Otázka, kterou si při pořizování movitého majetku běžně pokládají soukromé osoby i podnikatelé, pokud jim k pořízení nestačí dostupná hotovost. Nastíněné dilema může mít, především pro firemní klientelu, mnohem složitější podobu: podnikatelský úvěr, finanční leasing, anebo operativní leasing? Nepomohl by nám spíše zpětný leasing? A k čemu je vlastně dobrý factoring? (tza) O všech těchtO pOjmech by měli mít základní přehled nejen podnikatelé a manažeři rozhodující o firemních penězích, ale také subjekty, které finanční služby zprostředkovávají, a koneckonců i běžní spotřebitelé. Vesměs jde o produkty, které lze nejčastěji najít v nabídce společností spadajících do tzv. nebankovního sektoru. Je to výraz ne zrovna výstižný, protože velká část těchto firem je přímo vlastněna silnými bankovními domy. Termín „nebankovní“ totiž odkazuje pouze na skutečnost, že tyto firmy (na rozdíl od bank) nepřijímají vklady od obyvatel a nepodnikají tudíž na základě bankovní licence. Leasing: nejen na auta Výraz leasing si většina zájemců spojí s automobilem či dopravní technikou vůbec. Ano, silniční dopravní prostředky jsou skutečně nejčastější komoditou, na niž se leasingové smlouvy uzavírají. Avšak zúžit tento termín pouze na automobilový sektor by bylo velice nepřesné. Leasing je důležitým nástrojem pro pořizování výrobních prostředků, a to především v sektoru malých a středních firem. Finanční leasing vs. podnikatelský úvěr Leasing a úvěr byly dlouhá léta posuzovány jako dvě odlišné kategorie, které soupeří o tytéž klienty. Zatímco finanční leasing byl doménou leasingových společností, pro podnikatelské úvěry se chodilo hlavně do bank. To už ale zdaleka neplatí. Podnikatelské či účelové úvěry dnes tvoří přirozenou součást nabídky většiny leasingových firem. Jde o důsledek nevýhodného postavení finančního leasingu v rámci české legislativy. Na rozdíl od většiny vyspělých ekonomik je u nás minimální délka trvání finančního leasingu vázána na dobu odpisování financované věci. Tím je finanční leasing předurčen spíše pro dlouhodobější financování. Leasingové společnosti se tomu musely přizpůsobit. Proto se v jejich nabídkách vedle finančního leasingu vyskytuje rovněž podnikatelský úvěr. Jde o dvě zcela rovnocenné alternativy. Někteří odborníci proto navrhují, aby se kategorie finančního leasingu a podnikatelského úvěru nepoměřovaly zvlášť, ale dohromady. Mají totiž stejný účel a zákazníkovi poskytují v podstatě totožný komfort, včetně nejrůznějších doprovodných služeb. Finanční leasing je ze své podstaty dlouhodobý pronájem. Zákazník jeho prostřednictvím získává právo užívat věc, která je po dobu kontraktu v majetku pronajímatele. Cílem je převod pronajaté věci do vlastnictví zákazníka po uhrazení všech jeho závazků vůči leasingové společnosti. Hlavní rozdíl mezi finančním leasingem a podnikatelským úvěrem spočívá v tom, že v případě úvěru se zákazník ihned stává majitelem věci, kdežto u finančního leasingu je na něj převedena až po zaplacení všech splátek. Z praktického hlediska to ale na užívání věci nemá žádný dopad. Pokud se chce management firmy poohlédnout po skutečně alternativních finančních nástrojích, měl by se seznámit s operativním leasingem, zpětným leasingem a případně s factoringem. Operativní leasing Ještě v roce 2005 činil podíl operativního leasingu na celkovém tuzemském leasingovém trhu v podnikatelské sféře 12 %. Dnes už je to čtyřnásobek. Čím si tak dynamický růst vysvětlit? Nejdříve je nutné pochopit základní princip operativního leasingu. Na rozdíl od finančního leasingu není jeho smyslem převod vlastnictví. Zákazník předmět využívá po dobu smlouvy a pak jej vrací pronajímateli. Od tohoto faktu se odvíjejí jeho ekonomické výhody. Klient v pravidelných splátkách nezaplatí celkovou pořizovací cenu věci, ale pouze rozdíl mezi netto nákupní cenou a zůstatkovou cenou v okamžiku ukončení pronájmu. Díky tomu v pronajaté věci neváže kapitál. V měsíčních splátkách si navíc předplácí předpokládaný servis, pojištění a podobně. Tím eliminuje jednorázové výdaje. Operativní leasing je přitom typický mnohem širší nabídkou doprovodných služeb, než je tomu u ostatních nástrojů. Nejlépe to lze dokumentovat na příkladu osobních automobilů, které v portfoliu poskytovatelů dominují. Špičková leasingová společnost zajistí zákazníkovi širokou škálu služeb, kterou ze zákazníka sejme prakticky veškerou starost o vozy: od vyřizování pojistných událostí až po pravidelný servis. Mezi exkluzivnější služby patří například využívání karet na pohonné hmoty, instalace elektronické knihy jízd a podobně. Zaměstnanci se pak mohou soustředit na jiné, pro chod společnosti mnohem důležitější činnosti. Podobný servis ale může být spojen i s financovanými stroji a zařízeními. Význam operativního leasingu vzrostl v době makroekonomických problémů, které firmy přinutily k tomu, aby začaly intenzivněji přemýšlet o svých nákladech. Experti předpokládají, že bude růst i v době oživení. Jednak bude stále sílit poptávka po finančních produktech, díky nimž mohou firmy optimalizovat své náklady. A za druhé operativní leasing u nás, i přes boom z posledních let, pořád nedosahuje takového podílu jako na některých západních trzích, kde má mnohem delší historii. Zpětný leasing Ještě méně známým leasingovým nástrojem je zpětný leasing. Vyhledávají ho především podnikatelé, kteří se dočasně potýkají s problémy s likviditou a z nejrůznějších důvodů nedosáhnou na cenově přijatelný klasický bankovní úvěr. Zpětný leasing je založen na odkoupení části majetku zákazníka leasingovou společností. Může jít nejen o automobily, ale i o stroje nebo zařízení. Leasingová společnost je od klienta koupí, zpravidla za účetní cenu, a vzápětí mu je pronajme, nejčastěji formou operativního leasingu. Výhody jsou zjevné: klient získá tolik potřebné finance, a navíc může začít využívat všech výhod operativního leasingu. Samozřejmě i v případě zpětného leasingu platí omezení, jimiž se leasingové firmy chrání před možnými riziky. Typické je např. stanovení maximální možné hranice opotřebení předmětu leasingu. V případě aut jde o jejich stáří a počet najetých kilometrů. Specifickým produktem je factoring Je vhodným zdrojem financování především pro menší a střední podniky, jejichž odběratelé vyžadují delší dobu splatnosti faktur. Factoringová společnost od nich převezme pohledávky, které jim na základě sjednaných platebních podmínek vznikají. Bezodkladně po postoupení pohledávky uvolní na účet klienta sumu, která představuje podstatnou část nominální hodnoty pohledávky. Potom, co odběratel uhradí fakturovanou částku na účet factoringové společnosti, je tato transakce zúčtována a klient má k dispozici doplatek. Factoringové služby jsou přitom poskytovány takřka výhradně na bázi dlouhodobé spolupráce mezi poskytovatelem a klientem. Nejsou primárně určeny k řešení jednorázových transakcí nebo problémových obchodních vztahů. Náklady na factoring se skládají ze dvou složek: z factoringového poplatku za administraci spojenou s postoupením i správou pohledávek a z úroku z čerpaných částek. Zatímco factoringový poplatek se stanovuje procentem z nominální hodnoty pohledávky a obvykle nepřekračuje 1,5 %, úroková sazba se pohybuje na úrovni běžných sazeb účtovaných bankami u kontokorentních úvěrů. Vzrůstající zájem o factoringové služby potvrzují domácí i zahraniční statistiky za loňský rok.