Mnohým z vás jistě není cizí veletrh IFA, který se koná každý rok v Berlíně. Na něm se prezentují špičková řešení v oblasti spotřební techniky a elektroniky. Ani letos tomu nebude jinak, jak ukázala tisková konference k veletrhu IFA 2014, který se bude konat ve dnech 5. až 10. září tohoto roku. A nutno říci, že to bude veletrh zlomový, protože se zde budete moci setkat s označením CE 4.0.
Jestliže jsme v Techniku číslo 3/2014 na straně 8 dopodrobna rozebrali téma Industry 4.0 (Průmysl 4.0), na tiskové konferenci k IFA 2014 jsme se mohli setkat s novinkou: CE 4.0. Pokud si myslíte, že tyto termíny jsou si do jisté míry podobné, nemýlíte se. I CE, tedy Consumer Electronic, spotřební elektrotechnika, se dostává do stavu, kdy chce být vnímána jako další akcelerátor vývoje lidstva. Termín CE 4.0 opět úzce souvisí s internetem věcí, který je hybnou silou i v oblasti Průmyslu 4.0. Celá věc stojí na tom, že určitá chytrá zařízení komunikují samy bez toho, že by jim komunikaci nějak nařizoval člověk. Je tu tedy analogie s Průmyslem 4.0, kde určitý stroj jako součást výrobního procesu dává vědět o tom, že se stala nějaká věc – například jím opracovaný výrobek odešel na další pracovní místo v lince automatizované výroby. Tohle sděluje nadřízenému automatu, který pak stroji dá povel k tomu, aby další součástka, která jím právě projde, byla třeba znatelně odlišná. To je jeden z pohledů na Průmysl 4.0. Základem všeho bude ale nutná změna referenčního komunikačního modelu ISO/OSI, která bude moci ještě více automatickým chytrým strojům uvolnit „ruce“ tak, aby výroba byla ještě více flexibilní a umožňovala co nejvyšší variabilitu při výrobě součástek nebo zařízení. Je jasné – jak bylo uvedeno v citovaném článku – že chytrá zařízení ve výrobě musejí být osazena vlastní „inteligencí“, což znamená, že jsou vybavena procesory, a tyto stroje jsou tedy vlastně jednoúčelovými počítači, jejichž možnosti se ale postupně rozšiřují tak, aby se tyto části mohly stát součástí větších výrobních celků, integrovaných v tak zvaných smart factories, chytrých továrnách. Co je tedy CE 4.0? Podobně i v oblasti spotřební elektroniky dochází k jevu, který označujeme jako nasazování chytrých přístrojů v domácnosti. Společností, které předvedly taková řešení, je celá spousta, jmenujme třeba BSH (Bosch Siemens Haugeräte) nebo Samsung. Před dvěma roky se objevily první domácí spotřebiče, které byly připojeny k internetu, což umožnilo jejich dálkové ovládání ze vzdáleného či domácího počítače, tabletu i chytrého telefonu. A tak jste mohli na dálku zapnout pračku, regulovat teplotu praní a i počet následných máchání. Samsung dokonce už na IFA 2012 předvedl jakýsi koncept chytré domácnosti, kdy jednotlivé prvky – nástroje v domácnosti – jsou ovladatelné odkudkoli, kde je k dispozici internet. Mohli jste tak zjistit stav nabití baterie robotického vysavače, a ten vypustit na okružní úklidovou jízdu bytem. Jsou tu ale třeba i kávovary, které dokážou na povel připravit konvici vonící kávy přesně na okamžik, kdy vstupujete do svého bytu. BSH jako lídr Už loni na tiskové konferenci k veletrhu IFA 2013 a následně pak na výstavě samotné společnost BSH (Bosch Siemens Hausgeräte) představila koncepci svých chytrých spotřebičů, kterou prezentovala i na veletrhu Light & Building 2014, o které jsme psali v Techniku 4/2014 na straně 10. Na letošní tiskové konferenci pak společnost BSH předvedla aplikaci pro mobilní chytré telefony a tablety od společnosti Apple s tím, že příští rok bude dostupná i pro chytré telefony a tablety s operačním systémem Android. Vloni byly prezentovány právě možnosti související s internetem věcí. To znamená, že vaše domácí spotřebiče budou vybaveny autodiagnostikou a v případě špatné funkce některé části zařízení – s oblibou uvádím vyvíječ páry v parní troubě – je tento problém nahlášen servisnímu středisku a obsluha trouby je na displeji zařízení nebo zprávou na tablet či telefon informována o tom, že zařízení jako celek není funkční, ale že závada byla ohlášena a že se na ní „pracuje“. V servisním středisku si technik nechá systémem ve skladu náhradních dílů zaslat novou jednotku k výměně a systém si ukládá do paměti, že u modelu „XY-123“ došlo k závadě této jednotky. Návazně pak vývojové pracoviště dostává informaci o tom, že jednotky vyvíječe páry v uvedeném modelu jsou poruchové a že tedy bude třeba provést nějaké konstrukční změny. Mezitím dostáváte zprávu o tom, kdy technik může přijet vyměnit jednotku. Vy si s ním dohodnete termín, anebo – pokud jste majiteli chytrého domu – mu odblokujete vstup do bytu do chodby a do kuchyně v době, kdy nejste sami doma. Jídlo stvořené na přání Vraťme se ale k novince u BSH. Na displeji si podle obrázků a třeba i kalorických hodnot vyberete jídlo. Vyjede vám seznam poživatin, které budete potřebovat pro určitý počet porcí. Společnost typu iTesco vám zboží naloží do auta a přiveze až na práh vašeho bytu. Elektronika ale ví, jaké spotřebiče doma máte, a tak vám velí, kdy a kam máte co vložit. Tedy vepřové v pekáči dáte do trouby, ta si ho zváží a nastaví sama dle elektronického receptu postup jeho zpracování – tedy jaké teploty a po jakou dobu budou použity. Mezitím vám „předehřeje“ parní troubu, do které na povel vložíte zeleninu. I ta bude hlídána jak v bavlnce a vy budete instruováni o tom, jaké koření a kolik soli máte použít, aby jídlo bylo takové, jak si ho kuchař – stvořitel receptu – představuje. Program vše naplánuje tak, abyste vyjmuli jídlo v jeden moment. Tohle je tedy stav, jaký bude prezentován na mnoha stáncích letošní IFA 2014. Splývání neboli konvergence Už jsme tento výraz slyšeli dávno – v devadesátých letech minulého století totiž mělo dojít ke splynutí informačních technologií se spotřební elektronikou. Ano, byla to ale jen jednosměrná ulice. Technologie, které hnaly svět počítačů vpřed, najednou začaly „vyzobávat“ firmy, které se zaměřovaly na CE, tedy spotřební elektroniku. A tak se v přehrávačích MP3 objevily nejprve pevné disky mikrominiaturního provedení, posléze pak i paměťové prvky, což je stav, který trvá dodnes. Ale nyní se stává jiná věc: dochází totiž k naprosté konvergenci všeho do jednoho směru, jak to charakterizoval jeden z přednášejících na tiskové konferenci k IFA 2014: vše se integruje do domácích zařízení. A tak zatímco jste kupovali extra televizor, extra minisystém pro přehrávání CD, dnes kupujete celá řešení. Televizory se staly jen jedním z multimediálních chytrých zařízení, jež přehraje vše z multimediálního úložiště, což je vlastně NAS (Network Attached Storage, neboli úložné zařízení připojené k počítačové síti). Stejně tak to ale dokážou tablety, chytré telefony, jednoúčelové ovladače chytré domácnosti s vyjímatelnou a po bytě přenosnou obrazovkou a tak dále. Přehrávání hudby z NAS zabezpečí systémy multiroom, které vás zásobují muzikou, ať jste v kterémkoli pokoji. Prostě hudba a video se stalo jen proudem dat, který se přehrává buď z NAS, nebo ze vzdáleného serveru na internetu. Podmínkou této funkčnosti samozřejmě je růst rychlosti sítí a kapacit domácích úložišť – což je jen tak mimochodem i cesta směrem od MP3 a CD disků k bezkomprimačním algoritmům typu FLAC, které vrátí hudbě i barvu, protože – podobně jako gramofonová deska – horní frekvenční pásmo není omezeno na 22,05 kHz jako u CD (dle Shannon-Kotelnikovovy věty), když snímací frekvence u CD byla zvolena na 44,1 kHz. A tak dále. Samozřejmě, mimo oblast řešení pro bytové jednotky budou i nadále existovat třeba Hi-Fi soustavy, ale trend velí, že všechno, co se o vás doma stará, bude integrováno v jednom. Pohřbíme televizory? Jak bylo vidět z přednášek, nikdo neví, kam půjdou televizory po roce 2015. Ano, v současné době jsou schopny nabídnout rozlišení UHD (tedy čtyřnásobně vyšší oproti Full HD) v rozlišení 3840 x 2160 obrazových bodů. Ale setkáváme se tu s jiným fenoménem. Televizor je osobní zdroj informací pro jednoho člověka. Existují sice i televizory, které vyšlou na jednu obrazovku dva signály, které se pak prostřednictvím 3D brýlí rozdělují pro dvě osoby, které tak mohou na jedné obrazovce sledovat různé programy – samozřejmě, oba musejí mít sluchátka. Ale v reálu se čím dál tím víc setkáváme s tím, že programy sledují jednotliví členové domácnosti na velkých obrazovkách tabletů. Ostatně na straně 40 v tomto vydání vám představujeme luxusní kus tabletu Samsung s velkou úhlopříčkou. Ano, je to tak. Nikdo neví, co bude po roce 2015, zda o ploché nebo prohnuté televizory kupující zachovají ještě vůbec zájem. I proto prodala společnost Philips svoji divizi televizorů firmě TP Vision (více v minulém Techniku, strany 44–45), která zachovala obchodní název Philips a připravila i inovaci skvělého systému osvětlení pozadí za televizorem Ambilight 3D, který si nyní prostřednictvím chytrého telefonu můžete naprogramovat přesně dle svých přání. Takže když vezmeme imbecilní zpravodajství většiny televizních stanic, příšerné druho- a třetiřadé seriály, nelze se divit tomu, že si lidé začínají sami hledat to, na co se budou dívat. A to je právě příběh YouTube: TV on demand, televize na přání. To, co dlouho nikdo nedokázal uchopit, je najednou metodou přírodního výběru tady! Každou hodinu na YouTube přibude 65 hodin programů, každý den se zobrazí 4,25 miliard videí a placeného obsahu je za měsíc staženo 3,24 miliard hodin. Má cenu to ještě komentovat? Vyhodíme počítače z oken? Jak vidíte kolem sebe, spoustu akcí, spojených s vyhodnocováním dat, přebírají mobilní telefony. A tak zjišťujete, že ani nepotřebujete počítač. Údaje lze zpracovávat i na tabletu, a pokud nepotřebujete klávesnici pro zadávání velkého množství dat (ta virtuální na obrazovce není tak přesná a pohodlná), vše vám tablet hravě obslouží. Proto se nelze divit tomu, že poměr prodaných počítačů a notebooků na trhu stále klesá. Pro konzumní společnost, která vlastně pořád jen něco hledá a nic nevytváří, kdy se lidé stávají otroky a konzumenty mnohdy i velmi ubohého zpravodajství, je tablet ideální věc. Více bez dalších komentářů vidíte v připojené tabulce. Vystavovatelé Na konec náleží ještě informace o tom, že berlínské Výstaviště bude rozšířeno o multifunkční, nově postavenou halu CityCube Berlin, ve které se odehraje megaprezentace společnosti Samsung. Ta po letech opouští pavilon 4 a přenechává jej společnosti Sony, jež se do něj po letech přestěhuje z pavilonu 20. Díky existenci haly CityCube Berlin dojde k podstatnému rozšíření aktivit, spojených s největší evropskou výstavou, zaměřenou na spotřební elektroniku a elektrotechniku, kterou berlínská IFA 2014 bezpochyby je. A tak se zde setkáme s přednáškami a výměnou názorů mezi novináři, odborníky na problematiku s veletrhem souvisejících témat. Veletrh zcela jistě přijede otevřít – jak bývá jejím dobrým zvykem – německá kancléřka Angela Merkelová a úvodní přednášku IFA 2014 právě v CityCube Berlin obstará a veletrh otevře prezident společnosti Samsung. Psát jednotlivě o tom, co předvedou jednotlivé firmy na veletrhu, mi přijde jako holý nesmysl, ale určitě se letos přijeďte podívat, bude to stát za to. Milan Loucký