pro výzkum, vývoj a inovace na rok 2016? Je letošní prorůstová varianta jednorázovým úspěchem AV ČR v rámci státního rozpočtu ČR, anebo ji lze považovat za inspirativní příslib i pro zbytek dekády? Jsem velmi rád, že se nakonec podařilo dosáhnout schválení prorůstové varianty rozpočtu, která pro AV ČR znamená meziroční navýšení výdajů ze státního rozpočtu o 307 mil. Kč. Rád bych v této souvislosti ocenil zodpovědný přístup pana vicepremiéra P. Bělobrádka a dalších členů vlády k problematice vědy v ČR. Jistě nejen za sebe chci vyjádřit naději, že i v dalších letech se podaří udržet nastoupený trend tak, aby bylo možné plně využít kvalitní lidský potenciál pracovišť AV ČR. Na druhou stranu musím opět upozornit, že stabilní fungování celého systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR ohrožuje nedostačující (a navíc rozkolísané) financování nových výzkumných center vybudovaných s využitím strukturálních fondů EU. Přes všechna ujišťování, jichž se mi dostalo, se obávám, že nám stále chybí promyšlená koncepce jejich udržitelnosti a rozvoje. Pokud jde o jeden z důležitých nástrojů financování udržitelnosti většiny těchto center, na předvánočním zasedání vlády byl nakonec schválen rozpočtový rámec pro tzv. velké infrastruktury pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pouze na příští čtyři roky a (bohužel) ještě v redukované variantě. To bude znamenat pro AV ČR deficit přes 100 mil. Kč v příštím roce a v dalších letech ještě výrazně vyšší. Podobný problém budou muset řešit i některé univerzity. Pokud budeme chtít za těchto okolností udržet nová výzkumná centra v rozumném stavu, může to vést ke „kanibalizaci“ stávajících vědeckých pracovišť. Žádná instituce si totiž nemůže dovolit nechat výzkumná centra padnout a následně vracet finance do Bruselu. Z legislativního hlediska muselo vedení AV ČR aktivně zareagovat na dva významné dokumenty: na návrh novely zákona o veřejných výzkumných institucích a na návrh zákona o zřízení specializovaného ministerstva vědy ČR. Jakých principů jste se přitom drželi a jaká doporučení jste adresovali vládě ČR? Při projednávání novely zákona o vysokých školách jsme věnovali pozornost zejména té její části, která se týkala novelizace zákona o veřejných výzkumných institucích. Velmi kriticky jsme pohlíželi především na myšlenku umožnit veřejným vysokým školám zřizovat veřejné výzkumné instituce. Tuto změnu jsme od samého počátku považovali za nesystémovou zejména proto, že stát by tím ztratil nad zřizováním veřejných výzkumných institucí kontrolu. Dále jsme upozorňovali na fakt, že novela zákona o veřejných výzkumných institucích byla exemplárním příkladem přílepku. Jsem proto velmi rád, že naše argumentace byla uznána a návrh na změny zákona o veřejných výzkumných institucích nebyl přijat. Pokud jde o zřízení nového ministerstva pro vědu, domnívám se, že jde o téma natolik významné a závažné jak pro akademickou obec, tak pro celou společnost, že prostor nutný pro odpovědné věcné prodiskutování této problematiky by měl být podstatně větší. Vítám proto rozhodnutí pana vicepremiéra P. Bělobrádka prodloužit harmonogram přípravy příslušné legislativy do roku 2018, aby bylo možné realizovat skutečně odbornou a následně i veřejnou diskusi na toto důležité téma. /bs/