Počet obyvatel na naší planetě neustále stoupá, dnes je to něco přes 7 miliard, do roku 2050 se odhaduje nárůst už na 9 miliard. Tomu by měl odpovídat i nárůst zemědělské produkce. Všude ve světě ale počet pracujících v zemědělství ubývá, v České republice se za posledních dvacet let snížil na třetinu.
Otázkou je, zda původ tohoto stavu je v nasycenosti trhu práce, kdy dosavadní pracovní sílu vytlačuje už stav techniky, úbytku zemědělské plochy nebo v nedostatku uchazečů o práci v zemědělství. V každém případě ale podstatnější roli v budoucím zemědělství bude hrát stále více automatizace procesů, vybavenost prostředky zvyšujícími efektivnost výroby, včetně systémů, které účast člověka eliminují stále více jen na řídicí práce. Už dnes se začínají prosazovat v zemědělství i roboty, které ještě značná část populace spojuje spíše jen s vybavením průmyslových hal, s řadou svařovacích nebo montážních robotů nebo ještě tak s vidinou různých servisních a pečovatelských robotů. Těch poměrně úspěšně ve světě přibývá, uvědomíme-li si, že původním záměrem robotů, od kterého se ale občas trochu odkláníme, je ulehčit lidem práci, dát jim více volného času a vůbec život učinit příjemnějším. Vybavenost jednotlivých zemí průmyslovými roboty se porovnává podle ukazatele počtu robotů na 10 tisíc výrobních pracovníků. Statistiky Mezinárodní federace robotiky hodnotily Českou republiku v roce 2011 s počtem 37 robotů ještě pod světovým průměrem, ale na konci roku 2013 se naše republika s počtem 58 robotů umístila už přesně na světovém průměru. I když do nasycenosti průmyslu automatizačními systémy je ještě poměrně daleko, přenáší se ale zájem jejich výrobců viditelně už i na další odvětví a po potravinářství a současném boomu v medicíně se stává takovým odvětvím právě zemědělství. Agronomie pod dohledem Zemědělství má oproti jiným odvětvím ale svá specifika, přírodní podmínky, které člověk nedokáže plně ovlivnit. Jedná se o vliv klimatu a s ním související důsledky. Vždy na počátku hospodářského roku je v zemědělském podniku na základě plánu zřejmé, co je cílem, nikdy však není jisté, zda tohoto cíle bude dosaženo. Proto možná více než v jiných oborech potřebují zemědělci i nástroj pro řízení, sledování stavů a kalkulace výsledků v průběhu měnících se podmínek, ve kterých usilují o dosažení maximální produkce. To je dnes úkolem vhodných informačních systémů. Jedním z nich může být například Helios Orange, s působností od zemědělství až po průmysl a vhodný zvláště pro malé a střední podniky. V zemědělství rozšiřuje funkcionalitu systému o řízení zemědělské prvovýroby jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě. Specializované moduly a funkce v této oblasti jsou propojeny se základními moduly tak, aby pokryly veškeré procesy ve společnostech zabývajících se klasickou polní výrobou, pěstováním zeleniny, vinohradnictvím či chovem skotu, prasat, ovcí, drůbeže nebo koní a komplexnost tohoto systému zajišťuje možnost použití i u společností s vedlejšími aktivitami. Automatizace a posléze i robotizace v zemědělství má své odlišnosti samozřejmě i podle živočišné nebo rostlinné výroby. Automatizace v živočišné výrobě představuje práci s živými tvory. Mohou se tu řešit úkoly s dávkováním krmiva, vyhodnocováním škodlivých plynů a navazující ventilace. Klimatizace líhní, chovných zařízení, řízení přísunu pitné vody do napáječů. Už delší dobu se používají ve světě a i v našich zemědělských podnicích dojicí roboty, které navíc přinášejí zootechnikům podstatná data o stavu skotu, jako jsou hmotnost jednotlivých kusů, teplota, zdravotní stav apod. V současné době jsou k dispozici také už různě vybavené automatické systémy, určené pro řízení a dohled na pastvách. Řídicí potenciál inteligentních systémů Rozsáhlé možnosti pro automatizaci a uplatnění robotů nabízí rostlinná výroba. Zásadním přínosem pro automatizaci zemědělských prací na velkých plochách bylo zavedení GPS navigace. Existují příklady bezobslužných kombajnů nebo traktorů, zdokonalují se zemědělské stroje s řízením na dálku. Na trhu jsou dnes už kombajny a traktory s naváděním i podle laserového autopilota, který rozliší místa pro sklizeň, pomocí počítačů se dá sledovat hodnota výnosu, zkoumat heterogenita pozemku nebo třeba tvořit mapy výnosů. Řadu úspěšných a zavedených úkolů už má za sebou třeba projekt Marion (Mobile autonome, kooperative Roboter in komplexen Wertschöpfungsketten), podporovaný německým BMWi, který se týká středního stavu zemědělských podniků, charakteristického i pro naše zemědělství. Ve svých třinácti dílčích projektech usiluje o maximální nasazení inteligentních systémů v zemědělství a jejich vzájemnou kooperaci. Za zmínku z těchto úkolů stojí například užití robotů s více tenkými nohami typu krab, který při větším počtu nasazení může ověřit a doplnit zaseté plodiny i na velkých plochách, nebo naopak roboty portálového typu doplněné podélnými kolejnicemi, kdy se nad polem nebo záhonem pohybuje v rozmezí desítek nebo i stovek metrů pouze operační hlavice. Rovněž Evropská unie se snaží v některých pracích pamatovat na zavádění inteligentních systémů do rostlinné výroby. Ustavila mimo jiné výzkumný projekt pod označením CROPS (Clever Robots for Crops), který koordinuje holandský ústav Wageningen UR. K jeho cílům patří vývoj automatizovaných systémů pro sklizeň zemědělských produktů včetně ovocnářství a zároveň i vývoj systémů pro pečování o plodiny. Rychle rostou v tomto projektu i počty robotů používaných ke zcela automatizované sklizni, mnohdy pro nás i ne tak zcela rozšířených plodin, jako jsou roboty pro sklizeň papriky nebo třeba pro sklizeň hroznů. Vývoj nových automatizačních systémů pro zemědělskou produkci má zelenou samozřejmě i u nás, o čemž se můžeme přesvědčit nejen už u některých zemědělských podniků, ale čas od času i na dostupných popularizačních akcích. Naposledy loni v červnu, kdy Zemědělská univerzita v Praze uspořádala mezinárodní soutěž zemědělských robotů a kde si studenti ČZU dokonce odnesli druhé místo v úloze Basic navigation a třetí místo v soutěži hodnotící spolupráci dvou robotů různých týmů. (sch)