Exportní strategie ČR platí do roku 2020 Dlouhodobá koncepce spočívá na třech hlavních pilířích: ❱❱zpravodajství pro export, ❱❱ rozvoji exportu a ❱❱podpoře obchodních příležitostí. Strategii vytvořilo 12 základních projektů. Dokument pojmenovává jejich hlavní cíle a atributy. Jednotlivé části jsou prováděny řadou přesných opatření, jejichž záměrem je restrukturalizace a zefektivnění podpory exportu. Exportní strategie ČR vychází ze současného stavu české ekonomiky, tedy z aktuální kondice českých firem, jejich oborového složení, kapitálové síly, technické i technologické úrovně českých výrobků a služeb apod. Zároveň respektuje situaci na evropských a světových trzích, resp. vývoj na hlavních vývozních odbytištích ČR, a aktuální stav na globálních finančních trzích. Jedním z klíčových principů Exportní strategie je definování prioritních a zájmových trhů pro české vývozce ve spolupráci s podnikatelskou sférou. Tyto trhy jsou identifikovány na základě růstového potenciálu, absorpční schopnosti a kompatibility ve vztahu k české ekonomice. Přitom platí, že země EU28 stále představují (a budou představovat i v budoucnu) nejdůležitější odbytiště českého exportu. Prioritní snahou celého projektu je zaměřit se na udržení stávajících pozic a na další rozvoj především v segmentu malých a středních podniků. Ze zemí mimo EU28 definuje Exportní strategie 12 prioritních zemí pro české vývozce a podnikatelskou spolupráci. Jsou to Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, RF, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam. Strategie rovněž vyzdvihla cílenou skupinu 25 tzv. zájmových zemí: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko. Exportní strategie ČR navázala na Strategii mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012–20, kde je deklarována hlavní vize a cíl, aby se ČR do roku 2020 stala jednou z 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Vláda podrobuje plnění Exportní strategie ČR každoročnímu hodnocení. Výroční zprávy obsahují informace o přijatých opatřeních k realizaci Strategie, exekutivní shrnutí konkrétních aktivit realizovaných na podporu exportu, investic a obchodní politiky, jež jsou zasazeny do širšího kontextu vývoje světové ekonomiky. Zprávy se rovněž zabývají fungováním řídicího mechanismu Exportní strategie. Pro naplnění cílů Exportní strategie je klíčové aktivní zapojení nejen zainteresovaných resortů a institucí, ale především podnikatelské sféry. Postupně došlo k rozšíření zahraniční sítě, k rozšíření a zpřístupnění informačních služeb pro exportéry, byla podpořena diverzifikace exportu do mimoevropských zemí, exportní financování, marketingová podpora v zahraničí a počet podnikatelských misí v zahraničí pod záštitou vrcholových představitelů státu. Velký důraz se klade na rozšiřování informačních služeb pro exportéry, poskytovaných zdarma. K tomu mj. vznikl pro zainteresované firmy portál Zpravodajství pro export s paralelně vytvořenou Klientskou a Partnerskou zónou. Firmy ocenily také marketingovou podporu v zahraničí. Zatím poslední Zprávu o plnění Exportní strategie ČR pro období 2012–20 (exekutivní shrnutí za rok 2014) vzala vláda ČR na vědomí 13. května 2015. Přitom bylo mj. zdůrazněno, že zahraniční obchod ČR citlivě reaguje na změny na globálních trzích. Přes zostřené geopolitické napětí na Východě a oslabení směnného kurzu koruny zahraniční obchod ČR v roce 2014 překonal rekordy předchozího roku. Celkový vývoz za rok 2014 přesáhl částku 3,6 bil. Kč, což je o 13,5 % více než v roce 2013. Export v loňském roce těžil zejména z dobré situace na evropských automobilových trzích a z poptávky po výrobcích dalších oborů zpracovatelského průmyslu. Jakkoliv byly výsledky zahraničního obchodu ovlivněny oslabením koruny, i meziroční srovnání jeho hodnot (v eurech) řadí ČR mezi členské státy EU28 s největší dynamikou růstu vývozu a dovozu. Prvořadým úkolem státu musí být podpora českých firem v boji o zakázky na globálních trzích, aby proexportní politika vlády reagovala na hlavní potřeby vývozců. Stát se musí snažit zajistit českým vývozcům stejné či srovnatelné podmínky a podporu, na jakou jsou zvyklí jejich konkurenti, a formou vhodných opatření a podpor aktivně přispívat ke zvyšování počtu českých exportujících firem, a to i z řad malých a středních podniků. Portfolio služeb v roce 2014 zahrnovalo čtyři základní oblasti: ❱❱poradenství, ❱❱vzdělávání, ❱❱ informační služby a ❱❱služby zahraniční sítě. /zm/