Ještě žádný jiný veletrh na světě nepřinesl tolik reálných aplikací vizí Průmyslu 4.0 a ještě nikdy nebylo na jednom místě k vidění tolik „inteligentních“ technologií jako letos v Hannoveru. Od řešení tzv. na displeji přes výbavu jednotlivých strojů až po plně integrovanou výrobní linku, to vše navíc doplněno sběrem a analýzou dat v cloudu. Po letech prezentací myšlenek, vizí a prototypů nyní dochází ke skutečnému průlomu – přenesení Průmyslu 4.0 do praxe. Další fází, která se dá očekávat velmi rychle, bude plná komercionalizace. Průmysl 4.0 ovládne průmyslové haly po celém světě. Letošní veletrh Hannover Messe přilákal více než 190 000 návštěvníků, což je nárůst asi o 15 000 oproti roku 2014. Více než 50 000 z lidí, kteří prošli branami výstaviště, jich přijelo ze zahraničí, což představuje 25% nárůst ve srovnání s předchozím ročníkem. Rekordních hodnot dosáhla účast z USA a z Číny. Podle výsledků konečného sčítání přijelo do Hannoveru zhruba 5 000 amerických návštěvníků a z Číny dokonce celých 6 000. Hlavní atrakcí letošního hannoverského veletrhu ale nepochybně byla návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy, který je vůbec prvním prezidentem v historii USA, jenž tento veletrh navštívil. Obama je známý svým zájmem o nové průmyslové technologie a jejich podporou a nepřehlédnutelný byl i jeho velmi přátelský vztah s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Barack Obama a Angela Merkelová přijeli do Hannoveru reprezentovat nejen své země, ale také dva rozdílné, nicméně vzájemně se doplňující přístupy k integrovanému průmyslu. Zatímco Německo a s ním velká část Evropy razí koncept Průmyslu 4.0 (Industrie 4.0), Amerika jde cestou průmyslového internetu (Industrial Internet). Letošní partnerství Spojených státu amerických na největším evropském veletrhu průmyslových technologií tak poprvé v historii postavilo oba tyto přístupy blízko sebe a prezentovalo současně to nejlepší z obou. Návrat do budoucnosti Jednou ze zastávek na společné prohlídce výstavy, kterou Barack Obama a Angela Merkelová absolvovali v pondělí dopoledne, byla expozice společnosti Phoenix Contact. Generální ředitel Phoenixu Frank Stuehrenberg spolu s prezidentem Phoenix Contact USA jim představili nový typ zástrčky CCSplus pro elektromobily přizpůsobený pro evropský i americký trh. CCSplus je nový kabel, který lze nabít až do 350 A, zatímco typické dobíjecí stanice jsou designované na 30 A. V těchto nových stanicích tedy lze vozidlo nabít za přibližně tři až pět minut. Největší atrakcí zde ale nepochybně byl model vozidla, které si zahrálo v kultovní americké sci-fi komedii „Návrat do budoucnosti“ (Back to the Future). Mladý Marty McFly v něm nechtěně odcestuje do minulosti, kde si sám málem ohrozí vlastní budoucí existenci. Velkým úkolem se tedy stává dostat se zpět do budoucnosti. Symbolika tohoto exponátu je velmi trefná. Všechny prezentované novinky jsou silně orientované na budoucnost. Oproti zmíněnému filmu je zde ale jeden velký rozdíl: my svoji budoucnost neznáme a „doma“ jsme v přítomnosti. Někdy se zdá, že do neznáma spěcháme moc rychle. Ať se nám to líbí, nebo ne, v budoucnu budeme zřejmě všichni běžně nosit spoustu elektroniky, která nám bude pomáhat orientovat se a fungovat v „novém“ světě. Nakolik to bude skutečně pomoc, je otázkou do diskuze. Jisté ale je, že tyto nové technologie výrazně usnadní práci v mnoha oborech a také (především) zvýší její bezpečnost. Fraunhoferův ústav pro výrobní technologii IPT, zakladatel jedné z nejprogresivnějších spin-off firem (tedy firem založených za účelem komercionalizace duševního vlastnictví) Oculavis, prezentoval v Hannoveru tři nové aplikace pro osobní zobrazovací systémy známé jako „inteligentní brýle“. Tyto softwarové moduly s názvy „oculavis.4D-instruktor“, „oculavis. pick“ a „oculavis.share“ umožňují aplikaci rozšířené reality (augmented reality, AR) do výroby, logistiky a servisních prací. Návštěvníci veletrhu si mohli tyto nové aplikace přímo vyzkoušet na nových AR brýlích ODG R-7 Smartglasses nebo Epson Moverio Pro BT- 2000. Software od Oculavisu, který běží na běžném operačním systému Android od verze 4.0.4 nahoru, vyvinuli ve Fraunhoferově ústavu IPT, prodává ho ale již od května zmíněná spin-off firma Oculavis. Oculavis.4D-instruktor umožňuje animaci pokynů z 3D CAD modelů a jejich zobrazování přímo na inteligentní brýle. Díky tomu mají pracovníci obě ruce volné, takže i nekvalifikované pracovní síly mohou kompletovat testovací díly, které nikdy předtím neviděly. Animace těchto pokynů jsou jasné a srozumitelné. Tím, že odpadá předchozí školení pracovníků a že se vše řeší přímo na dílně, inteligentní brýle významně přispívají k urychlení procesů vedoucích k zvyšování efektivity. Zvláště přínosné pak jsou ve výrobách s řadou variant nebo tam, kde je vysoká míra fluktuace zaměstnanců. Přírodní 3D tiskárna Architektonická díla jsou obvykle přičítána lidskému úspěchu. Nicméně působivé tvary vznikají i v živočišné říši. Například afričtí snovači umějí tkát až umělecky složitá hnízda z listí a větviček; stovky těchto ptáků pak žijí v takovém hnízdě po několik generací. Včely, vosy a termiti naopak stavějí hnízda ve vrstvách a pavouci a housenky si vytvářejí působivé stavby z tkaných vláken. Pro tento účel produkují tekutinu, která na vzduchu polymerizuje do silné niti. Z tohoto vlákna pak vytvářejí pevné sítě nebo kokony. Společnost Festo je známá svými bionickými studiemi a do Hannoveru každoročně přiváží nějakou novinku. Letos se nechali inspirovat právě touto dovedností mnoha živočichů a na veletrhu prezentovali „tkací“ zařízení s názvem 3D Cocooner. Výraz „tkací zařízení“ ale vůbec není přesný. Spíš se jedná o jakousi obdobu 3D tiskárny. Podobně, jako to dělá housenka, i toto zařízení natáčí filigránové tvary a přizpůsobené lehké konstrukce ze sklolaminátových nití. Zvlákňovací tryska je přesně řízena prostřednictvím systému manipulujícího s materiálem. Lepkavé sklolaminátové závity jsou laminovány UV-vytvrzovanou pryskyřicí a poté se spojují dohromady tak, aby vytvořily komplexní struktury. Na rozdíl od běžných aditivních technologií 3D tisku tyto struktury nevznikají ve vrstvách na povrchu, ale jsou volně vytvářeny v trojrozměrném prostoru. O čem sní Watson? Určitě ne o elektrické ovci! Na Hannover Messe 2016 IBM zdůrazňovalo, že se jejich AI génius Watson našel ve výrobě. Představilo zde impozantní projekci nové koncepce společnosti a scénáře řešení pro „učící se“ továrnu (learning factory), která představuje další evoluční krok ve vývoji inteligentních továren. Pro kognitivní systémy ve výrobních systémech již existuje široká škála možných aplikací. Mohly by fungovat jako inteligentní asistenti pro pracovníky, nebo se dokonce ukáže, že je Watson velmi nadějným adeptem na řízení inteligentních strojů v kyberfyzických (CP) systémech, pro prediktivní údržbu a zajištění kvality. Prvním úspěšným pokusem v tomto směru je realizace ve spolupráci s firmou John Deer, kde Watson zajišťoval klíčovou podporu v rozhodovacích procesech, v poradenství, plánování výroby, optimalizaci a v mnoha dalších směrech. Andrea Cejnarová, Hannover