Základy oboru kvantové fyziky, položené v 50. letech minulého století, daly vzniknout i zcela novému oboru, oboru fotoniky, zabývajícímu se vlastnostmi a metodami využití optického záření s kvantovým charakterem interakce toku fotonů, metodami jeho generování, detekce nebo i přeměn na jiné druhy energie. Ing. Jiří Šmíd
V odborných kruzích se fotonika jako věda a technika, zabývající se přenosem energie a informace pomocí fotonů, považuje za techniku, charakteristickou pro současné nové století, ne-li tisíciletí. Seznámit ale i širokou veřejnost s technologiemi fotoniky a v tom i laserové techniky je cílem osvětové akce, kterou pro příští rok – rok 2015 jako rok světla – připravuje Evropská unie ve spolupráci s European Centres for Outreach in Photonics (ECOP). Programová náplň osvěty, označovaná v souhrnu GoPhoton, přiblíží široké veřejnosti otázky fotoniky, od jejích principů přes dosažené současné výsledky až po nástin využití v budoucnosti. Realizací projektu jsou pověřena evropská partnerská města ECOP, z nich nám nejbližší je Bratislava, kde se do akce zapojuje Mezinárodní laserové centrum, nebo Berlín s podporou Ferdinand-Braun Institutu. Světová invaze laseru Fotonika se často považuje i za stěžejní oblast rozvoje nových nekonvenčních technologií. Samotný laser v příštím roce dosáhne už 55. jubilea a za tu dobu se dostal prakticky do všech oborů lidské činnosti – od průmyslu, přes sdělovací techniku, medicínu, meteorologii, biologii, dopravu, stavebnictví až k bezpečnostní i kosmické technice a to nemluvě o využití ve vojenské technice, která tomu všemu tradičně předbíhá. Přes vynikající dosavadní výsledky v kvalitě paprsku laseru, hustotě výkonu v pulzu i jejich frekvenci při ultrakrátké délce pulzů, kdy se laseru dostává už i označení jako „studený“ laser, vývoj laseru pokračuje i nadále. Čeká jej řada dalších aplikací v průmyslu i medicíně při neinvazivní diagnostice i neinvazivní terapii, naděje se do laseru vkládá i pro uskutečňování řízené termojaderné reakce v budoucích letech. Laser při řešení nových náročných úkolů, na něž už nestačí kapacity jedné země, se stává i důležitým pojítkem mezi národy. Většinu nových úkolů řeší společné projekty, ať už organizované na našem kontinentu v rámci Evropské unie nebo jako bilaterální dohody. Ve zdravotnictví, o kterém se jen letmo zmiňujeme, se třeba hodně očekává od současně řešeného EU projektu FAMOS (Functional Anatomical Molecular Optical Screening), kterého se zúčastní hned sedmnáct partnerů z osmi zemí od výrobců laserů až po medicínské kapacity (pod vedením vídeňské Medizinische Universität). Tento projekt řeší hlavně diagnostiku a terapii u jednotlivých typů rakoviny a do roku 2016 by měl shrnout všechny dosavadní dílčí výsledky v tomto oboru zatím dosažené. Nebo z oboru komunikací jmenujme třeba bilaterální dohodu na využití paprsku laseru pro vesmírnou komunikaci (hlavním partnerem je NASA) či pro veřejnost zajímavou dohodu k vývoji 3D snímání televizního obrazu bez užití brýlí pomocí holografické techniky a laserového čipu, kde složitost procesu přivedla k jednomu stolu jihokorejský elektronický koncern LG s německým Ferdinand-Braun-Institutem. ELI, tuzemský vzorek Ve výčtu úkolů, před kterými stojí laserová technika, lze pokračovat téměř do nekonečna. Stranou rozvoje laserové techniky nestojí ani Česká republika s přípravou Evropského centra pro laserový výzkum ELI (Extreme Light Infrastructure). To má být prvním zařízením na světě, poskytujícím experimentální čas studiím, které využívají ultrakrátkých relativistických svazků a synchronizovaných vysokointenzivních laserů, elektronových svazků, zdrojů rentgenového záření a attosekundových zdrojů. Špičkové centrum má být jedinečné i v tom, že umožní tyto zdroje nezávisle kombinovat, a přizpůsobovat je tak požadavkům specifických experimentů. Po zprovoznění v roce 2017 bude ELI dodávat ultrakrátké laserové pulsy trvající i jen několik femtosekund (10–15 fs) a produkovat výkon až 10 PW. ELI nabídne svůj potenciál i pro aplikační sféru a dá se očekávat, že dopomůže i k vývoji nové generace kompaktních laserů pro širokou škálu průmyslových odvětví. Je zajímavé a ukazuje to i na výhodnost laserových technologií, že dynamika celosvětového obratu na tomto trhu úspěšně odolává všem konjunkturním výkyvům, s menší výjimkou pouze za krizového období v roce 2009. V posledních letech nárůst obratu na světovém trhu laserových průmyslových systémů se pohybuje kolem 10 %. Potvrzují to i nejčerstvější data jednoho z předních světových výrobců laserů a laserových systémů, aktivního též v České republice, kde při ukončení obchodního roku na konci letošního června konstatovali nárůst obratu 10,3 % a na přijatých zakázkách dokonce nárůst o 15,9 %.